Představy o smrti (krajina a předci)

„Motiv vtělení duše do stromu nacházíme v mýtech, ve slovesném a písňovém folkloru. Často se vyskytuje představa, že strom má vlastní duši nebo že je provázán s celým životem člověka, který jeho podetnutím zahyne. Proto měl dřevorubec před kácením prosit strom za odpuštění, aby se duše nemusela v jeho pařezu dál soužit … Podle lidového podání se duše […]

Johann Parum Schulze

Johann Parum Schulze (1677 n. l. – 1740 n. l.) byl navzdory svému německému jménu jedním z posledních Drevanů, což byl kmen Polabských Slovanů, jehož území se rozkládalo kolem Lüchowa v dnešním Německu, v oblasti nazývané Wendland. Díky původně lesnaté krajině a jistému odloučení si Drevané udrželi svůj jazyk a pozůstatky lidových zvyků až do novověku. Johann Parum […]

Niklot

Niklot (1 090 n. l. – 1 160 n. l.) byl knížetem Obodritů, jednoho ze svazů Polabských Slovanů, který se rozkládal na území dnešního Meklenburska. Jelikož němečtí velmožové toužili po nových územích a hospodářských ziscích, které nabízely, povedlo se jim proti Polabským Slovanům prosadit Venedskou křížovou výpravu (Wendenkreuzzug). Využili skutečnosti, že se většina Polabských Slovanů ještě […]

Úryvek z dávné bitvy

„Obraz se proměnil. Radoslava najednou stála uprostřed zarostlých bažin, v nichž umírali vojáci. Spatřila hnědovlasého Vladovoju, jak se s rákosovou trubičkou v ústech vynořil ze zaplavených vod a nožem sekal své nepřátele. Císař stál uprostřed svých vojáků, kteří byli padli do nastražené léčky. Jeho srdce zaplavila zoufalost. ‚Bohové s tebou, císaři,‘ promluvil zničehonic známý hlas. Císař se otočil. Před […]

Citát: Plavby Slovanů

„Původně se také [slovanští] Ránové nevěnovali pirátství, ale především obchodu se zemědělskými produkty, jež ve Skandinávii představovaly hlavní obchodní artikl a byly později směňovány nejen za mince a arabské stříbro, ale také za zbraně, šperky i další produkty. Z relace arabsko-židovského cestovatele Ibráhíma ibn Ja’kúba v jeho díle Dikr as-Saqáliba (Zpráva o Slovanech) z doby kolem roku 965 […]

Břečťan

Břečťan je mnohými tajemstvími opředená popínavá rostlina, která žlutě kvete na podzim. Černé bobule pak postupně dozrávají až do jara, čímž se celý stálezelený Břečťan zdánlivě vymyká slunečnímu koloběhu. Díky své bujaré síle byl spojován s nesmrtelností, ale také s hady, neboť se sám jako zelený had rád plazí kolem kmenů vysokých stromů. Dnes se využívá na […]

Citát: Buk tu kdysi přirozeně vládl

„Buk tu kdysi přirozeně rostl, vyhovují mu půdní i klimatické podmínky, a navíc je to strom velmi krásný, s nenapodobitelnou atmosférou v každé roční době. Přirozené složení navíc zcela promění barevnost interiéru lesa, kde se díky změně druhové skladby objeví specifické, velmi příjemné měkké světlo. Se změnou druhové skladby dojde přirozeně i ke změně mikroklimatu. Návštěvníci přijdou […]

Úryvek o pěstování plodin a obilí

„Dole před vstupem do druhého lesa se nacházelo plno šípkových keřů, kolem nichž postávaly lesní jabloně, hrušně a slivoně. Na pravé straně pak stály rozložité lísky, které ohraničovaly nenápadnou stezku, jež poslušně následovala tok místního potoka. Na první pohled vypadala udusaně a poměrně používaně. Radoslava se vrátila pohledem zpět do svého nejbližšího okolí. Přímo vedle […]

