Příloha B: Nejznámější jména některých bohů ve staré vindštině

O dávných bozích a jejich uctívání skoro nic nevíme. A používat jména, která odráží vývoj jazyka v 1., 9. či 12. století, a ještě podivně počeštěná a čtená s českým přízvukem, mi přijde zvláštní. Na začátku je potřeba zmínit, že každá vesnice, rod a jednotlivec upřednostňovali/upřednostňují jen určité jméno daného boha, popřípadě mohli použít nějaký […]

Příloha A: Poznámky k některým příběhům

„Staré příběhy nemají sloužit jako fakta, nýbrž především mají pomocí obrazů popsat sílu, která se na daném místě nachází. Měly by nám zároveň říci, jak k ní a ke svému životu máme přistupovat.“ Mnoho příběhů jsem byl nucen doplnit reáliemi (pozn. divné vědecké slovo, co znamená: skutečnostmi, věcmi) ze světa Vindů, protože bez nich by dnešní […]

Lovci a pastýři

V jedné známe vindské říkance se praví: „Kde bychom byli bez lovců a pastýřů? V domečku bez pilířů.“ Tato poučka velmi přesně vystihuje roli, kterou lovci a pastýři hrají. Podobnost v jejich přístupu je však velmi malá, dokonce by se dalo říci, že ve společnosti stojí proti sobě. Ovšem obě skupiny považují za svého ochránce Lovce, Hlavy Vida. […]

Křísníci a kováři

Křísníci a kováři se vyznačují tím, že jejich postup ve zlepšování se v daném povolání a jejich zkušenosti nejsou ověřovány staršími z vesnice, ale bytostmi z jiných světů. Také jsou všichni blíže spojeni s Mocným Videm, patronem jejich povolání. Tímto však podobnost mezi křísníky a kováři končí. Způsob života křísníků je rozhodně jeden z nejstarších, prý ho založilo samo Slunce, […]

Léčitelé, vyháněči a bojovníci

Léčitelé patří k nejváženějším lidem síly, protože dokáží uzdravovat a přinášet štěstí. Jejich práce je velice náročná a vyžaduje veliké sebeobětování, půst a schopnost odpírat si požitky, které nejsou v souladu s léčitelskými obřady. Proto se lidé ve vesnici ujišťují, že léčitelům nic nechybí, mají plno dobytka, jídla, nejlepších nádobek a dům, jehož velikost i umístění je v souladu […]

Lidé síly

Už od počátků Příroda, její bohové, stromy, zvířátka a ostatní rádi předávali svoji sílu člověku, pokud pro něj byla v daném životě potřebná. Člověk pak mohl sílu získat skrze návštěvu posvátného místa, obřad dospělosti, sen, vidění, zkrátka cokoli, co mu umožnilo být s Přírodou ve spojení. Jsou zde síly slabší a síly silnější, některé dokonce získáváme jen […]

Víly a lidé

V dobách, kdy lidé poprvé vylezli ze stromů, s nimi víly začaly žít bok po boku. Učily je, jak mají léčit, lovit, bojovat a pěstovat plodiny. Vysvětlily jim, jak mají stavět přístřešky a jaký je jejich význam. Kromě toho je učily, jak mají žít s Přírodou, jak se mají očišťovat, a dokonce je i naučily stavět podzemní […]

Pomoc zvířat a rostlin

„Ale ten dávný věk, jejž sami jsme nazvali zlatým, toliko stromů plody a rostlinstvem ze Země vzešlým docela šťastným se cítil a ústa si netřísnil krví. Pernatci za oněch dob si létali bezpečně vzduchem, Zajíc, prost vší bázně, se proháněl uprostřed polí, v liché důvěřivosti se nechytla na háček ryba. Bez nástrah bývalo všechno a […]

Sluneční Kohout

„Když bylo obilí sklizeno a vegetační období se chýlilo ke konci, dostál Kohout své povinnosti. Ukrýval se pod posledním snopem, kde sbíral sílu pro nové žně. Tento snop byl ženci ozdoben kvítím a stuhami. Přitom pokřikovali: ‚Dnes máme Kohouta!‘ Muži si připínali kytice z klasů, děvčata vila žňové věnce a korunu. Potom se vydatně slavilo.“ – […]

