Příběhy o hrdinech, vílách, stromech, mluvících kamenech, studánkách, dracích a léčivých rostlinách, zvyky během letnic, svatojánské noci, žní, dokonce Vánoc a Velikonoc mají původ ve starých pohanských časech, kdy naše kulturní dědictví bylo silné a obsahovalo naši vlastní totožnost, jedinečné obřady a spojení s krajinou kolem nás. Naneštěstí nemáme nepřerušovanou tradici jako například někteří původní Američané nebo Australané, avšak je naší povinností ujmout se toho, co máme, a dále si naše vlastní dědictví, naše „lidové fantasy“ uvědomovat a sami k němu přispívat.

„… a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito. Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolí si ho za krále s on jim šťastně kraloval třicet pět let.“ – Fredegarova kronika, 7. století

cesko
ukus

Ladovid z Hor Příběhy Vindů


V příbězích a příhodách, které jsou součástí bájesloví ukazovaného na těchto stránkách, se objevují bájné postavy jako vladyka Přemysl, mocí bohů nadaný Sámo Rozrazil, badatelský kněz Johan Skotský, Jaromír z Arkony či do sebe zahledění Oldřich a Boleslav, a spousta jiných včetně dávných napůl zapomenutých bohů a představ s nimi spojených.

Ladovid z Hor

folklorní fantasy
folklorní, fantasy, duchovní, satira

Pro stažení elektronického rukopisu
klikněte na příslušný formát*:

PDFAZW3 (Kindle) – Jiné
Máte zájem o papírové vydání?
Prosím vyjádřete svůj názor zde. 🙂

*Elektronický rukopis je pod ochranou autorského
práva a slouží pouze pro osobní použití.
Více informací zde.

Příběhy Vindů

Začít číst …

Pro stažení elektronického rukopisu
klikněte na příslušný formát*:

PDFAZW3 (Kindle) – Jiné

*Elektronický rukopis je pod ochranou autorského
práva a slouží pouze pro osobní použití.
Více informací zde.

Jídlo neutíká Pravá láska Zlá macecha
Vlčí pomoc viz K. J. Erben – Živá voda
Dívky s ohněm v srdci Slib Bílé a Červené řeky
Vindové Sluneční kohout Pomoc zvířat a rostlin
Zobrazit vše …

Naučný příběh:
Jídlo neutíká

Naučný příběh:
Pravá láska

Naučný příběh:
Zlá macecha

Poznávací příběh:
Vlčí pomoc

viz K. J. Erben – Živá voda

Poznávací příběh:
Dívky s ohněm v srdci

Poznávací příběh:
Slib Bílé a Červené řeky

Vážný příběh:
Vindové

Vážný příběh:
Sluneční kohout

Vážný příběh:
Pomoc zvířat a rostlin

Přečtěte si příhodu
Jak malý Lado vařil mýdlo.

Lado ve své vesnici v horách žije poměrně klidným a ničím nerušeným životem. Před rokem se oženil, pomohl zahnat nájezdníky na Červeném ostrově, a dokonce uprostřed lesa v jedné podivné bylinným kouřem provoněné chaloupce získal prazvláštní sen, ve kterém k němu ze svého hnízda promluvil ohromný Jestřáb, jenž slíbil, že mu bude ve všem pomáhat. Avšak jedné temné noci se Lado ocitne tváří v tvář skupině podivných krvepijců, kteří ho budou chtít zabít. Na poslední chvíli však Lada zachrání bílý Vlk, který mu pomůže krvepijce zahnat a kouzlem vykřesat plamen života. Když se posléze Lado probudí, uvědomí si, že je celý propocený. Zpočátku si všichni včetně Lada myslí, že šlo pouze o noční můru, avšak celá vesnice brzy zjistí, jaké hluboké dopady mají tyto sny na svět a krajinu kolem. Ničím moc nevybočující laskavý podivín Lado se totiž má stát součástí pradávného povolání, takzvaným křísníkem. Do toho všeho západní říše hrozí nečekaným útokem a Lado je nucený opustit své přátele, aby mohl vyrazit do Města rady jako poradce. Tam potká svého starého známého, Johana, který před mnoha léty přišel k němu do vesnice pozorovat a zaznamenávat vindské zvyky. Ladovi jeho myšlení přijde velmi zábavné, protože Johan se snaží vše obhajovat, o všem diskutovat a hledat obecnou pravdu, zatímco Lado věří v různé světy a snaží se vyhledávat prostý a vyrovnaný život. Nakonec všichni musí vyrazit za úkolem, při jehož nesplnění by se říše okamžitě obrátila proti Vindům a všechny by je zničila. Lado, Johan a velitel bojovníků z Červeného ostrova Jaromír tak vyráží na dobrodružství, na jehož konci se Lado ještě více sblíží se svou ženou Mladou. Lado si stále více uvědomuje, jak jeho osobní zážitky, sny, vidění a přírodní síly kolem splývají se skutečností a vzájemně se ovlivňují. Během svého dobrodružství se utká v boji se cvičenými zabijáky, projde šípkovým keřem, provede pradávné obřady, pomůže bojovníkům v bitvě proti říšskému vojsku, potká císaře, zúčastní se oslav a sněmů pod vysokým Dubem, se svou ženou prozkoumá houští u horského potoka, potká veselé Seveřany a čarodějky z blat, zažene Černého draka, nasbírá houby, zachrání svou ženu před pádem ze srázu, setká se s vílami, bohy, duchy předků a dalšími bytostmi a hlavně bude mít tu čest promluvit s tím, který za všemi jeho zážitky stojí a jenž se mu zjevuje jako Jelen se zlatými parohy – Mocným Videm, s jehož dvěma bratry a půvabnou ženou, Květinovou Dívkou, zažene zbývající krvepijce v nitkách času. Do toho všeho stále nenápadně vstupuje záludný Leši, který od samého počátku svým podivným způsobem stojí na Ladově straně a jehož zásluhou se nakonec Vindům podaří vojsko říše zahnat. Poznámka: Některé poznatky v této knize obsažené mohou být založené na povídačkách pánů Knovida z Knovíze a Peruta z Peruce.

