Příběhy o hrdinech, vílách, stromech, mluvících kamenech, studánkách, dracích a léčivých rostlinách, zvyky během letnic, svatojánské noci, žní, dokonce Vánoc a Velikonoc mají původ ve starých pohanských časech, kdy naše kulturní dědictví obsahovalo jedinečné zvyky, obřady a spojení s krajinou kolem nás. Naneštěstí nemáme nepřerušovanou tradici jako například někteří původní Američané nebo Australané, avšak je naší povinností ujmout se toho, co máme, a dále si naše vlastní dědictví, naše „lidové fantasy“ uvědomovat a sami k němu přispívat – především tak, aby nám i v dnešní době bylo co nejvíce užitečné, podněcovalo nás upřímně zkoumat svět a nabídlo nám životní poučení, která shromažďovalo po tisícovky lét a zim u našich předků v krajině, v níž žijeme.

„… a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito.“ – o Sámovi, Fredegarova kronika, 7. století

cesko
ukus

Přemysl – vladyka dávných dob Předkové po krajině, krvi a zvycích Ladovid z Hor Příběhy Vindů Promluvy s bohy Příhody lidí z Beovinidis Kmen bohů Pocta bylinám


„Zavedla též celou pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům. A tak mnozí vesničané jsou dosud jako pohané: jeden ctí prameny aneb ohně, jiný se klaní hájům, stromům nebo kamenům, jiný vzdává oběti vrchům nebo pahorkům, jiný se modlí k hluchým a němým bůžkům, jež si sám udělal, a prosí je, aby ochraňovali jeho dům i jeho samého.“ – Kosmova kronika česká, 12. století

Přemysl – vladyka dávných dob (náhled do pohanských představ a zvyků našich pradědečků a prababiček)

Povídka o vladykovi Přemyslovi ukazuje, jak různorodá může být lidová tradice. Obsahuje náhled do představ a zvyků, které panovaly v pohanských časech. Jedná se o hrdinný příběh, jenž je doprovázen starostí o blízké a o krajinu kolem. Tato krátká kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Předkové po krajině, krvi a zvycích

Předkové po krajině, krvi a zvycích je souhrn příběhů, zamyšlení a popisů zajímavých míst, které mají spojitost s našimi pradědečky a prababičkami již od nejstarších dob. Tento souhrn popisuje stopy ukryté v krajině (archeologické „kultury“), naší krvi a bájeslovných představách s odkazy a poučeními pro dnešní dobu. Tato kniha je v PDF dostupná zde.

Ladovid z Hor Ladovid z Hor

Povídka o Ladovi z Hor a jeho dobrodružstvích, bitvách i milování, které působením bohů zažívá uprostřed lesnaté krajiny dávných časů. Kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Příběhy Vindů Příběhy Vindů

Sbírka příběhů a pohádek Vindů, které vám budou připadat známé. Jsou rozděleny na naučné (včetně bajek a pouček), poznávací (pro život) a vážné (o původu bytí) příběhy. Kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Příhody lidí z Beovinidis

Příhody lidí z Beovinidis je sbírka krátkých příběhů, ve kterých se prolíná minulost s přítomností. Všechny příhody si mezi sebou u studánky vypráví Lado z Hor a duch Margewid. S každou další příhodou a básní je patrné, že se týkají nás samotných, naší krajiny a přímo naší vlastní totožnosti, ve které se schovává tajemné volání po svobodě. Tato krátká kniha je pro čtečku a v PDF dostupná zde.

Promluvy s bohy Promluvy s bohy (krátký příběh o zvycích a krajině)

Promluvy s bohy je krátký příběh, ve kterém se představí pohled na svět založený na lidových zvycích a příbězích, vztahu ke krajině a úctě k předkům, a to společně se zamyšleními a barvitými popisy Přírody v průběhu roku. Příběh je volně inspirován básnickou skladbou Fasti/Kalendář od Publia Ovidia Nasa. Tato krátká kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Kmen bohů (od počátků do současnosti)

Kmen bohů je krátká kronika, kde se od počátků až po současnost prolíná popis událostí s příběhy o bájných bozích, jejich projevech v Přírodě a vzájemném vlivu na lidi, víly, zvířata a rostliny. Tato krátká kniha je pro čtečku, v PDF a k okamžitému čtení dostupná zde.

Pocta bylinám Pocta bylinám (připravujeme)

Ve sbírce „Pocta bylinám“, kterou připravujeme, najdete krátké promluvy k jednotlivým léčivým rostlinám spolu s obrázky k vyvolání představy silné a živé bytosti, kterou každá rostlina podle našich předků a předků mnoha jiných národů je. Samotné promluvy vypadají podobně jako lidová zaříkávání a obsahují i stručné ujasnění toho, k čemu je možné danou bylinku použít. U každé rostliny je kromě českého názvu uveden i název lužickosrbský, latinský a některé české lidové názvy. Další informace zde.

„Ačkoli byla nenávist ke křesťanům a podhoubí pověr u Ránů silnější než u jiných Slovanů, přece vynikali i mnoha přirozenými dobrými vlastnostmi. Byli totiž velmi pohostinní a rodičům prokazují povinnou úctu. Nikdy byste u nich nenašli žádného nuzáka ani žebráka. Jakmile někdo z jejich řad buď zeslábne nemocí, nebo sejde věkem, je svěřen péči dědicově, u něhož má být opatrován se vší laskavostí. Pohostinství a péče o rodiče jsou u Slovanů první ze ctností.“ – Kronika Slovanů, Helmold z Bosau, 12. století


A kdo to vlastně byli naše dávné prababičky a naši pradědečkové? Jak žili, jaké měli představy? Co zdědili od svých vlastních předků? A jak tuto moudrost obohatili a využili naše vlastní babičky a dědové?

Úvod (začátek) →