Příběhy o krajině a předcích
„Motiv vtělení duše do stromu nacházíme v mýtech, ve slovesném a písňovém folkloru. Často se vyskytuje představa, že strom má vlastní duši nebo že je provázán s celým životem člověka, který jeho podetnutím zahyne. Proto měl dřevorubec před kácením prosit strom za odpuštění, aby se duše nemusela v jeho pařezu dál soužit … Podle lidového podání se duše […]
I v Praze lze najít přírodní zajímavosti s nádechem dávné minulosti. Například mnohé pražské studánky nekončí pouze ve stokách, ale vyvěrají na povrch v místech, kde byste to nejméně čekali. Zajímavé jsou také památné a významné stromy, které jsou pochopitelně chráněné. Kromě toho existuje v Praze i několik přírodních rezervací. Jednou z nich je Prokopské […]
„Středověcí rytíři odvrhli odkaz starověkého Říma a budovali si vlastní svět křesťanských válečníků. Důvod katastrofálních hygienických poměrů tkvěl ovšem nejen v celkovém kulturním a hospodářském úpadku společnosti, ale byl v podstatné míře také důsledkem zcestné ideologie hlásané církví. Pouze ten, kdo byl chudý, hladový a špinavý, byl považován za pokorného, jehož spasí bůh. Bohatství, rozmařilost (a tedy […]
V povídce Zlaté srdce jsou kromě popisu života před tisícem let uvedeny odkazy na dnešní dobu, a dokonce i na řešení, která nám pohled do minulosti může dnes nabídnout, například v souvislosti se stoupajícím suchem a jeho příčinami. A jako v dávných příbězích, i zde je přesun mezi světy možný cestou do lesních hlubin … […]
Johann Parum Schulze (1677 n. l. – 1740 n. l.) byl navzdory svému německému jménu jedním z posledních Drevanů, což byl kmen Polabských Slovanů, jehož území se rozkládalo kolem Lüchowa v dnešním Německu, v oblasti nazývané Wendland. Díky původně lesnaté krajině a jistému odloučení si Drevané udrželi svůj jazyk a pozůstatky lidových zvyků až do novověku. Johann Parum […]
