Když je ten apríl, povím vám zajímavý příběh. Jednou šel jeden Říman jménem Gaius Julius Caesar se svým doprovodem na výlet k nám do Hercynského pralesa. Vzali si s sebou otroky, svačinku začínající vajíčkem a končící jablkem, načež se jednoho krásného dne uvelebili ve stínu velikého Dubu, jehož kořeny se zvedaly do úchvatných výšek. V tu chvíli Caesar našel několik červených a lehce nafialovělých houbiček, které si s radostí dal, ostatně ho už vajíčka štvala, měl po nich děsné zácpy. Netrvalo dlouho a všichni usnuli. Rozesmátému Caesarovi se zdál sen, jako vytržený z budoucnosti. Uviděl v něm vrtulník se dvěma lopatkami na jedné dlouhé tyči. Zvuk vrtulí mu připomínal zvuk bučící Ovce. Ten sen byl opravdu divný. Když se pak ráno Caesar probudil, rozkázal svým otrokům tento údaj zapsat do Zápisků o válce galské (a on to tam fakt napsal). A v historii a dějepisu od té doby platí jedno pravidlo: Caesarovi můžeme vždycky věřit, i když mu pohlavní dimorfismus u zvířat (zvlášť rohy či parohy jsou dobré poznávací znamení) asi nic neříkal.
