Příběhy o krajině a předcích
Teď, přibližně na druhé straně roku od květu Hlohu, ukazuje jednu z posledních radostí pro Včelky plazivý Břečťan. Sice není tak svázaný se silou Slunce a jara jako Hloh, ale vůně je v podstatě stejná, sladká a uklidňující. 🙂
Obrázek: J. C. Leyendecker Sétanta neboli „Znalec cest“ byl irský hrdina, známější pod svým zaslouženým jménem Cú Chulaind, ačkoli sám podle příběhů upřednostňoval své původní jméno. Už jeho narození bylo opředeno kouzly, znameními a narozením Hříbat, neboť jeho otcem byl sám zářivý bůh Lugh. Navzdory tomu však byl Sétanta ne zrovna vysokého růstu, měl tmavě […]
Když uprostřed převážně bukového lesa narazíte na pěkný oltářovitý kámen, který je bukovým listím obklopený, a navíc se k vám dostaví velmi příjemný pocit, vůbec se našim předkům nemůžete divit, když o takových místech tajemně vyprávěli a představovali si, jak tam v noci chodí víly. 😉
Římané rádi ztotožňovali bohy okolních národů se svými vlastními, protože mezi některými povahovými rysy daných bohů nebo bytostí našli podobnosti. Takový přístup je jistě zajímavý, nicméně dochází ke značnému zjednodušování. Tak či onak jsem se nechal tímto jejich povyražením inspirovat a rozhodl se některé bytosti, které se pod různými označeními v různých příbězích na těchto stránkách […]
Pokud umíte anglicky a zajímáte se o minulost, můžete se podívat na následující video s velmi podrobnými zmínkami o historii Říma v době ničení původního náboženství a kultury. Z popisu videa: „Zničení pohanství bylo jedním z největších kulturních vandalismů v lidské historii. Století stará tradice, jejíž počátek je v době dávno před zaznamenanou historií, byla […]
Každá krajina má svůj vlastní příběh, přesněji řečeno mnoho různých příběhů. Některé z těchto příběhů lze spatřit na první pohled, jiné jsou ukryté v lesních hlubinách nebo pod zemským povrchem. Některé se rády ukazují, jiné působí skrytě – skrytě, ale účinně. Pro mnohé z nás je porozumění těmto příběhům a rázu krajiny, ve které jsme vyrůstali nebo ve […]
V 19. století byla v Lužici zaznamenaná krátká pohádka o Lišce, která se (naoko) obrátila na křesťanství, nechala se pokárat za hříchy, bylo jí odpuštěno, a ona šla v mnišském přestrojení kázat víru ke Slepicím. Ty se k ní zezačátku stavěly podezřívavě, ale nakonec také uvěřily a chtěly své hříchy napravit – když se Lišky […]
Bezinky v medovině Po kvašení a přecezení Bezinky se začínají koupat v tekutém medu … je to sice trochu silnější lék, ale výborný při různých bolestech, slabostech, rýmě a potížích s dýchacími cestami. Už se těším, až zase červenočerně zbarví celou láhev tak, že to nepůjde umýt. 😀 Pokud zrovna nejste ze středu města, tak bezinek je […]
„A tři věci, které [Tuatha Dé Danann*] vyvyšovali nad všechny ostatní, byly pluh a Slunce a Líska.“ – z pověstí v Lebor Gabála Érenn podle překladu Lady Gregoryové „Tradice středověkého Irska se od středověké kultury v Británii a na kontinentě odlišuje velmi zřetelně. To je způsobeno několika významnými skutečnostmi, jejichž podstata spočívá v poměru mezi výchozím pohanstvím […]
„Sicharius řekl: ‚Není možné, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavřít přátelství se psy!‘ Sámo pak na to odvětil: ‚Jestli vy jste boží sluhové a my jsme boží psi, i když vy stále proti němu jednáte, tedy nám je dovoleno trhat vás svými zuby!‘ I byl Sicharius vykázán ze Sámova dohledu. Když to Dagobertovi oznámil, […]
Hdy by słónco wuhasnyło, nihdźe swětło njeby było, ćmowy by tež měsačk był, byrnjež radšo swěćić chcył. Wšo by zmjerzło, haj, tež my, kotřiž nětko žiwi smy. Słónco swěći a swět hrěje, zo wšo rosće a so směje. – Słónco, Michał Nawka
„Jakousi sladkou silou nás všechny k sobě poutá rodná zem, že na ni nikdy nemůžeme zapomenout.“ – Epistulae ex Ponto (dopisy z vyhnanství), Publius Ovidius Naso Obrázek: Adrien Thevenot „Často jsme si mezi stády hověli ve stínu stromů, spadlé listí a tráva lehátkem bývaly nám. Často jsme na seně též a na slámě leželi spolu, […]
