„Úměrně tomu, jak rostlo mé pojednání, rostl i obdiv pro starou dobu, a čím větší množství rostlin mi ještě zbývá, tím vhodnější mi připadá vzdát hold péči dávných lidí ve vyhledávání bylin i jejich laskavosti, s jakou nám vědomosti o nich odkázali. Snad by se mohla zdát překonána štědrost samé Přírody, kdyby ty objevy byly toliko lidským dílem. Nicméně je jasné, že tato věc byla prací bohů, neb alespoň jejich vnuknutím, i když to byl vlastně člověk, kdo objevoval, a že ona, Matka všech tvorů, tyto léčivé rostliny nejen zrodila, ale dala nám i poznat.“ – Naturalis Historia (XXVII. kniha), Plinius starší


cesko ukus polska luzica

Kontaktní e-mail: info@vindove.cz


10 hodinami

Vindové

Niklot (1 090 n. l. – 1 160 n. l.) byl knížetem Obodritů, jednoho ze svazů Polabských Slovanů, který se rozkládal na území dnešního Meklenburska. Jelikož němečtí velmožové toužili po nových územích a hospodářských ziscích, které nabízely, povedlo se jim proti Polabským Slovanům prosadit Venedskou křížovou výpravu (Wendenkreuzzug). Využili skutečnosti, že se většina Polabských Slovanů ještě dlouho do středověku odmítala vzdát původního pohanského náboženství, které Slované nejspíše vnímali jako součást své národní totožnosti v protikladu k „německému“ křesťanství. Podpořeni papežem, zfanatizovanými vojáky, ale i prostými osadníky vytáhli proti slovanským kmenům. Avšak dosáhli jen rozporuplných úspěchů. Helmold z Bosau ve své kronice zachytil jednu zajímavou událost:

„Niklot pozoroval, že odchod výpravy, který stvrdila přísaha, je neodvolatelný. Proto tajně připravil námořní vojsko, překročil [lübeckou] úžinu a přistál s loďstvem u ústí řeky Trave, aby zaútočil na celou provincii Vágrů dříve, než se saské vojsko rozlije po jeho území. … Rovněž okrsek zvaný dargunský a všechno, co na této straně řeky Trave vybudovali Vestfálci, Holanďané a ostatní příchozí z ciziny, strávil lačný plamen. Povraždili statečné muže, kteří se snad ve zbrani pokusili postavit na odpor, a jejich ženy a děti odvedli do zajetí. Ušetřili však holsatské muže, kteří žijí na druhé straně Trave, v oblasti na západ od Segebergu, zastavili se na polích osady Kucalina a dále již netáhli. Slované nevyplenili ani vesnice, které leží na rovině [zvané] Schwentinfelde a sahají od říčky Schwale až po potok u Grimmelsbergu a Plöner See, a nevztáhli ruku na statky lidí, kteří tu žijí. Tehdy se šířily řeči, přetřásané všemi, že tento krutý zmatek rozdmýchali někteří Holsatové ze záští k příchozím, jež hrabě povolal zdaleka k osídlení země. Proto také byli jediní Holsatové ušetřeni, jak vidno, obecné pohromy.“ – Kronika Slovanů, Helmold z Bosau, 12. století

Na obrázku je znázorněna Niklotova smrt. Autor obrázku: Theodor Schoepke
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 dny

Vindové

Fotografie z dnešního výletu do přírodní rezervace Šance. Ta tvořila součást komplexu keltského oppida Závist, na nějž jsou z vyhlídek krásné pohledy. 🙂 ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

3 dny

Vindové

Doubravy na Šanci u bývalého oppida Závist. ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

3 dny

Vindové

Upřímné poznání přírody, které se mění spolu s tím, jak se naše znalosti rozšiřují, které neustane v předsudcích a je ochotné každým dnem rozumově i pocitově oceňovat krásu všech těch lesů, hor a potoků, jež nás obklopují, je jednou z nejcennějších životních zkušeností, které můžeme mít. Neboť my jsme příroda, která poznává sama sebe.

„Nemá ni téhož vzhledu nic na světě: obnovitelka věcí, příroda, v nový vždy tvar dřívější mění. Nic pak nepřijde nazmar, ó, věřte mi, na celém světě, vše se jen střídá a přetváří vzhled. My díme, že vzniká něco, když jiným to začíná být, než bylo; že hyne, jestliže přestává býti to týmž. Snad přejde cos onam, ono pak opět tam, však celek zůstává stejný. Zajisté netrvá nic, jak soudím, o témže vzhledu dlouho.“ – Pýthagorás, Proměny (XV. kniha), Publius Ovidius Naso

Autor obrázku: Peder Mørk Mønsted
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

5 dny

Vindové

„Obraz se proměnil. Radoslava najednou stála uprostřed zarostlých bažin, v nichž umírali vojáci. Spatřila hnědovlasého Vladovoju, jak se s rákosovou trubičkou v ústech vynořil ze zaplavených vod a nožem sekal své nepřátele. Císař stál uprostřed svých vojáků, kteří byli padli do nastražené léčky. Jeho srdce zaplavila zoufalost. ‚Bohové s tebou, císaři,‘ promluvil zničehonic známý hlas. Císař se otočil. Před ním stál Kniva, který se tu byl najednou objevil jako nějaký jedovatý had. V jeho očích planul zlověstný oheň. ‚Snad tě ochrání na cestě do podsvětí,‘ pokračoval ve svém projevu, ‚tvůj syn tě tam už čeká.‘ Císař se nemínil vzdát, pevně uchopil svůj meč a chystal se Knivu setnout přes hrdlo. Ten však včas uskočil, obešel císaře, načež mu vrazil nůž do zad. Císař vykřikl. Netrvalo dlouho a křečovitě se svalil na zem. ‚Teď,‘ dodal Kniva se škodolibým úsměvem, ‚teď jsem tu pánem já.‘“ – Jak Vladovoja předčil Knivu, Zlaté srdce, Přemysl Lúa Černý

Podpořte svým zájmem vydání knihy Zlaté srdce! Více informací o knize a jak zájem projevit najdete zde: www.vindove.cz/zlate-srdce/ Pokud projevíte nezávazný zájem pomocí formuláře uvedeného na stránkách, dostanete možnost získat autorské věnování v případě, že si později knihu přes tyto webové stránky objednáte.

Autor obrázku neznámý
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

Přemysl „Lúán Rélta“ Černý

„Kroky zastav, cizinče, a raději přemýšlej.
Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla,
kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ *

Zobrazit profil

„K práci ho [Ovidia] nevedla zbožnost, neměl ani vřelejší náboženský nebo morální vztah k své látce. Lákaly ho především vnější formy, ruch a pestrost slavností, jež mohl popisovat, a obsah bájí, jež mohl vyprávět.“ – předmluva, Ferdinand Stiebitz, O lásce a milování, Publius Ovidius Naso

Odkazy: Vindové (Facebook) – Vindové (YouTube) – Vindové (aplikace)


* Kroky zastav, cizinče/teutone, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla. Kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Krokь kazi, teud’á, lubo přemyšlь. Nezamyšlǫ na ta vojьn vni zla. Křьžь my sę neklan(amy), gost’ь vit(amy).
Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl. Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav. Křesomysl, Neklan, Hostivít.