Příběhy o krajině a předcích
„Nejslavnější poklad zlatých keltských mincí z českého území byl objeven u vsi Podmokly v roce 1771. Až do roku 2012, kdy byl na ostrově Jersey u obce Grouville objeven poklad 70 000 keltských statérů, šlo o největší depot keltských mincí vůbec. Místo nálezu je tradicí dochováno dodnes a je v údolí Podmokelského potoka severně od vsi označeno pomníčkem. K objevu […]
„Keltské skupiny překročily Karpaty v časném třetím století před naším letopočtem a přesunuly se až do údolí Dněstru v dnešní Ukrajině. Laténské předměty v těchto místech mají daleko od vzácných, zvláště v údolí Dněstru a později podél Dněpru. Předně jde o skvělé válečné vybavení, zvláště o meče a bronzové přílby v knížecích hrobech, nicméně skromnější […]
„Západní část římské říše takové štěstí jako Byzanc neměla. Zaplavili ji Germáni, kteří zcela rozvrátili dokonale fungující správní i hospodářský systém země. Vznikala izolovaná germánská království, ale většina z nich měla jepičí život. Spolu s mocenským úpadkem šlo ruku v ruce vojenské násilí a chaos. Jedinou silou, která si udržela správní strukturu a současně uchovala zlomky antické vzdělanosti, […]
„Za vlády Oty I. Velikého se hned po jeho nástupu na trůn stal roku 937 markrabím Srbské marky na Labi Gero (od 937-965), jenž se snažil nevybíravými prostředky pokračovat v další expanzi Říše na východ a anexi dalších slovanských území. Přitom postupoval při upevňování a rozšiřování své moci i obsazování nových teritorií velice krutě a vyvražďoval […]
„Podnětná je ovšem pro myšlení dnešní doby také specifická keltská interpretace reality, keltské vnímání světa jako něčeho měnícího se, nefixovaného. Výše jsme vzpomněli příběh o tom, jak se Brennos smál řeckým sochám v Delfách, protože bohové přece nemohou být zafixováni do jedné podoby, a také jsme vzpomněli zmínky z rozhovoru keltských poslů s Alexandrem Velikým […]
„Syn hraběte Siegfrieda z Walbecku, kronikář a merseburský biskup Dětmar napsal ještě za života Boleslava Chrabrého: ‚Jeho lid však třeba hlídat jako stádo dobytka a k užitku knížete ho podobně jako tvrdohlavého Osla možno přivést jen tvrdými tresty‘ … Rodící se šlechta nesnesla centralizační tendence ústřední knížecí moci a nastalá anarchie vyvrcholila lidovým povstáním hlavně venkovského lidu, […]
Ó, jak příjemná je ta lesní vůně! Nastalo jaro, na Habrech, Dubech, na Bucích a Jeřábech vyrašily světle zelené lístky, ještě měkké, poddajné a plné životadárné očišťující síly, která po dlouhé zimě znovu osvěží tělo až do morku kostí, do konečků všech prstů. Vzduch pročesává zelenající se keře, ptactvo trylkuje nespočtem zpěvů v naději, že si […]
„Od té doby pokaždé, když se Keltové radili o válce a o míru, činili tak společně se svými ženami a nechali je také rozhodovat své neshody se spojenci. Ve smlouvě s Hannibalem ženy ustanovily, že budou-li mít Keltové nějakou stížnost na Kartágince, budou rozhodčími kartáginští místodržitelé a velitelé v Hispánii, a budou-li mít stížnost Kartáginci na Kelty, […]
Žofínský prales je nejstarší národní přírodní rezervací na našem území a zároveň jedním z nejstarších chráněných území v Evropě. O ochraně pralesních porostů rozhodl 28. 8. 1838 tehdejší novohradský hrabě Jiří František August Buquoy: „Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník […]
