Z dob dávno minulých, kdy se našim předkům říkalo Čechové, Zličané, Charváti a Milčané, či ještě dříve Slované, či ještě mnohem dříve Vinidové, Vindové a Venedi, pochází moudrost spjatá s koloběhem Přírody, jejíž stopy je možné spatřit ve velikonočním sběru jarních bylin, čištění studánek v období letnic, hledání zlatého květu kapradí o svatojánské noci a v dalších zvycích, rčeních a písních. Krajina ukrývá otisky života našich předků v podobě valů dávných hradišť, skalních pevností a tajemných mohyl. Ukazuje nám, jak naši předkové hospodařili a co se od nich můžeme dnes naučit. Díky poznání minulosti a neustále stoupajícímu poznání Přírody, stromů, rostlin, zvířat a hub, získáme nejen povědomí o naší vlastní totožnosti a o tom, odkud pocházíme, ale spolu s ním i poučení pro dnešní dobu, abychom lépe poznali svět, tvořili pěkné příběhy, podporovali zdravé lesy a pestrou krajinu, byli sami k sobě upřímní a vážili si života kolem nás.


„… a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito.“ – o Sámovi, Fredegarova kronika, 7. století

Přemysl – vladyka dávných dob Předkové po krajině, krvi a zvycích Ladovid z Hor Příběhy Vindů Promluvy s bohy Příhody lidí z Beovinidis Kmen bohů Pocta bylinám

Kniha o krajině a předcích

Mám zájem!

Před tisícem let naší krajině vládly hluboké listnaté hvozdy, v nichž lidé u večerních ohňů uctívali dávné bohy. Při jedné z jarních oslav zasáhnou mladou Radoslavu tajemné sny, které ji přenesou do hluboké minulosti, kdy její předkové vařili bylinná piva, bojovali proti nepřátelům, na dnech studánek nacházeli zlaté mince z dob Keltů a budovali svá obydlí na valech jejich dávno zaniklých měst. Radoslava se rozhodne vypravit k Vlčí hoře za svým moudrým bratrancem Ladem, aby jí pomohl odhalit význam jejích vidění, ve kterých k ní za bílého dne promlouvají postavy z příběhů předávaných již po celé generace … Zobrazit více o knize Zlaté srdce


„Zavedla též celou pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům. A tak mnozí vesničané jsou dosud jako pohané: jeden ctí prameny aneb ohně, jiný se klaní hájům, stromům nebo kamenům, jiný vzdává oběti vrchům nebo pahorkům, jiný se modlí k hluchým a němým bůžkům, jež si sám udělal, a prosí je, aby ochraňovali jeho dům i jeho samého.“ – Kosmova kronika česká, 12. století

Přemysl – vladyka dávných dob (náhled do pohanských představ a zvyků našich pradědečků a prababiček)

Povídka o vladykovi Přemyslovi ukazuje, jak různorodá může být lidová tradice. Obsahuje náhled do představ a zvyků, které panovaly v pohanských časech. Jedná se o hrdinný příběh, jenž je doprovázen starostí o blízké a o krajinu kolem. Tato krátká kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Předkové po krajině, krvi a zvycích

Předkové po krajině, krvi a zvycích je souhrn příběhů, zamyšlení a popisů zajímavých míst, které mají spojitost s našimi pradědečky a prababičkami již od nejstarších dob. Tento souhrn popisuje stopy ukryté v krajině (archeologické „kultury“), naší krvi a bájeslovných představách s odkazy a poučeními pro dnešní dobu. Tato kniha je v PDF dostupná zde.

Ladovid z Hor Ladovid z Hor

Povídka o Ladovi z Hor a jeho dobrodružstvích, bitvách i milování, které působením bohů zažívá uprostřed lesnaté krajiny dávných časů. Kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Příběhy Vindů Příběhy Vindů

Sbírka příběhů a pohádek Vindů, které vám budou připadat známé. Jsou rozděleny na naučné (včetně bajek a pouček), poznávací (pro život) a vážné (o původu bytí) příběhy. Kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Příhody lidí z Beovinidis

Příhody lidí z Beovinidis je sbírka krátkých příběhů, ve kterých se prolíná minulost s přítomností. Všechny příhody si mezi sebou u studánky vypráví Lado z Hor a duch Margewid. S každou další příhodou a básní je patrné, že se týkají nás samotných, naší krajiny a přímo naší vlastní totožnosti, ve které se schovává tajemné volání po svobodě. Tato krátká kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Promluvy s bohy Promluvy s bohy (krátký příběh o zvycích a krajině)

Promluvy s bohy je krátký příběh, ve kterém se představí pohled na svět založený na lidových zvycích a příbězích, vztahu ke krajině a úctě k předkům, a to společně se zamyšleními a barvitými popisy Přírody v průběhu roku. Příběh je volně inspirován básnickou skladbou Fasti/Kalendář od Publia Ovidia Nasa. Tato krátká kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Kmen bohů (od počátků do současnosti)

Kmen bohů je krátká kronika, kde se od počátků až po současnost prolíná popis událostí s příběhy o bájných bozích, jejich projevech v Přírodě a vzájemném vlivu na lidi, víly, zvířata a rostliny. Tato krátká kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Pocta bylinám Pocta bylinám (připravujeme)

Ve sbírce „Pocta bylinám“, kterou připravujeme, najdete krátké promluvy k jednotlivým léčivým rostlinám spolu s obrázky k vyvolání představy silné a živé bytosti, kterou každá rostlina podle našich předků a předků mnoha jiných národů je. Samotné promluvy vypadají podobně jako lidová zaříkávání a obsahují i stručné ujasnění toho, k čemu je možné danou bylinku použít. U každé rostliny je kromě českého názvu uveden i název lužickosrbský, latinský a některé české lidové názvy. Další informace zde.

„Ačkoli byla nenávist ke křesťanům a podhoubí pověr u Ránů silnější než u jiných Slovanů, přece vynikali i mnoha přirozenými dobrými vlastnostmi. Byli totiž velmi pohostinní a rodičům prokazují povinnou úctu. Nikdy byste u nich nenašli žádného nuzáka ani žebráka. Jakmile někdo z jejich řad buď zeslábne nemocí, nebo sejde věkem, je svěřen péči dědicově, u něhož má být opatrován se vší laskavostí. Pohostinství a péče o rodiče jsou u Slovanů první ze ctností.“ – Kronika Slovanů, Helmold z Bosau, 12. století


A kdo to vlastně byli naše dávné prababičky a naši pradědečkové?

Úvod (začátek) →