Příběhy o krajině a předcích
Šípkový keř – jeden z nejvíce tajemných a zároveň léčivých keřů, který se silně odráží ve středoevropských tradicích. V dávné minulosti odděloval malé vesničky a políčka od nekonečných lesů a pomáhal tvořit meze – předěly mezi světy, mezi klidným a pro spánek vhodným prostředím vesnice a nezkrotnou divočinou, která naopak poskytuje obživu, dřevo a různá […]
„Říká se, že pokrok zahání temnotu. Ale vždycky budou stíny. A vždycky se bude ve stínech skrývat zlo, vždycky v nich budou zuby a drápy, vražda a krev. Vždycky budou tvorové tlukoucí po nocích. A my zaklínači jsme tady proto, abychom je ztloukli.“ – Vesemir z Kaer Morhen, Bouřková sezóna, Andrzej Sapkowski „Nilfgaarďané jsou pokroková společnost. Nikdo […]
„Jeden Francouz prohlásil, že jen mozku část spojuje s duší, dokonalou, avšak kapky deště stále zdobí mou tvář, duchaplnou!“ – Cítím, tedy jsem Rád bych vám nyní pověděl o něčem, co mé srdce již delší dobu tíží. Nechci být jako oni, o kom vám budu psát, chci vám jen upřímně popsat to, co spolu-otrávilo nejen […]
„Branná povinnost je vlastně jen jiný výraz pro podrobení. Proč bych měl chránit někoho, koho jsem nikdy neviděl a pravděpodobně nikdy ani neuvidím? To je tak potupné.“ U Vindů na těchto stránkách jsou významy některých slov, dnes chápaných velmi složitě a ideově, až přehnaně jednoduché a často volné. Nutno také podotknout, že se tyto významy […]
Následující písničku složil Margewid v dávných časech a světech. V rozlehlém háji, kde skály do výšin trčí, potkal jsem Vinda, jak do puklin oběť vnáší. My máme mince, oni mají hrušky, my vlastníme zlato, oni žito, oves, švestky. Z boje jsem se vrátil, hlavy nepřátel stromům zavěsil, však tento prostor chráněný, týden cesty veliký, navždy bude nedotčený. My […]
„Tož děcka,“ promluvil stařík celý zabalený v pevné kožešině, „posaďte se na chvilku.“ Děti, které se právě navrátily z nedalekých močálů, se posadily na tvrdou Zem. Jejich tvářičky byly celé od bahna. „Nuže,“ pokračoval stařík po dlouhé odmlce, „poslouchejte dobře, povím vám zajímavou příhodu z mého mládí.“ Všechno kolem ztichlo. I stromy začaly naslouchat. „Ehm, ehm,“ odkašlal si […]
„Nechť zmudřelí se hádají o písmeny a o zákony: mně polní kvítko bylo vždy nad krále i nad Salomony.“ – Vítězslav Hálek (ze sbírky V přírodě od Vítězslava Hálka) U Dodony stál svatý dub a mocná slova šeptal: ba věřte, vědí lesy víc, než se kdy který mudrc zeptal. V jich šumosnivé samotě zpěv dětská trávil […]
Hadí koruna (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Jedna matka měla malou dcerušku. Ta dceruška dostávala každé ráno k snídani misku mléka, a vždycky k ní chodil had a jedli spolu, a když snědli, šla dceruška k matce a řekla jí: „Maminko! Dej ještě, sísa mi snědla.“ Matka nevěděla, jaká to sísa, a dala jí ještě; […]
„A tak, milé děti, můžete Pravdy Vida spatřit jako Dědečka s dubovým věnečkem na hlavě, bílými zářivými vlasy jako nebeské denní světlo, s velikou dřevěnou holí nebo lískovým proutkem. Na rozdíl od Bouřného a Mocného si nepamatuji, že bych ho kdy viděl se zbraní.“ – Lado Stoupání po lesnatém kopci, zpěv Drozda na velikém Smrku, neukryje domeček […]
Protože v dnešní češtině nejsou přesná synonyma k těmto slovům. 🙂 Vid – přibližně „pán“, ale také „vládce, vítěz“ (v prvním pádě se čte Vid stejně jako Vit; podobně jako plot a plod) lada – přibližně „dívka, paní“; příbuzné s ladná, soulad, lad (pořádek) Například Mocný Vid a Života Lada Vid se píše s velkým písmenem, […]
„Z historických záznamů je jasné, že katolická církev byla pravděpodobně největší jediný a nejdéle trvající patron vědy v historii, že hodně sponzorů vědecké revoluce bylo samo o sobě katolíky a že několik katolických institucí a perspektiv mělo klíčový vliv na zrod moderní vědy.“ – Galileo Goes to Jail And Other Myths about Science and Religion (Galileo jde […]
Vraždu všech vražd spáchali, nejen jedni – ale mnozí, stromy staré posekali, Duby, Habry, Buky, Břízy. „Krajinu v jednu louku změňte, zničte Vlky, Zubry, Medvědy, jen jeden druh stromu saďte, jeden prsten vládne všemi.“ Zabili mě, rozervali, dech můj potlačili, věčné stromy už nezachrání moře, útesy, teplo ani chlady. Musel jsem zmizet v světech jiných, avšak naději […]