Když je ten apríl, povím vám zajímavý příběh. Jednou šel jeden Říman jménem Gaius Julius Caesar se svým doprovodem na výlet k nám do Hercynského pralesa. Vzali si s sebou otroky, svačinku začínající vajíčkem a končící jablkem, načež se jednoho krásného dne uvelebili ve stínu velikého Dubu, jehož kořeny se zvedaly do úchvatných výšek. V […]
„V listnatých lesích byli Slované byzantskému vojsku obzvláště nebezpeční, protože houštiny vyhovovaly jejich způsobu boje a Slované se v nich dokázali velmi dobře ukrýt. Proto tzv. Pseudo-Maurikios koncem 6. století doporučoval, aby se výpravy proti Slovanům vedly raději v zimě, kdy jsou stromy bez listí a neposkytují dobrý úkryt. Byzantským vojskům dělaly jisté potíže přechody přes řeky, stavba […]
„Zanikne teprve tehdy i báseň Lucretiova (báseň o lásce k Přírodě, radosti, o upřímném poznání a o tom, že se hmota skládá z atomů), až pak jednoho dne záhuba postihne svět.“ – Lásky, Publius Ovidius Naso Co se stane, pokud nebudeme mít k Přírodě úctu? Co se stane, když místo upřímného poznávání světa a povahy věcí kolem nás […]
„Tehdejší lidé věřili, že jim posvátný strom může zprostředkovat spojení s bohem a naznačit jim božskou vůli. V takovém stromě viděli svoji jistotu, proto se k němu obraceli ve chvílích, kdy se potřebovali o někoho nebo o něco opřít. Nedovolili mu ublížit ani ulomením větvičky, protože věřili, že jeho poškozením by škodili sami sobě. Chránili ty výjimečné, posvátné […]
V souvislosti s irskými oslavami svatého Patrika se sluší připomenout bájného hrdinu s kouzelnými schopnostmi a vůdce družiny bojovníků chránících Irsko, který se jmenoval Fionn. Jeho syn Oisín (Ossian) se podle pověstí po návratu z jiných světů přímo se svatým Patrikem setkal, načež spolu vedli rozhovor, při kterém Oisín naprosto nechápal smysl křesťanství a jeho učení o nebi a […]
„Venuše vskutku řídí celý svět, a to zaslouženě. Spravuje říši nepodřízenou žádnému bohu. Dává zákony Nebesům, Zemi a svým rodným vlnám – skrze svou vůli zachovává živočišné a rostlinné druhy. Stvořila veškeré bohy (byl by to dlouhý úkol je vyjmenovat), dala plodinám a stromům jejich příčiny, dohromady svedla surová lidská srdce a naučila je spojení […]
„Obroda bukových lesů, naší původní vegetace, bohužel likviduje s kulturními zásahy spjaté Tetřevy a Borůvky. Je to tak špatně? Nikoli. Tyto druhy budou pouze vytlačeny do své rodné domoviny a na oplátku tak naši vzácní obyvatelé bukových lesů získají nazpět svůj původní životní prostor. Nakonec bychom mohli říci, že pomalu dochází k obnovení rovnováhy. Nebýt jednoho ale […]
„Konkrétně u Jelenů může přikrmování vést dokonce nepřímo k vyhladovění. To se událo v zimě na přelomu let 2012 a 2013, kdy napadlo hodně sněhu. V mém rodném okrese Ahrweiler vzrostly jednotlivé populace tak, že zvířata po sobě málem šlapala. Hladová zvěř se objevovala zemědělcům ve stájích a ujídala krmení Kravám. Jeden kolega mi dokonce poslal obrázek Laně, […]
Příběhy, založené na představách našich pradědečků a prababiček, mohou sloužit jako spojení s našimi předky a s krajinou, ve které se tyto příběhy odehrávají a ve které sami dnes žijeme, byť se mnohé změnilo. Představují naše společné dědictví, ze kterého můžeme čerpat jednak různé životní poučky, pohledy na svět, které se do nich v různých dobách promítly, a […]
Autor obrázku: Ján Vrabec Ze zamyšlení mě vytrhlo až hrůzu nahánějící zahoukání Sovy, která se tiše a neslyšně nesla lesem na svých křídlech. Měl jsem pocit, jako by mě sledovala. Vysoké staré stromy kolem praskaly v rozdmýchaném vichru. Krajina se měnila. Buky shodily své listí a studený závan mi napověděl, že se nejspíš blíží zima. Čas […]
