Kontakt

„Úměrně tomu, jak rostlo mé pojednání, rostl i obdiv pro starou dobu, a čím větší množství rostlin mi ještě zbývá, tím vhodnější mi připadá vzdát hold péči dávných lidí ve vyhledávání bylin i jejich laskavosti, s jakou nám vědomosti o nich odkázali. Snad by se mohla zdát překonána štědrost samé Přírody, kdyby ty objevy byly toliko lidským dílem. Nicméně je jasné, že tato věc byla prací bohů, neb alespoň jejich vnuknutím, i když to byl vlastně člověk, kdo objevoval, a že ona, Matka všech tvorů, tyto léčivé rostliny nejen zrodila, ale dala nám i poznat.“ – Naturalis Historia (XXVII. kniha), Plinius starší


cesko ukus polska luzica

Kontaktní e-mail: info@vindove.cz


První díl dokumentárního pořadu o Polabských Slovanech na území dnešního Německa, k dispozici v dolní lužické srbštině s německými titulkami. Podle lužickosrbského historika Edmunda Pjecha z Lužickosrbského institutu se konečně něměcká veřejnost bude o této důležité části historie informovat. 🙂 ... Zobraz víceZobraz méně

mediathek.rbb-online.de

Zobrazit na Facebooku

„Slované se pilně věnují zemědělství a výrobě věcí nutných pro obživu a převyšují v tom všechny ostatní národy severu … V žádné ze severských zemí nevzniká hlad následkem nedostatku deště a z trvalého nahromadění vod. Sucho není u nich zhoubné, neboť nikdo, kdo tím je postižen, se jej nebojí pro dostatečnou vlhkost jejich zemí a velkou zimu. Sadbu provádějí ve dvou ročních obdobích, v létě a na jaře, a mají dvojí žně. Nejvíce se pěstuje proso. Zima je u nich zdravá, i když velmi silná, horko však je pro ně zhoubné. Neodvažují se proto podnikat cestu do země Lankobardíja (Lombardie) pro sílu tamějších veder, které způsobují, že hynou.“ – cestovatel Ibráhím ibn Jákúb, 10. století

Autorka obrázku: Olga Simonova
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku
vPoli2b

Přemysl „Lúán Rélta“ Černý

„Kroky zastav, cizinče, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ *

Zobrazit profil

Hrdý obyvatel srdce světa umístěného v Hercynském lese, na jehož okraji moudré staré stromy roní slzy do moře a tvoří jantar, srdce světa, kudy protékají nezkrotné Bílé řeky oddělené řekou Červenou, na jejímž konci se nachází ostrov, poslední výspa těch v bílém, ochránců lesa, strážců jeho tajemství a síly srdce světa.

Zvláštní poděkování patří Hance Bernovské, Danovi Černému, Báře Šudové, Pavlovi Hejnému, Anet Steimarové, Táně Ratajové a všem, kdo na tvorbě obsahu spolupracovali či poskytli cenné rady a podporu. Vše na těchto stránkách je pod ochranou autorského práva.

Tyto stránky a celé snažení s tím spojené jsou dobrovolně a z vlastní vůle věnovány Mocnému Vidovi (Slunečnímu Hrdinovi), Květinové Dívce (Života Ladě) a Rozrazilovi.

Odkazy: Vindové (Facebook) – Vindové (YouTube) – Vindové (aplikace)


„Hdźež dobre piwo warja, tam so rady sedźi.“ – Lužickosrbská moudrost z budyšínského Srbského muzea


* Kroky zastav, cizinče/teutone, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla. Kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Krokь kazi, teud’á, lubo přemyšlь. Nezamyšlǫ na ta vojьn vni zla. Křьžь my sę neklan(amy), gost’ь vit(amy).
Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl. Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav. Křesomysl, Neklan, Hostivít.

Lidové představy mýtického národa.

Translate »