Toto je archiv původní stránky, nové články naleznete na https://www.krivoklatskesmesi.cz
Pravěká a středověká hradiště jsou často velmi hodnotnými místy nejen z kulturního, ale i z přírodního hlediska. Proč tomu tak je? Kromě toho, že pro hradiště jsou ze strategického hlediska výhodná členitá (geodiverzita), a tedy druhově pestřejší (biodiverzita) místa, byli to právě naši předkové a jejich z dnešního hlediska citlivé stavební úpravy, kteří spontánně provedli […]
Léto je časem výletů a odpočinku, kdy se rozhodně vyplatí vyrazit za poznáním krajiny a minulosti. Toho se snaží využít nový počin Archeologického ústavu Akademie věd ČR a dalších pracovišť a ústavů s názvem Archeologické léto. Jedná se události a komentované prohlídky na zajímavých místech, kde se prohlídky běžně vůbec nepořádají – proto jsem se […]
Brutnák lékařský je nádherná rostlina, se kterou je spojeno mnoho zajímavostí. Římský učenec Plinius Starší (23/24-79) ve své Naturalis Historia považoval brutnák za bájný „nepenthes“, který smíchaný s vínem zažene veškerý smutek (oblivionem tristitae). Brutnák se skutečně používal k léčení nervových onemocnění stejně tak jako onemocnění srdce, močových cest a při potížích s dýcháním. To poslední potvrzují i […]
Mezi hlohovými keři se objevil malý hnědovlasý chlapec. Pohlédl na daleká údolí, jimiž se jako horská bystřina proháněl čistý potok, zásobující svou vláhou nekonečné sady, meze a hluboké lesy. Všude byl klid, jen ptáci v korunách stromů o sobě dávali vědět tichými popěvky. Mezi nimi byl i jeden, který v odrážejících se paprscích Slunce zářil […]
„Stalo se něco, co bylo více než šťastnou náhodou, byl to skoro zázrak. V druhé polovině 19. století, v době, kdy byly zničeny bukové porosty Brd a přeměněny skoro všechny české lesy na smrkové monokultury, zůstalo kopcovité pásmo křivoklátských lesů v mnoha úsecích jen málo dotčeno. Kdo mohl, odešel z chudých vesnic pěstovat chmel na Rakovnicko, ale hlavně do […]
Nádherně rozkvetlé kaštany mi připomínají dílo jednoho známého spisovatele, který se věnoval vztahu mezi lidmi a krajinou, jménem Jean Giono (30. 3. 1895 – 9. 10. 1970). Ten se celosvětově proslavil svým příběhem Muž, který sázel stromy (L’homme qui plantait des arbres). Je to příběh z dnešního pohledu důležitý, protože proti sobě staví suchou, vylidněnou krajinu […]
Původ názvu může souviset s italickým a keltským slovem „bílý“ (windos), praindoevropským „usilovat“ (wen-, tj. možná „bojovníci“) nebo „toužit“ (wenh-, tj. možná „rodina“). Podobná označení lze nalézt u různých kmenů dávné Evropy a pravděpodobně souvisí s velkým množstvím podobně znějících slov v původním praindoevropském jazyce (v ostrovním keltském a germánském zápise se často objevuje „i“, tj. vinidi, v latinském […]
Žabomyší válka (Βατραχομυομαχία) je starořecký krátký příběh a satira na Homéra a jeho košatý básnický jazyk. Kromě vtipných narážek, například na homérskou důležitost původu hrdinů přes otce, děda, praděda atp., obsahuje i drobná zamyšlení. Pokud například existují bohové, proč by se vůbec měli zajímat o osudy nás lidí a našeho světa? Vždyť z jejich pohledu musí […]
Tento příběh vznikl jako úvodní ke stránce Křivoklátské směsi. Před dávnými věky, kdy Země byla ještě mladá a život teprve procházel nesmělými počátky, vodní proud pronikl hluboko pod mořské dno a jako zvědavý had, nucený získat alespoň kousek pevné Země, se štěrbinou vetřel až do rozpálených, ohnivých hlubin. Voda začala vřít a syčet, každá její […]
Jaro vždy bylo dlouho očekávaným obdobím, kdy po studené zimě začínají v teple prvních slunečních paprsků růst byliny a pučet stromy. Zároveň byl ale v minulosti začátek jara poněkud nepříjemný v tom smyslu, že zásoby na zimu byly již téměř vyčerpány a naši předkové se tak často museli uchylovat k nedobrovolnému půstu. Z každé nepříjemnosti […]
„Podnětná je ovšem pro myšlení dnešní doby také specifická keltská interpretace reality, keltské vnímání světa jako něčeho měnícího se, nefixovaného. Výše jsme vzpomněli příběh o tom, jak se Brennos smál řeckým sochám v Delfách, protože bohové přece nemohou být zafixováni do jedné podoby, a také jsme vzpomněli zmínky z rozhovoru keltských poslů s Alexandrem Velikým […]
Bohové a jejich jména O dávno uctívaných slovanských bozích málokdy víme něco jiného nad rámec jejich (zápisem poničeného) jména a neznáme tak ani jeden příběh s nimi spojený. Naše nové příběhy tak nemají na co navazovat a ten, kdo vypráví, že nějaký bůh měl rád víno a zpěv, může mít pravdu stejně tak jako ten, […]
Tento příběh se rovněž nachází na stránce Křivoklátské směsi. Nastalo stmívání jako každé jiné. Ptáci zpívali, Vítr pročesával koruny starých stromů a nenechal nikoho na pochybách, že se noc dočká bouře, která přinese životodárný déšť. Starý Jaroslav sbíral z nedávno vyvrácené Lípy větve, jejichž listí se usuší a v zimě poslouží jako krmivo pro zvířata. […]
