Uvnitř bývalého hradiště (úkrytu) především z doby
halštatské, laténské („keltské“) a hradištní („slovanské“).

Minulost lidu
Pojednání o původu „Slovanů“
Fredegarova kronika – Vinidové
Středověké kroniky (včetně Kosmovy)
Kronika Dětmara z Merseburku
Helmoldova kronika (o Polabských Slovanech)
Promluvy k vetřelcům a křesťanům
Cestovatel Ibráhím ibn Jákúb
O Keltech a (západních) Slovanech
Stopy zapomenutého lidu
Drevané a kult stromu
Předkové po krajině a po krvi
Stopy Keltů u našich předků
Příběh o Přemyslovi

Příroda a krajina
Poznání, lesy a Příroda
Bylinky – Maria Treben
Antika – Tacitus a Plinius Starší
Antika – Lucretius (bádání)

Příběhy a poučky
Antika – Publius Ovidius Naso
Pohádky a pověsti
O představách a zvyklostech
Božena Němcová a Karel Jaromír Erben

Příbuzné národy
Irské pověsti
Irské a keltské právo
O Germánech a Římanech
Antika – Homér

Více viz Doporučené knihy.

Na kronikách a přírodních zamyšleních je založená kniha Zlaté srdce.


„Černý a Váša vycházejí z osobního jména Vid, dosvědčeného jednak starým zápisem z r. 1222 (Černý-Váša 138), jednak řadou jiných místních jmen z něho odvozených, jako Vidice, Vidov, Vidovice. Vedle základního tvaru Vid vyskytovalo se toto jméno i v různých odvozeninách (jako jméno Mlad v tvarech Mládek, Mladoň, Mladota, Mlaz) a složeninách, které byly zase základem jiným jménům místním: tak ze jména Vidoň vznikla jména Vidoň a Vidonice, z Vidoně Vidonín, z Videk Videč, z VidhostVidhošť a Vidhostice atd. Takovou odvozeninou osob. jména Vid bylo asi také jméno Viz, utvořené z něho podobným způsobem jako Búz (Bouzov) z Bud, Blaž (Blažice) z Blah, Čieč (Čiečov, nč. Číčov) z Čák (Čakovice) a p. Vizovice, pův. Vizovici, byl tedy název rodiny, čeledi Vizovy.“ – Vizovice či Vyzovice?, Naše řeč, Ústav pro jazyk český