Vindové

A když rody Vindů z proudu vyšly, Slunce zazářilo všemi paprsky a Zemi tuhé chlady opustily! Stromy nový život pocítily, obilím se srdce rozbušila, Labutě přinesly bílé odění, do říše předků žárem mrtvé dopravily – ať žije čas nového života! A jak dlouho se Vindové v proudu topili? To nikdo neví. Vždyť tisíc a jedna […]

Zrození lidstva

„Vyšli jsme ze stromů“ Když se Příroda utvářela a z Vod Země se působením nebeského Ohně vynořily kameny, stromy, rostliny, zvířata a další bytosti, zbývalo ještě obsloužit poslední duše, ty nejméně zkušené, které do Přírody přišly proto, aby se učily a chránily ji. Takový byl jejich společný úděl, samozřejmě pak každý měl navíc svůj vlastní. Někdo […]

Veliká bitva

Jak již víme, zákony Přírody jsou vepsány ve Hvězdách. Je tam mimo jiné napsáno, jak se mají střídat roční období a vlády bohů, jaké rostliny mají v určitý čas růst a jak se mají bytosti včetně lidí chovat. Ke čtení Hvězd musí být mysl otevřená, zkoumající a přirozená. Když se tyto zákony porušují, koloběh se […]

Bytosti z mezisvěta

Ve světě Vindů nejsou věci zdaleka tak jednoznačné, jak bychom si je přáli mít. Příkladem jsou bytosti z mezisvěta, které žijí mezi Matkou Zemí a Otcem Nebem. Pohybují se vzduchem s prazvláštním šumem a ladností. Jmelí je jednou takovou bytostí, která v sobě drží velmi mocnou dobrou sílu Přírody. Roste na vysokých stromech, Dubech a Lískách. Vždycky jsou […]

Pravda, Křivda a měniči

Na samém Počátku začal pokřivený Křivdy pán, vládce špatných sil ze zlého světa, napodobovat svým zčernalým kladivem práci Dědečka Přírody, Pravdy Vida. Jeho práce však byla nepřirozená, a tak vytvářela jen špínu a netvory. Porušení zákonů Přírody stvořilo věci, které jen ničily a požíraly vše živé včetně člověka. Tak například vznikl i špinavý, černý a […]

Strážci světů

Časem začali do nově stvořených světů Přírody přicházet vetřelci z neznáma, kteří byli závistiví a pro ducha jedovatí. Začalo být tedy potřeba před nimi nově vzniklé a v kruhu se otáčející Stvoření ochraňovat. Nejzapálenější ze všech strážců byl Lovec, Hlavy Vid, který měl hlídat hranice světů, poklady Země v podobě draka a především nitky času. Je pravda, že […]

Víly a trpaslíci

Když už svět oplýval životem, řeky se jen blyštěly čistou vodou a ptáčkové zpívali své svatební písně, rozhodli se do Přírody vstoupit poslední z duší, které měly za úkol ochraňovat Matku Zemi a učit se moudrosti, kterou naneštěstí neoplývaly tolik jako zvířata, rostliny, keře, stromy a kameny. Pravdy Vid se domluvil se stromy, které souhlasily, že […]

Zvířátka a jejich zástupci

Někteří duchové, mezi nimi i Liška a Vlk, se toužili stát více pohyblivými, rozproudit pohyb síly v nově vznikající Přírodě. Tak se zásahem Pravdy Vida, Nebe a Země začaly některé moudré rostlinky pohybovat. Kořínky a větvičky se začaly měnit v ruce a nohy, celá bytost se rozpohybovala a začala získávat odlišný tvar. V tu chvíli počali duchové zvířátek […]

Kameny, stromy a Květena

Říká se, že ti nejmoudřejší prvotní duchové nad námi dlí každý den. Ze začátku se ale prý jen pohybovali vzduchem Přírody a pomáhali Pravdy Vidovi v jeho práci. Někteří z nich však chtěli být přímou součástí všeho živého. „Chceme získat tvar, aby nás ostatní viděli a věděli tak, že jsme to my, kdo pomáhá Přírodu udržovat,“ pravil […]

Různé světy Přírody

„Ať to byl kdokoli z bohů, jenž utřídil směsici hmoty: rozťav ji tak a rozťatou spořádav do článků světa, jal se pak nejprve sbalovat Zem v tvar veliké koule, aby tak ze všech stran se jevila docela stejnou.“ – Proměny (I. kniha), Publius Ovidius Naso Celá Příroda je jedna velká pavučina protkaná různými světy. Tato pavučina je […]