Úryvek z jarních oslav

„Lidé na dřevěných miskách a v hliněných nádobách nosili k mohylám část jídel a nápojů z hostiny jako obětinu pro své předky. Doufali, že si je tak nakloní a oni jim pak v jejich životě požehnají větším štěstím, bohatstvím a radostí. Prova, Liboslava a mnoho dalších včetně vladyky Ratmíra obřadně nasadili dřevěné škrabošky na obličej, načež začali duchy předků […]

Jeřabiny

Lidé v minulosti věřili, že jeřabiny mají kouzelnou moc. Navlékali si je na červené nitě a používali jako ochranné návazy. Jeřabiny slouží jako významná potrava pro lesní ptactvo, které bylo v lidových představách ztotožňováno s dušemi předků. Hojnost plodů pak přímo vybízí ke spojování celého stromu s plodností a ochranou. Stejně jako bílé květy Jeřábu jsou i červené jeřabiny […]

Příroda a předci

„I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila a vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla. Poznaly dítky matičku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, mateřídouškou nazvaly.“ Tak praví Karel Jaromír Erben v úvodu své sbírky Kytice. V příbězích snad všech národů se objevuje přímé spojení […]

Korutanští Slované

„Celý řetěz povstání [korutanských Slovanů] můžeme považovat jednoznačně za protest širokých lidových vrstev proti násilné christianizaci, ale příčiny mohly být širší, včetně opozice proti nově zaváděnému zdanění širokých vrstev obyvatelstva, a hlavně odpor proti Bajuwarům, svržení jejich nadvlády i křesťanského knížete ustanoveného z jejich vůle a prakticky jim podřízeného.“ – Stěhování národů a východ Evropy, J. […]

O přírodě

Báseň O přírodě (De rerum natura), kterou sepsal římský básník a filozof Titus Lucretius Carus (15. 10. 99 př. n. l. – cca 55 př. n. l.) dodnes udivuje i přední vědce na svou dobu neobyčejně rozvinutým poznáním světa, které uchovávali následovníci Démokrita a Epikúra. Bohužel s nástupem křesťanství a novoplatonismu, jež netolerovaly učení, která […]

Citát: Keltové a syrové rostliny

„U [„keltských“] laténských populačních skupin z jihozápadního okraje Prahy (pohřebiště Praha-Ruzyně a Praha-Jinonice) se průměrná kazivost [zubů] pohybovala kolem 50 %. Při porovnání se současnou populací, u které zcela určitě došlo ke zlepšení ústní hygieny, je toto procento překvapivě nízké a jedno z nabízejících se vysvětlení by mohlo znamenat neznalost rafinovaného cukru, další potom vyšší […]

Lesní biotopy

Naše lesy byly kdysi tvořeny převážně biotopy, které se dnes označují jako hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, vápnomilné bučiny, údolní jasanovo-olšové luhy apod., tedy převážně hluboké listnaté hvozdy. Dnes z nich zbyl jen nepatrný zlomek, proto je důležité, abychom je pomáhali zachovat, rozšiřovat a poskytovat jim volný prostor k tomu, aby znovu zaujaly co nejvíce ze […]

Keltské ženy

„Od té doby pokaždé, když se Keltové radili o válce a o míru, činili tak společně se svými ženami a nechali je také rozhodovat své neshody se spojenci. Ve smlouvě s Hannibalem ženy ustanovily, že budou-li mít Keltové nějakou stížnost na Kartágince, budou rozhodčími kartáginští místodržitelé a velitelé v Hispánii, a budou-li mít stížnost Kartáginci na Kelty, […]

Paměť stromů (citát)

„Tehdejší lidé věřili, že jim posvátný strom může zprostředkovat spojení s bohem a naznačit jim božskou vůli. V takovém stromě viděli svoji jistotu, proto se k němu obraceli ve chvílích, kdy se potřebovali o někoho nebo o něco opřít. Nedovolili mu ublížit ani ulomením větvičky, protože věřili, že jeho poškozením by škodili sami sobě. Chránili ty výjimečné, posvátné […]

