Příběhy o krajině a předcích
Básnička vznikla na motivy lidových zvyků sesbíraných Karlem Jaromírem Erbenem. O půlnoci chodí panny k třpytící se studánce. Sbírají tam mnoho bylin, které mluví o lásce. Oj, ho, ho – které mluví o lásce! O půlnoci chodí panny prosit Měsíc z vrchů skal, aby jim dal půvab, sílu, zaplašil tak všechen žal. Oj, ho, ho – […]
O půlnoci chodí panny, nemajíce ještě žádného milého, do zahrady plotem třást, říkajíce při tom tato slova: Třesu, třesu plotem, kde můj milý bytem: ozvi se mi, ozvi pes, kde můj milý večer dnes. Na které straně pes nejprve zaštěká, od té její souzený přijde. Ale neradí se pannám, aby užívaly tohoto prostředku, neb jedna […]
Antonín Dvořák složil hudbu k některým baladám z Kytice od K. J. Erbena, například pro Zlatý kolovrat (video níže). To je mimochodem zajímavý příběh, kde hlavní roli sehrává kouzelný stařík a jeho pachole. Osobně mi trochu připomíná příhodu z velšské sbírky Mabinogi, kde zručný mladý Lleu spolu se svým starším strýcem Gwydionem, který se vyzná v kouzlech a zaříkání, několikrát […]
„Ještě známější než wódny muž jsou v Lužici, především Dolní, malí podzemní lidé – tzv. lutki (lidičky či jak dnes říkáme půlčíci). Jedná se o další z bytostí objevujících se ve snech nebo v extatických cestách a reprezentujících obyvatele onoho světa, kteří, pokud se objeví i ve světě živých lidí, půjčují si od nich kuchyňské nádobí a hovoří […]
„Byla noc, byla hluboká, Měsíček svítil z vysoka. A ticho, pusto v dědině, Vítr burácel jedině. A on tu napřed – skok a skok, a ona za ním, co jí krok. Psi houfem ve vsi zavyli, když ty pocestné zvětřili; a vyli, vyli divnou věc: žetě nablízku umrlec!“ – Svatební košile, Kytice, Karel Jaromír Erben
Básnička založená na lužickosrbské pověsti Bože sedleško (Horní Lužice) a Bóža łosć (Dolní Lužice).
Následující úryvek z fiktivního rukopisu „O Lužičanů podstatě a původu“ z 18. století slouží jako satira na vědu, nebo spíše „vědu“, na lidi, kteří ji místo nástroje považují za životní filozofii, a na jejich vysmívání se lidovým tradicím, které úmyslně ponižují a ničí. V této kapitole se nepokusíme o nic menšího, než prostřednictvím vědy a logiky ukázat, která […]
Dübrě dan, perendan! Müzěs vensťě gornět? Ne tok vilě. (Dobrý den, bouřný den (čtvrtek)! Umíš mluvit polabsky? Ne tak moc.)
Následující den jsme mašírovali po vsích až k městečku Mělníku, kde jsem dostal kvartýr u jednoho statkáře a vinaře. Dokázal jsem se s ním a s jeho lidmi pomocí srbské řeči tuze dobře smluvit; naše milá hospodyně byla tak hodná, že když jsme začali prát chlebníky, poslala k té práci svou 18letou dceru, a dokonce nám vyprala punčochy. Také […]
Nastává tajemné, mlhavé a strašidelné období v roce. Čas zvláštního tichého klidu a přemýšlení, kdy se vše včetně našich snů a plánů rozplývá, aby to pak opět získalo tvar. Je krátce po novolunní, před úplňkem (letos předvečer 14. 11. 2016), čas Dušiček a duchů, kteří vstupují do světa živých a hodují s nimi u jednoho večerního stolu. […]
Stál jsem tehdy nehybně u zahradní Jabloně, zrak upřen skrze tmavě zelené listí na vzdálenou zalesněnou stráň na konci údolí, jímž šumivě protékala řeka. Vše kolem mě mělo svůj smysl, neboť jsem sám vždycky tvrdil, že je důležité umět používat rozum i cit, zvídavě zkoumat, ale nehnat se za něčím, co nemá pevné kořeny. Vše […]
