Příběhy o krajině a předcích
Víte, kde mají Vánoce svůj původ? 😉 „Počátek a konec ročního cyklu byl umísťován do různých časových období. Pro dávné zemědělce a pastevce severního podnebného pásma byl vždy nejdůležitějším dnem v roce den zimního slunovratu (kolem 21. prosince), příslib nového života. V antickém Římě provázely zimní slunovrat několikadenní bujné saturnálie, jejichž součástí bylo i obdarovávání blízkých osob. […]
Obrázek zachycuje bitvu u Chlumce (1126), kdy kníže Soběslav porazil německého krále Lothara III. Mezi poraženými byl i pozdější braniborský markrabě Albrecht I. Medvěd, který ovládl území kmene Stodoranů a zúčastnil se křížové výpravy proti Polabským Slovanům (Wendenkreuzzug). „Dobrý svój jazyk plodí, nevěrný o svém jazyku nerodí. Země jest máti každého, ktož jiej nepřeje, nejmám […]
„Motiv vtělení duše do stromu nacházíme v mýtech, ve slovesném a písňovém folkloru. Často se vyskytuje představa, že strom má vlastní duši nebo že je provázán s celým životem člověka, který jeho podetnutím zahyne. Proto měl dřevorubec před kácením prosit strom za odpuštění, aby se duše nemusela v jeho pařezu dál soužit … Podle lidového podání se duše […]
I v Praze lze najít přírodní zajímavosti s nádechem dávné minulosti. Například mnohé pražské studánky nekončí pouze ve stokách, ale vyvěrají na povrch v místech, kde byste to nejméně čekali. Zajímavé jsou také památné a významné stromy, které jsou pochopitelně chráněné. Kromě toho existuje v Praze i několik přírodních rezervací. Jednou z nich je Prokopské […]
„Středověcí rytíři odvrhli odkaz starověkého Říma a budovali si vlastní svět křesťanských válečníků. Důvod katastrofálních hygienických poměrů tkvěl ovšem nejen v celkovém kulturním a hospodářském úpadku společnosti, ale byl v podstatné míře také důsledkem zcestné ideologie hlásané církví. Pouze ten, kdo byl chudý, hladový a špinavý, byl považován za pokorného, jehož spasí bůh. Bohatství, rozmařilost (a tedy […]
V povídce Zlaté srdce jsou kromě popisu života před tisícem let uvedeny odkazy na dnešní dobu, a dokonce i na řešení, která nám pohled do minulosti může dnes nabídnout, například v souvislosti se stoupajícím suchem a jeho příčinami. A jako v dávných příbězích, i zde je přesun mezi světy možný cestou do lesních hlubin … […]
Johann Parum Schulze (1677 n. l. – 1740 n. l.) byl navzdory svému německému jménu jedním z posledních Drevanů, což byl kmen Polabských Slovanů, jehož území se rozkládalo kolem Lüchowa v dnešním Německu, v oblasti nazývané Wendland. Díky původně lesnaté krajině a jistému odloučení si Drevané udrželi svůj jazyk a pozůstatky lidových zvyků až do novověku. Johann Parum […]
„Třeba mít na paměti, že to, co leží v budoucnosti, není zcela v našich rukách, ale také ne zcela mimo ně.“ – Epikúros (z dopisu Menoikeovi) Na návrších dávných hradišť můžeme nerušeně pozorovat a vnímat důsledky vztahu, který panoval mezi našimi předky a krajinou. Pozůstatky valů z doby bronzové, železné či z raného středověku, přesuny pískovcových kamenů, […]
V připravované knize Zlaté srdce se budou nacházet vzpomínky na dávné události, které jsou pevně spjaty s minulostí naší krajiny. Jejich popis se může místy zdát být tajemný, ale přesto všechny nakonec začnou dávat smysl, k jehož rozluštění překvapivě pomůže zábava, procházky po lesích i kouzla každodenního života. Pokud vás kniha a její vydání zajímá, […]
Buk je naším původním stromem, který byl naneštěstí z mnohých svých stanovišť vytlačen. Jedná se o nádherný strom s hladkou kůrou, která se kdysi používala k rytí znaků. Díky svým rozložitým hlubokým kořenům dokáže Buk nasávat vodu i z nižších pater půdy a celkově bukové lesy vytvářejí příjemné a na vodu bohaté chladivé prostředí. Popel z Buku má […]
