Příběhy o krajině a předcích
V předvečer zimního slunovratu vám všem přeji co nejkrásnější chvíle s vaší rodinou a vašimi přáteli, hodně hojnosti do dalšího roku, ať jsme všichni z dobrého dřeva (z-draví; p.ie. su-dorwo), odvážní a veselí – a ať se vzájemně občas zlobíme i objímáme, neboť jedině tak dodržujeme prastarou tradici: „Po šestidenní cestě ‚hrozným a pustým hraničním […]
Jako další příklad toho, jak mají k sobě Češi a Lužičtí Srbové blízko, může sloužit dnešní (17. 12. 2016) koncert v kostele sv. Michala v Budyšíně, kdy lužickosrbský studentský sbor zazpíval spolu s českými sólisty Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby – celou v češtině. Předem poskytnutý text byl bok po boku česky, (horno)lužickosrbsky a německy, kde němčina pochopitelně […]
Staré středověké kroniky psali zpravidla křesťanští duchovní ze svého pohledu. Je proto zřejmé, že jejich text je u starých Slovanů plný narážek na „ďábelské“ pohanské náboženství, zavrženíhodné předsudky, kruté lidské oběti hlavně z řad křesťanů apod. Proto je občas příjemné, když narazíte i na zdánlivý pohled z druhé strany, kdy pohané tvrdí přesně to samé o křesťanech. […]
„Kult stromu měl v Drevansku zcela konkrétní podobu uctívání posvátného stromu, což je doloženo více zprávami z 18. století, a toto uctívání souvisí s podobou vsi. Uprostřed kulaté návsi bylo místo pro tzv. křížový strom. Tento strom skáceli v lese všichni muži ze vsi, z nichž každý musel alespoň jednou tnout sekerou, aby všichni nesli stejnou vinu. Pak přivezli strom […]
„Návraty k minulosti předestíraly stále více scestné cíle. Zůstaly by na stránkách knih jen jako omyly, jakých se historiografie dopouštěla a dopouští, kdyby se ideje, které přineslo 19. století, nestaly ve 20. století návodem k reálným činům. Neplatí to jen pro ideje nacionalismu v císařském Německu. Ve stopách realizace idejí 19. století leží miliony mrtvých.“ – Stopy zapomenutého […]
„Udeřil do ní třikrát po sobě třemi údery. Vtom se stal div! V Borovici něco zašramotilo, zaharašilo, kmen se otevřel a z dutiny stromu vyšla babka ve dvanácti kožiších.“ – Stříbrná mošnička, Za lesy a za horami – polské národní pohádky, Janina Porazińska Roční koloběh se ani neotočil, šípky zdaleka neopustily svá místa na trnitých keřích a […]
„Pohanské náboženství Polabských Slovanů, a především lutická střediska kultu Retra a Arkona vzbuzovaly odedávna pozornost. Už Pavel Josef Šafařík konstatoval, že jsou tu prvky neshodující se s náboženskými představami a formami kultu u ostatních Slovanů, a připisoval tyto odlišnosti baltickým (litevským) vlivům. V novější literatuře polská archeoložka Janina Rosen-Przeworska poukázala na analogie s význačnými rysy keltského předkřesťanského náboženství, […]
Jedna z nejstarších lužickosrbských písniček ze sbírky M. Hórnika, patrně odkazující až na události 11. století, pravděpodobně na pomoc Srbů Polákům (králi Boleslavovi) proti německé říši. Serbja so do Němcow hotowachu, Słowčka pak němscy -šće njemóžachu. Swoje sej koniki sedłowachu, Swoje sej wotrohi připinachu. Swoje sej miečiki připasachu, Do pola runeho zjězdźowachu. Prěni króć na wójnu […]
