„Úměrně tomu, jak rostlo mé pojednání, rostl i obdiv pro starou dobu, a čím větší množství rostlin mi ještě zbývá, tím vhodnější mi připadá vzdát hold péči dávných lidí ve vyhledávání bylin i jejich laskavosti, s jakou nám vědomosti o nich odkázali. Snad by se mohla zdát překonána štědrost samé Přírody, kdyby ty objevy byly toliko lidským dílem. Nicméně je jasné, že tato věc byla prací bohů, neb alespoň jejich vnuknutím, i když to byl vlastně člověk, kdo objevoval, a že ona, Matka všech tvorů, tyto léčivé rostliny nejen zrodila, ale dala nám i poznat.“ – Naturalis Historia (XXVII. kniha), Plinius starší


cesko ukus polska luzica

Kontaktní e-mail: info@vindove.cz


1 týdnem

Vindové

„Z časů Václava IV. pochází známý traktát o Štědrém večeru od břevnovského benediktina Jana z Holešova, odsuzující, že /v některých končinách křesťané nechávají chleby na stolech a ubrusech o těchto svátcích s noži nikoli na počest a památku Kristova dětství, ale aby v noci přicházeli bůžkové a jedli … V tomto nejhrubším bludu jsou zajisté podobni těm, kdož kladli hmotné pokrmy na hroby svých drahých, aby je jedly duše vycházející v noci z hrobů./“ – Narození a smrt v české lidové kultuře, Alexandra Navrátilová

Autorka obrázku: Vasylina
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 týdny

Vindové

„Lado nechával Radoslavu odpočinout, sám chodil po svých pravidelných obchůzkách a vypomáhal lidem ve vesnici, kde se jen dalo. Vyznal se v moci léčivých bylin, uměl vyrábět masti a různé zábaly. Samozřejmě dobře věděl, na co kterou bylinnou směs a který přípravek z ní vyrobený použít. Věděl, kdy má jakou rostlinu sbírat, aby v sobě obsahovala nejvíce léčivé síly, nejvíce léčivých látek, které pak získával různými nálevy, výluhy ve vodě, v kvašeném medu, jablku i pivu, a samozřejmě odvary. Věděl, která část rostliny se má v daném případě použít a která působí spíše na děti a která na dospělé. Lado dokonce využíval léčivou moc stromů – bukové listy pro snižování zánětu, dubovou kůru k zastavení krvácení. Radoslava ho mlčky pozorovala, když připravoval mateřídouškovou koupel pro jednu malou holčičku, kterou trápily neustálé návaly horka, dušnost a nevolnost. Radoslava ho obdivovala. Byla hrdá na to, že byl Lado zrovna její bratranec, že sdíleli společnou krev.“ – Zlaté srdce, Přemysl Lúa Černý

Více o připravované knize Zlaté srdce: www.vindove.cz/zlate-srdce/

Autor obrázku: Кулыгин Николай Леонидович
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 týdny

Vindové

Brslen je tajemná rostlina, která v pozdním létě a na podzim obarví okraje lesů a mezí, na kterých se vyskytuje. Jeho semena se dříve používala k léčbě kožních potíží, jinak je ale smrtelně jedovatý. K otravě dojde zpravidla po 12 hodinách po pozření. Nic to však neubírá na jeho kráse. ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 týdny

Vindové

„Motiv vtělení duše do stromu nacházíme v mýtech, ve slovesném a písňovém folkloru. Často se vyskytuje představa, že strom má vlastní duši nebo že je provázán s celým životem člověka, který jeho podetnutím zahyne. Proto měl dřevorubec před kácením prosit strom za odpuštění, aby se duše nemusela v jeho pařezu dál soužit … Podle lidového podání se duše nebožtíků stěhovaly do stromů, keřů a květin, vyrostlých na hrobech, aby rozmlouvaly s příbuznými. Známá je např. tklivá pověst o mateřídoušce, do které se vtělila duše matky a rozmlouvala se sirotky. Stromy a byliny se měly objevovat zejména na hrobech nevinně zavražděných lidí, aby prozradily zločin a žádaly jeho pomstu. Z Erbenovy Kytice známe pověst o bílé lilii, která vyrostla na hrobě nevinné panny. V jiných českých pohádkách a pověstech se objevuje podobný motiv o rozmarýně, která vyroste v krásnou pannu … Posmrtný osud těla a duše byl odlišný. Tělo se mělo rozpadnout – pokud nezetlelo, byl zemřelý špatným člověkem nebo se při jeho pohřbení nedodržely potřebné úkony. Nejednotné byly představy o duši: buď se zdržovala poblíž pozůstalých, časem se převtělila a spojila s přírodou nebo pobývala na věčné blaženosti či v trestu … Přesvědčení o spojení duše a těla vedlo ke snaze je definitivně oddělit hned po smrti. Projevovalo se v negaci těla, přičemž nejúčinnějším způsobem bylo jeho spálení. Oheň nesehrával v tomto případě očistnou úlohu, jaká se mu připisovala v jiných souvislostech, ale byl účinným prostředkem k zapuzení duše. Tělo, které nezetlelo, bylo nebezpečné.“ – Narození a smrt v české lidové kultuře, Alexandra Navrátilová

Autor obrázku: Konstanty Górski
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

3 týdny

Vindové

I v Praze lze najít přírodní zajímavosti s nádechem dávné minulosti. Například mnohé pražské studánky nekončí pouze ve stokách, ale vyvěrají na povrch v místech, kde byste to nejméně čekali. Zajímavé jsou také památné a významné stromy, které jsou pochopitelně chráněné. Kromě toho existuje v Praze i několik přírodních rezervací. Jednou z nich je Prokopské údolí, kde učinil mnohé nálezy světově proslulý paleontolog Joachim Barrande (11. 8. 1799 – 5. 10. 1883). I když je celá oblast hluboce zasažena lidskou činností, výjimku potvrzující pravidlo představuje například Dalejský háj, kde se zachovaly původní a přírodě blízké druhy habrových, bikových a šipákových doubrav spolu s lipovými javořinami na svazích. Do údolí shlíží i pravěké Butovické hradiště, které bylo využito i v raném středověku našimi slovanskými předky. Je pravděpodobné, že některá z pravěkých kultur může za místní rozšíření šalvěje hajní, kterou využívala jako léčivou rostlinu. Stopy vzájemného vlivu krajiny a předků lze zkrátka spatřit téměř všude – stačí se jen pozorně dívat. ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

Přemysl „Lúán Rélta“ Černý

„Kroky zastav, cizinče, a raději přemýšlej.
Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla,
kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ *

Zobrazit profil

„K práci ho [Ovidia] nevedla zbožnost, neměl ani vřelejší náboženský nebo morální vztah k své látce. Lákaly ho především vnější formy, ruch a pestrost slavností, jež mohl popisovat, a obsah bájí, jež mohl vyprávět.“ – předmluva, Ferdinand Stiebitz, O lásce a milování, Publius Ovidius Naso

Odkazy: Vindové (Facebook) – Vindové (YouTube) – Vindové (aplikace)


* Kroky zastav, cizinče/teutone, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla. Kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Krokь kazi, teud’á, lubo přemyšlь. Nezamyšlǫ na ta vojьn vni zla. Křьžь my sę neklan(amy), gost’ь vit(amy).
Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl. Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav. Křesomysl, Neklan, Hostivít.