Niklot (1 090 n. l. – 1 160 n. l.) byl knížetem Obodritů, jednoho ze svazů Polabských Slovanů, který se rozkládal na území dnešního Meklenburska. Jelikož němečtí velmožové toužili po nových územích a hospodářských ziscích, které nabízely, povedlo se jim proti Polabským Slovanům prosadit Venedskou křížovou výpravu (Wendenkreuzzug). Využili skutečnosti, že se většina Polabských Slovanů ještě […]
Upřímné poznání Přírody, které se mění spolu s tím, jak se naše znalosti rozšiřují, které neustane v předsudcích a je ochotné každým dnem rozumově i pocitově oceňovat krásu všech těch lesů, hor a potoků, jež nás obklopují, je jednou z nejcennějších životních zkušeností, které můžeme mít. Neboť my jsme Příroda, která poznává sama sebe. „Nemá […]
„Obraz se proměnil. Radoslava najednou stála uprostřed zarostlých bažin, v nichž umírali vojáci. Spatřila hnědovlasého Vladovoju, jak se s rákosovou trubičkou v ústech vynořil ze zaplavených vod a nožem sekal své nepřátele. Císař stál uprostřed svých vojáků, kteří byli padli do nastražené léčky. Jeho srdce zaplavila zoufalost. ‚Bohové s tebou, císaři,‘ promluvil zničehonic známý hlas. Císař se otočil. Před […]
„Původně se také [slovanští] Ránové nevěnovali pirátství, ale především obchodu se zemědělskými produkty, jež ve Skandinávii představovaly hlavní obchodní artikl a byly později směňovány nejen za mince a arabské stříbro, ale také za zbraně, šperky i další produkty. Z relace arabsko-židovského cestovatele Ibráhíma ibn Ja’kúba v jeho díle Dikr as-Saqáliba (Zpráva o Slovanech) z doby kolem roku 965 […]
„Radoslava se hlasitě zasmála. ‚Tak schválně,‘ pravila a upřeně se na Děku zadívala, ‚kdo tam bude dřív?‘ Ještě, než to stačila dopovědět, děti se vší svou rychlostí rozeběhly dolů vesnicí směrem k návsi. Vítr od řeky sílil a zdál se být poněkud studený. To však Radoslavě nevadilo, pořádně si utáhla svůj červený pás a vyrazila směrem […]
Břečťan je mnohými tajemstvími opředená popínavá rostlina, která žlutě kvete na podzim. Černé bobule pak postupně dozrávají až do jara, čímž se celý stálezelený Břečťan zdánlivě vymyká slunečnímu koloběhu. Díky své bujaré síle byl spojován s nesmrtelností, ale také s hady, neboť se sám jako zelený had rád plazí kolem kmenů vysokých stromů. Dnes se využívá na […]
„Buk tu kdysi přirozeně rostl, vyhovují mu půdní i klimatické podmínky, a navíc je to strom velmi krásný, s nenapodobitelnou atmosférou v každé roční době. Přirozené složení navíc zcela promění barevnost interiéru lesa, kde se díky změně druhové skladby objeví specifické, velmi příjemné měkké světlo. Se změnou druhové skladby dojde přirozeně i ke změně mikroklimatu. Návštěvníci přijdou […]
„Dole před vstupem do druhého lesa se nacházelo plno šípkových keřů, kolem nichž postávaly lesní jabloně, hrušně a slivoně. Na pravé straně pak stály rozložité lísky, které ohraničovaly nenápadnou stezku, jež poslušně následovala tok místního potoka. Na první pohled vypadala udusaně a poměrně používaně. Radoslava se vrátila pohledem zpět do svého nejbližšího okolí. Přímo vedle […]
„Lidé na dřevěných miskách a v hliněných nádobách nosili k mohylám část jídel a nápojů z hostiny jako obětinu pro své předky. Doufali, že si je tak nakloní a oni jim pak v jejich životě požehnají větším štěstím, bohatstvím a radostí. Prova, Liboslava a mnoho dalších včetně vladyky Ratmíra obřadně nasadili dřevěné škrabošky na obličej, načež začali duchy předků […]
Lidé v minulosti věřili, že jeřabiny mají kouzelnou moc. Navlékali si je na červené nitě a používali jako ochranné návazy. Jeřabiny slouží jako významná potrava pro lesní ptactvo, které bylo v lidových představách ztotožňováno s dušemi předků. Hojnost plodů pak přímo vybízí ke spojování celého stromu s plodností a ochranou. Stejně jako bílé květy Jeřábu jsou i červené jeřabiny […]
