Příběhy o krajině a předcích
Jedné temné noci se Lado posadil vedle známé křišťálově čisté studánky, kterou obklopovaly březové a bukové listy v barvě podzimu. I přes studený horský vánek Lado zapáleně naslouchal každému slovu, které vedle něj sedící usměvavý duch Margewid pronesl: Autor neznámý Onehdy mě žena pěkně vystrojila, učesala mi vlasy, namazala knír a vyslala mě s vakem plným nazdobených […]
„Černý a Váša vycházejí z osobního jména Vid, dosvědčeného jednak starým zápisem z r. 1222 (Černý-Váša 138), jednak řadou jiných místních jmen z něho odvozených, jako Vidice, Vidov, Vidovice. Vedle základního tvaru Vid vyskytovalo se toto jméno i v různých odvozeninách (jako jméno Mlad v tvarech Mládek, Mladoň, Mladota, Mlaz) a složeninách, které byly zase […]
Jak daleko do minulosti musí člověk jít, aby poznal sám sebe? A jak moc musí být ta minulost přesná, nestačí pouze bájné příběhy a představy, které spojují minulost s přítomností? Tak jako tak je přinejmenším zajímavé zjišťovat, jak naši předkové možná žili. Nedávno učinili u Hradce objev, který přinesl další vodítko do časů doby bronzové, a […]
„Objevy z Královéhradecka ukazují, že lužické kultuře předcházela specifická místní mohylová kultura, která se liší od dosud známých nálezů ze severní Moravy a Slezska. Naopak naznačuje vazby na severozápad, do oblasti Lužice. Tato kultura přímo navazuje na únětickou kulturu, což je přelomové zjištění.“ https://hradec.idnes.cz/archeologicke-nalezy-ve-hvozdnici-u-hradce-kralove-f8e-/hradec-zpravy.aspx?c=A161015_2279468_hradec-zpravy_the
„Zemiu váma ostavuju, jazyk váš váma poručiuju, abysta jej vzdy plodila, v zemiu Němcóv nepustila … Němci-ť sě najprve krotie, ale, jakž sě rozplodie, tehdy o svej hospodě netbajú, z své země pána sobě hledajú.“ – Kronika tak řečeného Dalimila, počátek 14. století
Ilustrace: Jiřina Lockerová „Asi v roce 883 byl podle odhadu historika Dušana Třeštíka tento kníže Bořivoj při pobytu na Moravě pokřtěn arcibiskupem Metodějem. Můžeme předpokládat, že tento křest byl součástí ovládnutí Čech moravským vládcem Svatoplukem. Bořivoj po návratu postavil na svém rodovém Levém Hradci první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu. Nové náboženství, a především podrobení […]
Čím se hlouběji noříte do minulosti nebo do budoucnosti, tím více je vše nejisté, rozmazané a snové. Vzpomínky na věci, které se odehrály před několika lety, jsou neucelené a hodně ovlivněné tím, jaký pocit jsme tehdy cítili. To samé se netýká jen vzpomínání, nýbrž také předvídání. Naše omezené vědomosti a především naše touhy (pocity) vytváří […]
„Drahomíra pocházela z kmene Stodoranů, Polabských Slovanů sídlících tehdy kolem řek Havoly a Sprévy zhruba v oblasti nynějšího Berlína. Patrně byla knížecí dcerou. Historik Dušan Třeštík ji považuje za tetu knížete Havolanů Tugumíra, kterého v roce 928 zajal saský panovník Jindřich I. Ptáčník. Do Čech přišla v roce 906, zhruba ve svých šestnácti letech, když se provdala za Bořivojova […]
Někdo může tvrdit, že je zemědělství nebo chov nepřirozený, avšak i mezi zvířaty jsou velmi zkušení chovatelé – Mravenci. Ti kvůli sladké medovici chovají Mšice, které si přenesou do své „farmy“ blízko svého mraveniště. A Mšice mají samozřejmě vycvičené. Poklepají na ně tykadlem, čímž je přinutí medovici vyloučit podobně, jako my třeba dojíme Krávy. Mravenci […]
Věnováno památce mého prastrýce, který byl za druhé světové války nacisty umučen k smrti. Jakákoli podobnost s historickými postavami je čistě náhodná. 😉 Říká se, že je zrodilo samo ledové moře, z něhož povstal ohnivý drak v podobě hořící dřevěné lodi. V té době připomínali spíše obry než lidi, jejich otcem byl spíš zmatek než moudrost kořenů nejvyšších stromů, sahajících […]
Mlynář: „Nevzdám se té Lípy, protože je mým dědictvím po dědu a pradědu; je našeho rodu od nepaměti. Rostla staletí, a kdybych vám ji vydal, padla by chvilkou. A jak mohl bych dopustit, aby klesla poražena, aby padla její koruna, kdež ptactvo nocuje a spí a zpívá. A co pod ní, v jejím stínu, za […]
„Úplně zničíte všechna místa, kde pronárody, jež si podrobíte, sloužily svým bohům na vysokých horách i na pahorcích a pod každým zeleným stromem … Kdybys uslyšel o některém svém městě, které ti dává hospodin, tvůj bůh, aby ses v něm usadil, že z tvého středu vyšli muži ničemní a svádějí obyvatele města slovy: ‚Pojďme sloužit […]
Už si také sbíráte první zásobu šípků? 🙂
