„V listnatých lesích byli Slované byzantskému vojsku obzvláště nebezpeční, protože houštiny vyhovovaly jejich způsobu boje a Slované se v nich dokázali velmi dobře ukrýt. Proto tzv. Pseudo-Maurikios koncem 6. století doporučoval, aby se výpravy proti Slovanům vedly raději v zimě, kdy jsou stromy bez listí a neposkytují dobrý úkryt. Byzantským vojskům dělaly jisté potíže přechody přes řeky, stavba mostů a přeprava na lodích. Slované naproti tomu přecházeli řeky snadno a dokonale snášeli pobyt ve vodě. Jestliže byli překvapeni nepřítelem, uměli prý se ponořit pod vodu, lehnout si v hloubce na záda a dýchat dlouhou dobu pomocí dutého stébla, které drželi v ústech a které vyčnívalo nad hladinu.“ – Slované, Magdalena Beranová