O spojení dvou

Jaký by to byl ale život, kdyby se v něm dva lidé nedrželi za ruce? To by Pravdy Vid, který vlastní kladivo Přirozenosti a Rovnováhy, nikdy nedovolil. Vždyť ihned, co Matka Země a Otec Nebe, Bouřný Vid, poznali jeden druhého, milostně se se slzami v očích objali. Stejně tak Mocný Vid ani jeho bratři nezůstali sami. Květinky […]

O třech bratrech

Ještě před tím, než počal na Zemi vznikat život, přemýšlel Pravdy Vid jak učinit Zemi více plodnou. Najednou ho napadlo, že je potřeba do vod Země přimíchat více nebeského světla, ale ne ledajakého, takového, které bude čisté a silné a které by odráželo jeho vlastní záměry, jeho vlastní povahu, která, jak víme, byla velmi laskavá. […]

O rodu a účelu

Když Dědeček Příroda, Pravdy Vid, začal spolu s Nebem a Zemí vytvářet na světě život a prostupovat každý nový lísteček svým dechem, přemýšlel, komu předat své hlavní síly, aby on sám nemusel všechnu prvotní práci oddřít. Pomáhaly mu duše, tak jim předal svého ducha a s ním i sílu, čímž mohly různé bytosti konat tvořivou i ničivou […]

O povodni

„Tři životy člověka, jeden život Jelena. Tři životy Jelena, jeden život Dubu.“ – prastaré přísloví Na počátku byla celá Země zalita vodou. Všude, kam se jeden podíval, našel jen modré vlny. Ty vlny skákaly sem a tam a snažily se bezvýsledně najít břeh. Vody byly plné chtíče, plné možností. Když už bylo jejich hledání bezvýsledné, […]

O těch jiných

„Kdysi dávno,“ řekl dědeček, načež ukázal na krajinu kolem sebe, „tady všude byly jen Oheň a Voda, mezi nimi pak chtíč a tma.“ Dědeček přivřel oči. „Jistě si dovedeš představit,“ pokračoval, „jak to všude muselo vřít a bouřit. Oheň a Voda se chtěly dotknout, ale nemohly. Ve tmě a chtíči byly jen možnosti, které vytvářely všelijaké […]

Dívky s ohněm v srdci

Čas Rozkvětu je mezi mladými velmi oblíbenou dobou, protože jedině ona umožňuje provedení některých velmi zajímavých obřadů. Příroda slaví plodnost, Mocný Vid objímá Květinovou Dívku a zeleň bují všude kolem. „Pánové,“ promluvil jeden mladík, který se právě vrátil z tajného pozorování, „hrad si postavily přímo uprostřed lesa nedaleko od nás. Moc práce si s tím nedaly, to […]

Kruté časy

Ó, Dunaji, k tobě se vrátíme! Už od dob nejstarších se Vindové setkávali s cizinci. Někdy přišel jeden a nabízel cizokrajné zboží. Jindy se jich zase z hlubokého lesa vynořila celá skupinka, která přišla sdílet své historky z cest nebo obchodovat. Co na tom, že jejich jazyku nikdo nerozuměl. Dokonce někdy kolem procházel celý zástup mužů, žen a […]

Únos

Kdysi dávno v jedné opravdu malé vesničce na okraji lesa žil chlapec se svou babičkou a dědečkem. Jako každý den i nyní museli oba odejít sbírat plody do lesů. „Buď tu hodný,“ řekli chlapci, když odcházeli, „a nikomu neotvírej. Kdyby se něco stalo, běž do domu tvého strýce.“ Chlapec souhlasil a slíbil, že si bude pokojně […]

Kouzelná studánka

Jedné noci uprostřed hlubokého lesa zasvítil Měsíc tak silně, až se zvířátka zastavila, aby se podílela na jeho mocné jemné síle, která ochraňuje. Jelen sklonil hlavu a mezi jeho parohy se objevila čistá studánka, v níž se odrážel svit Hvězd, jež zdobily Oblohu jako kapky rosy, které se za svítání lesknou na nekonečných zelenajících se pastvinách. […]