Připravujeme: Pocta bylinám


niklot

Na těchto stránkách je pomocí různých příběhů a myšlenek ukazováno bájesloví založené na naší lidové tradici, které samo slouží jako příspěvek k ní. Vychází z lidových vypravování zaznamenaných v současnosti i v dávné minulosti, ze zkušeností během svátků a různých obřadů (sběr bylin, věštění), ze zmínek ve starých kronikách, z jiných příhod/pohádek založených na lidové tradici a také z odborných knih. Je určeno převážně pro potomky západních Slovanů, kteří žijí přibližně mezi Labem, Vislou a Dunajem. Jako každé bájesloví i toto je ovlivněno jinými národy, které v tomto případě prošly střední Evropou a zanechaly v ní významnější stopy. Například (podle zmínek u paní profesorky Hrabové, doktora Váni a doktora Téry) i takzvanými keltskými kmeny a jejich dostupným dědictvím. Kvůli vlivu na naše dnešní vnímání a podobnosti mezi původními Evropany je ovlivněno také antikou (nejvíce dochovaných zdrojů), především tou starořímskou před etruskými a řeckými vlivy, a baltskými pověstmi (jazyková podobnost mezi Balty a Slovany). Lidová tradice každého národa je tajemná, veliká a nepochopitelná, protože obsahuje dávné představy z různých i pravěkých dob, moudrost, poučky, zvyky a skrze ně jedinečné a živé spojení s krajinou kolem nás.


Ten pocit smutné radosti, který mnozí z nás zažívají při čtení Babičky, při popisu onoho venkovského života, lidových tradic, barvité krajiny, babiččiny moudrosti, její vřelosti a pomoci, která má vliv na všechno dění kolem, která vypráví dávné příběhy, pracovitě se stará o hospodářství i o své blízké, která sbírá léčivé rostliny, kterou poslouchá sama paní kněžna, mlynář a myslivec, před kterou se třesou dobové nesmysly včetně nutnosti narukování do boje za říši, která jediným slovem dokáže utěšit bolavé srdce, která rozjímá u keřů, Lípy a domácího Bezu a která chodí ráno na louku k potoku modlitbami vítat svítání, je, spolu s dojetím na konci povídky, přesně tím pocitem, který ukazuje na dávné zkušenosti a vědomosti našich předků, na naše dědictví a přímo na naši vlastní totožnost. Tato totožnost není jen obyčejným pojmem, ale i přes všechny překážky a dobové potíže přímo oním věčným pocitem smutné radosti, který nás spojuje s naší krajinou, se Zemí, která je naší Matkou, s našimi předky a potomky, s naším osudem. Neznám lepší knihu.


Jak je dnes vůbec možné se na ducha tradice napojit a přispívat k němu? Určitě je na světě spousta možností. Když si na chvilku vybavíte Ovidia a jeho Proměny, kde dokázal krásnými verši celistvě shrnout to nejdůležitější z jeho chápání celého bájesloví, pravděpodobně si pomyslíte, že byl skutečně na ducha svého národa napojený a že mu to jeho přístup skrze vnuknutí a tvorbu básní a příběhů umožňoval. Nezajímal se ani tak o to, že vlastně původní římské představy byly částečně přepsány těmi řeckými, že je hlavní náboženský proud spojením několika různých kultů a roztodivných jmen, že možná pod vlivem nějakého okolního středomořského národa došlo k splynutí Nebeskozářivého a Bouřného, že Mars byl původně spíše Sluneční Hrdina než spíše Arés, že Athéna, ztotožněná s Minervou, získala svůj vliv rozmachem stejnojmenného města, a že každý národ bez výjimky – ať už chce nebo ne – má ve svém bájesloví vůni své historie, dějinných událostí, vývoje bájí, životního prostředí a představ okolních národů. Ovidiovo dílo mě uchvacuje a obdivuji ten celistvý příběhový přístup, který se dle mého názoru dokáže s tradicí spojit, a rád tedy stejně jako on přenechám zkoumání všech vlivů a detailů, jak co přesně bylo v jaké době a na jakém místě a co přesně vzniklo vlivem jakého národa, těm, co se o to zajímají a co jim na tom záleží – pro mě to není důležité. Můj přístup je příběhový a rád bych se Ovidiovi v tomto směru byť jen vzdáleně přiblížil. Mám to podobně jako on – nechci psát o detailech, ale o živém bytí tradice pomocí příhod – rád bych se napojil na ducha svého národa a na svou vlastní totožnost. Na těchto stránkách proto naleznete různé příběhy a zamyšlení založené na naší lidové tradici a tom málu, co víme o původních způsobech našich dávných předků.


A kdo to vlastně byli naše dávné prababičky a naši pradědečkové? Jak žili, jaké měli představy? Co zdědili od svých vlastních předků? A jak tuto moudrost obohatili a využili naše vlastní babičky a dědové?

Úvod →

Lidové představy mýtického národa.

Translate »