„Úměrně tomu, jak rostlo mé pojednání, rostl i obdiv pro starou dobu, a čím větší množství rostlin mi ještě zbývá, tím vhodnější mi připadá vzdát hold péči dávných lidí ve vyhledávání bylin i jejich laskavosti, s jakou nám vědomosti o nich odkázali. Snad by se mohla zdát překonána štědrost samé Přírody, kdyby ty objevy byly toliko lidským dílem. Nicméně je jasné, že tato věc byla prací bohů, neb alespoň jejich vnuknutím, i když to byl vlastně člověk, kdo objevoval, a že ona, Matka všech tvorů, tyto léčivé rostliny nejen zrodila, ale dala nám i poznat.“ – Naturalis Historia (XXVII. kniha), Plinius starší


cesko ukus polska luzica

Kontaktní e-mail: info@vindove.cz


4 týdny

Vindové

„Keltské skupiny překročily Karpaty v časném třetím století před naším letopočtem a přesunuly se až do údolí Dněstru v dnešní Ukrajině. Laténské předměty v těchto místech mají daleko od vzácných, zvláště v údolí Dněstru a později podél Dněpru. Předně jde o skvělé válečné vybavení, zvláště o meče a bronzové přílby v knížecích hrobech, nicméně skromnější předměty jako brože a jehlice také naznačují všeobecně rozšířený vliv keltských řemeslníků. Kolem prvního století před naším letopočtem je tento kulturní vliv značně rozředěný, ale přesto úplně nevymizel. Tehdy se už nicméně zřetelná keltská totožnost vytrácí v prolínajícím se pohyblivém i usazeném obyvatelstvu jihovýchodní Evropy.“ – The Early Germans, Malcolm Todd

Autor obrázku: Peter Connolly
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

1 měsícem

Vindové

„Západní část římské říše takové štěstí jako Byzanc neměla. Zaplavili ji Germáni, kteří zcela rozvrátili dokonale fungující správní i hospodářský systém země. Vznikala izolovaná germánská království, ale většina z nich měla jepičí život. Spolu s mocenským úpadkem šlo ruku v ruce vojenské násilí a chaos. Jedinou silou, která si udržela správní strukturu a současně uchovala zlomky antické vzdělanosti, byla křesťanská církev. Zatímco panovníci válčili o moc, církev si postupně podmaňovala myšlení lidí.“ – Intimní historie od antiky po baroko, Vlastimil Vondruška

Autor obrázku: Karl Pavlovič Brjullov
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 měsíci

Vindové

„Za vlády Oty I. Velikého se hned po jeho nástupu na trůn stal roku 937 markrabím Srbské marky na Labi Gero (od 937-965), jenž se snažil nevybíravými prostředky pokračovat v další expanzi Říše na východ a anexi dalších slovanských území. Přitom postupoval při upevňování a rozšiřování své moci i obsazování nových teritorií velice krutě a vyvražďoval systematicky domácí vládce a předáky. Například roku 939 k sobě pozval na třicet slovanských místních knížat (principes) a při hostině je dal povraždit. To vzápětí vyvolalo na srbských teritoriích rozsáhlé povstání, v němž Slované slovy kronikáře Widukinda z Corvey hájili svobodu a dali přednost strastem války: jedni (Němci) bojovali pro válečnou slávu a rozšíření panství, druzí (Slované) měli volbu buď uhájit svobodu, nebo skončit v nejtužší porobě.“ – Stěhování národů a východ Evropy, J. Bednaříková, A. Homola a Z. Měřínský

Na obrázku jsou ženská zosobnění „Sklavínie“, „Germánie“, „Galie“, „Řím/Itálie“; z Evangeliáře Oty III. (přelom 10. – 11. století).
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 měsíci

Vindové

Dědina
Při stěhování do nového domu přinášeli Slované nejprve své "dědky" - malé antropomorfní idoly, ochránce nejen rodiny, ale i celých vesnic a hradů. Jejich umístění na novém domě bylo totožné s jeho vzetím do jejich vlastnictví. Půda či území se při tom stávaly "dědinou", ne dědictvím v našem slova smyslu, nýbrž vlastnictvím "dědů" - předků. Pro držitele představovala "dědina" oprávněný nárok, který jej činil majitelem. Svobodní sedláci, držitelé dědin, se proto v přemyslovském státě 10.-12. století nazývali "dědici". Dědina zaručovala jak vlastnictví, tak svobodu, byla ztělesněním sociálního postavení. Proto i svatý Václav byl "dědicem české země" - tedy jejím vlastníkem. V nejstarší verzi pověsti o příchodu praotce Čecha v Kosmově kronice české se také píše, že Čechové na svých zádech přinesli své "dědky" (lat.orig."penates" podle římských domácích bůžků), které rozestavili po zemi.
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku
vPoli2b

Přemysl „Lúán Rélta“ Černý

„Kroky zastav, cizinče, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ *

Zobrazit profil

„K práci ho [Ovidia] nevedla zbožnost, neměl ani vřelejší náboženský nebo morální vztah k své látce. Lákaly ho především vnější formy, ruch a pestrost slavností, jež mohl popisovat, a obsah bájí, jež mohl vyprávět.“ – předmluva, Ferdinand Stiebitz, O lásce a milování, Publius Ovidius Naso

Odkazy: Vindové (Facebook) – Vindové (YouTube) – Vindové (aplikace)


* Kroky zastav, cizinče/teutone, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla. Kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Krokь kazi, teud’á, lubo přemyšlь. Nezamyšlǫ na ta vojьn vni zla. Křьžь my sę neklan(amy), gost’ь vit(amy).
Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl. Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav. Křesomysl, Neklan, Hostivít.