Stmívalo se. Listí na vysokých stromech zežloutlo a začalo pomaličku dopadat na měkkou mechovou podestýlku tvořenou také Jaterníkem, Sasankami a Vlaštovičníkem. Ten odkvetl spolu s odletem Vlaštovek, které se odebraly na dalekou cestu do jiných světů. Listí vysokých světle šedých Buků dopadalo na tmavě zelené jehličí bílých Jedlí. Stromy si povídaly. Hladina studánky se vlnila v odpovědi […]
Nastalo ticho. V dáli se zvedl silný Vítr, který svým prouděním čechral koruny vysokých stromů v tolika různých směrech, že to vypadalo jako nějaký lesní tanec velikánů. Jako by Buky, Jasany, Habry a Duby řádily v divokém reji oslav. Pramen studánky stále příjemně chladil a jeho zvuk mi dodával pocit klidu. Krajina se proměnila. Bezinky již byly úplně […]
V tu chvíli se však lesní krajina kolem začala znovu proměňovat. Nastávalo teplé léto, Slunce se rozpálilo silným ohněm. Stromy byly plně pokryty listovím tak, že zelená lesní střecha propouštěla jen malé množství slunečních paprsků, což v tomto období působilo příjemně a chladivě. Vzduch byl těžký a předpovídal tak možnost letní bouře, která svým deštěm a blesky […]
Jakmile jsem se probudil, zjistil jsem, že právě nastalo svítání. Studánka u vysoké Lísky spokojeně šuměla a naplňovala malé jezírko. Růžová záře ranních červánků osvětlila orosenou mechovou podestýlku, která svým příjemným chladem nutila vše živé vstávat. Ptáci zpívali nespočet popěvků a letěli vstříc Slunci, které se zanedlouho objeví nad obzorem. Stále však na jasně modrém […]
Když přestalo pršet, uvědomil jsem si, že se celý les znovu proměnil. Voda ve studánce prýštila volně jako předtím, sluneční paprsky si znovu pohrávaly s hladkými oblázky. Přišel jsem blíž, abych se do ní lépe podíval a poznal, co mi může vyjevit. Světle zelené pupeny na okolních stromech upozorňovaly na nový život, který se v nich skrývá. […]
I když byl den, v dáli na Nebesích jsem spatřil mlhami zahalený úplněk Měsíce. Stále byla zima, studánku však nyní pokrývala silná vrstva ledu, která jí znemožňovala dále odtékat a sytit kořeny spících statných stromů. Zahřmění. V této roční době, zde a tady? Nebesa byla zatažená, ale ne tolik, abych za světle šedými mraky nespatřil jemně prosvítající […]
Když jsem oči znovu otevřel, krajina kolem se proměnila. Průzračnou studánku s množstvím oblázků nyní nezahalovaly sluneční paprsky a stín statné Lísky, nýbrž sněhová pokrývka spolu s ledovými úlomky. Buky, Habry, Duby a Břízy ztratily své zelené odění, aby odhalily zatažené Nebe, které snad každou chvílí hrozilo, že spustí hustou chumelenici. Tu se však něco stalo. Kolem […]
„Pouze čtvrtá vrstva, jež se vyvinula u polabsko-pobaltských kmenových božstev, se vyznačuje vznikem nových lokálních forem slovanských kmenových božstev, jež s výjimkou retranského Svarožice nemají v jiných oblastech při transformaci starých božstev se sdruženými funkcemi obdoby. Pouze zde se vyvinula společensky významná kněžská kasta se svou hierarchií, organizovaným kultem, orákuly a chrámy, jež jsou samostatným […]
Ivanův kámen v jeskyni/kostele V 9. století do skalami protnutých tehdy hlubokých pralesů dnešního Českého krasu zavítala jedna zajímavá a pověstmi opředená osoba. Byl to muž, který se usadil v jeskyni nedaleko bývalého keltského hradiště u potůčku Kačák/Loděnice. Tento potok sem přitéká z Křivoklátských lesů, a ještě dále z okolí Mšeckých Žehrovic, odkud mimochodem pochází nález kamenné hlavy keltského […]