Bezinky a hložinky

Konec léta a začátek podzimu je velmi krásné období v roce. Kromě sklizně jablek, různých vinobraní a jablkobraní si můžete sami nasbírat například oříšky, bezinky a hložinky, ze kterých si pak můžete vytvořit něco dobrého – například bezový sirup proti nachlazení, který můžete popíjet jen tak, nebo hlohové kapky na srdce. A samozřejmě můžete také vyrazit […]

Třezalka o svatojánské noci

„Třezalka byla v minulosti opředena podobnými pověrami, jaké se týkaly např. Mateřídoušky. Měla ji stejně jako zmíněnou Mateřídoušku sbírat děvčata ve svatojánské noci, odvar byl někde součástí první koupele novorozence, aby bylo dítě uchráněno před uhranutím či poděláním, jak se počarování říkalo. Tmavé tečky na lístcích Třezalky mají údajně nadpřirozený původ – prý tak chtěl […]

Plivník

S letním ohnivým obdobím slunečního žáru jsou neodmyslitelně spjaté bouřky. Dejte si proto pozor, abyste doma neschovávali plivníka či někoho podobného s kouzelnými schopnostmi, pochybným původem a nepřirozeným vzhledem. Někoho, kdo prchá před venkovním světlem (ale i třeba před ochrannými svíčkami) a koho musíte napálit, abyste se ho zbavili. Pokud se ho totiž nezbavíte, tuto práci za […]

Pověst o hadí koruně

Uprostřed Křivoklátských hvozdů nastalo svítání, Slunce nad korunami vysokých Dubů, Habrů a Buků osvětlovalo širé okolí. Hle, tu s šátečkem v ruce královský lovčí roklinou jde – v hlavě si přehrává radu od mudrce. Toho, jenž se v léčivých bylinách vyzná, který žije v osamělé chaloupce a téměř s nikým se nevídá. Tomu se svěřil ohledně svého snu. Miluje vroucně dceru […]

Bezinky

Bezinky v medovině Po kvašení a přecezení Bezinky se začínají koupat v tekutém medu … je to sice trochu silnější lék, ale výborný při různých bolestech, slabostech, rýmě a potížích s dýchacími cestami. Už se těším, až zase červenočerně zbarví celou láhev tak, že to nepůjde umýt. 😀 Pokud zrovna nejste ze středu města, tak bezinek je […]

Citát z Babičky

Autor obrázku: Adolf Kašpar „Na jednom místě, je to srázná výše, stojí osamělý Smrk, je to starý strom, ratolesti jeho se z jedné strany chýlí nad hlubokou propastí, v jejíchž rozpuklinách sem a tam kapradí aneb kříček Jalovce roste, a v dole žene se potok přes skaliska a tvoří samé vodopády. Nevím sám, jak se […]

Kåty mes ninka bejt? / Kdo má nevěstou bejt?

Následující písnička je přepisem svatebního popěvku, který ještě do novověku zpívali Polabští Slované, konkrétně Drevané. Jedná se o součást zvyku označovaného jako Ptačí svatba. Kåty mes ninka bejt? Česky / Czech: Kdo má nevěstou být/bejt? Polski / Polish: Kto ma panną młodą być? English / Anglicky: Who shall the bride be? Kåty mes ninka bejt? […]

Bída (od K. J. Erbena)

Bída – z Polska (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Vsuvka: V lidových tradicích se často vyskytuje pověšení, zaseknutí nebo zařezání ducha nemoci nebo neštěstí do stromu, dřívka či špalku, a to nejčastěji pomocí doprovodného zaříkání. Kdo pak škodlivého ducha omylem vysvobodí, přenese jeho vliv na sebe. Zchudlý hospodář měl hezkou dcerušku, kterou sobě […]

Stara liška (Serbske ludowe bajki)

„Nemáme s vámi nic společného. Otcovských zákonů se nevzdáme, jsme spokojeni se svým náboženstvím. U křesťanů jsou zloději, jsou lotři, kteří lámou nohy a oslepují. Křesťan vůči křesťanu se dopouští všech druhů zločinů i msty. Pryč s takovým náboženstvím!“ – obyvatelé Štětína, životopis Oty Bamberského podle Herborda, 12. století Stara liška – z Lužice (ze […]