Jedním z mých neuskutečněných nápadů bylo převyprávět původní irské příběhy, které se porůznu zachovaly v mnohých středověkých opisech a básních. Nicméně když jsem si těmito příběhy procházel, uvědomil jsem si, že jsou místně i časově příliš vzdálené a jejich poučky a narážky na tehdejší společenské dění by dnes nedávaly úplný smysl. Proto jsem se také rozhodl napsat […]
Vážení přátele, mám pro vás důležité oznámení! Příští rok bych rád vydal tištěnou knihu o krajině a předcích s názvem Zlaté srdce. Jedná se o povídku, jejíž děj se odehrává před tisíci lety na našem území, ale zároveň obsahuje narážky a poučení pro dnešní dobu. K tomu, aby mohlo k vydání dojít, potřebuji nezávazně znát váš zájem, který […]
„I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila a vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla. Poznaly dítky matičku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, mateřídouškou nazvaly.“ Tak praví Karel Jaromír Erben v úvodu své sbírky Kytice. V příbězích snad všech národů se objevuje přímé spojení […]
„Celý řetěz povstání [korutanských Slovanů] můžeme považovat jednoznačně za protest širokých lidových vrstev proti násilné christianizaci, ale příčiny mohly být širší, včetně opozice proti nově zaváděnému zdanění širokých vrstev obyvatelstva, a hlavně odpor proti Bajuwarům, svržení jejich nadvlády i křesťanského knížete ustanoveného z jejich vůle a prakticky jim podřízeného.“ – Stěhování národů a východ Evropy, J. […]
„Pomoc hub by se mohla hodit i milovníkům dobrého vína. Partnerství s mykorhizními houbami zvyšuje odolnost vinné révy vůči parazitům. Pesticidy a další jedy by se mohly stát téměř zbytečnými. Každého, kdo má rád přírodu, potěší, že vína budou díky houbám a rostlinám, které rostou kolem révy, hodnotnější, zdravější a prostě lepší, vždyť vinná réva jako […]
Báseň O přírodě (De rerum natura), kterou sepsal římský básník a filozof Titus Lucretius Carus (15. 10. 99 př. n. l. – cca 55 př. n. l.) dodnes udivuje i přední vědce na svou dobu neobyčejně rozvinutým poznáním světa, které uchovávali následovníci Démokrita a Epikúra. Bohužel s nástupem křesťanství a novoplatonismu, jež netolerovaly učení, která […]
„U [„keltských“] laténských populačních skupin z jihozápadního okraje Prahy (pohřebiště Praha-Ruzyně a Praha-Jinonice) se průměrná kazivost [zubů] pohybovala kolem 50 %. Při porovnání se současnou populací, u které zcela určitě došlo ke zlepšení ústní hygieny, je toto procento překvapivě nízké a jedno z nabízejících se vysvětlení by mohlo znamenat neznalost rafinovaného cukru, další potom vyšší […]
Naše lesy byly kdysi tvořeny převážně biotopy, které se dnes označují jako hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, vápnomilné bučiny, údolní jasanovo-olšové luhy apod., tedy převážně hluboké listnaté hvozdy. Dnes z nich zbyl jen nepatrný zlomek, proto je důležité, abychom je pomáhali zachovat, rozšiřovat a poskytovat jim volný prostor k tomu, aby znovu zaujaly co nejvíce ze […]
„Houbami posedlí Češi a Slováci mají jako většina Slovanů k houbám zvláště blízký vztah. Není tedy divu, že za vůbec největší evropský exemplář pýchavky byla dlouho považována ta, která byla nalezena v severních Čechách: podle autorů Svrčka a Vančury měl parádní kousek nalezený v roce 1955 obvod 212 centimetrů, vážil 20,8 kilogramu a byl 15 dní starý.“ – […]
„Ta myslivost mě držela dlouhá léta do doby, než jsem nastoupil jako zodpovědnej lesní hospodář. Udělal jsem na polesí jižník, támhle jeden kotlík, druhej kotlík, padesátej kotlík a příští rok jsem do něj nechal zalesit jedli, buk – a na jaře to bylo všechno spasený. Takže mě začala ta otázka myslivosti jaksi nahlodávat, jestli je […]
