Příběhy o krajině a předcích
Pravěká a středověká hradiště jsou často velmi hodnotnými místy nejen z kulturního, ale i z přírodního hlediska. Proč tomu tak je? Kromě toho, že pro hradiště jsou ze strategického hlediska výhodná členitá (geodiverzita), a tedy druhově pestřejší (biodiverzita) místa, byli to právě naši předkové a jejich z dnešního hlediska citlivé stavební úpravy, kteří spontánně provedli […]
Brutnák lékařský je nádherná rostlina, se kterou je spojeno mnoho zajímavostí. Římský učenec Plinius Starší (23/24-79) ve své Naturalis Historia považoval brutnák za bájný „nepenthes“, který smíchaný s vínem zažene veškerý smutek (oblivionem tristitae). Brutnák se skutečně používal k léčení nervových onemocnění stejně tak jako onemocnění srdce, močových cest a při potížích s dýcháním. To poslední potvrzují i […]
Nádherně rozkvetlé kaštany mi připomínají dílo jednoho známého spisovatele, který se věnoval vztahu mezi lidmi a krajinou, jménem Jean Giono (30. 3. 1895 – 9. 10. 1970). Ten se celosvětově proslavil svým příběhem Muž, který sázel stromy (L’homme qui plantait des arbres). Je to příběh z dnešního pohledu důležitý, protože proti sobě staví suchou, vylidněnou krajinu […]
Původ názvu může souviset s italickým a keltským slovem „bílý“ (windos), praindoevropským „usilovat“ (wen-, tj. možná „bojovníci“) nebo „toužit“ (wenh-, tj. možná „rodina“). Podobná označení lze nalézt u různých kmenů dávné Evropy a pravděpodobně souvisí s velkým množstvím podobně znějících slov v původním praindoevropském jazyce (v ostrovním keltském a germánském zápise se často objevuje „i“, tj. vinidi, v latinském […]
Žabomyší válka (Βατραχομυομαχία) je starořecký krátký příběh a satira na Homéra a jeho košatý básnický jazyk. Kromě vtipných narážek, například na homérskou důležitost původu hrdinů přes otce, děda, praděda atp., obsahuje i drobná zamyšlení. Pokud například existují bohové, proč by se vůbec měli zajímat o osudy nás lidí a našeho světa? Vždyť z jejich pohledu musí […]
„Podnětná je ovšem pro myšlení dnešní doby také specifická keltská interpretace reality, keltské vnímání světa jako něčeho měnícího se, nefixovaného. Výše jsme vzpomněli příběh o tom, jak se Brennos smál řeckým sochám v Delfách, protože bohové přece nemohou být zafixováni do jedné podoby, a také jsme vzpomněli zmínky z rozhovoru keltských poslů s Alexandrem Velikým […]
Lidé se odjakživa pozastavovali nad nezávislostí a nočními toulkami jejich kočičích souputníků. To platilo zvláštně v minulosti, kdy byla krajina řidčeji osídlená a dostat se z místa na místo trvalo mnohem déle než dnes. Není divu, že se různě v Čechách vyprávělo o nočních kočičích setkáních na vzdálených místech, kde přes den klidní a zádumčiví miláčci pomlouvali své […]
Ve druhém století roste zájem obyvatelů římské říše o různé východní nauky, kulty, ale z dnešního pohledu i ezoterické myšlenky. Vše, co bylo cizí, tajemné, co slibovalo nesmrtelnost a věčný život, bylo také zajímavé. Toho se snažil využít šarlatán Alexandr z Abonoteichu, který po vzoru Asklépiova kultu založil vlastní věštírnu, do níž se scházely tisíce lidí – […]
Píseň „Loibere risen“ (Spadané listí) pravděpodobně složil vzdálený potomek knížete Kruta, rujánský kníže Vitslav* III. Ten se narodil 100 let po konečném dobytí a pokřesťanštění Rujány dánským králem Valdemarem I., tedy v době, kdy slovanská řeč i původní lidové zvyky byly již silně potlačeny. Píseň je ale plná naděje, popisu zimní Přírody a štěstí, které zažíváme, […]
Dne 9. 4. 2019 v Praze proběhl křest velmi zajímavé publikace od archeologů z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (stránka Cesty archeologie). Pomocí fotografií, ilustrací a archeologických příběhů můžete nahlédnout do života našich předků, kteří obývali krajinu středních Čech, a to od mladší doby kamenné až po dobu takzvaného stěhování národů. 🙂
„Těm všem, kteří se nazývají Lutici, nestojí v čele nějaký zvláštní vládce. O důležitých věcech rozmlouvají na sněmu, a jestliže mají dojít k rozhodnutí, je potřeba jednomyslný souhlas. Jestliže některý z obyvatel nesouhlasí s rozhodnutím, je mrskán metlami a jestliže i nadále nesouhlasí, přijde o všechen svůj majetek, který je buď spálen, nebo mu odebrán, […]
„Doložený a silně rezonující středověký a raněnovověký literární diskurz divokého lesa byl vázán pouze na určité skupiny obyvatelstva – především obyvatele měst a duchovenstvo. Ti představu ďábelského lesa fixovali v nejrůznějších písemných pramenech a využívali ji – což je podle některých autorů dokonce pravý důvod, proč se strach z lesa náhle v raném středověku vynořuje – v procesech disciplinace a náboženské […]
Lúkiános (cca 125-180) byl antickým autorem příběhů a zamyšlení, které popisují lidskou mysl a její náchylnost k uváznutí v nepodložených (náboženských) přesvědčeních a planých filozofických hovorech. Jako obdivovatel Epikúra a svým střízlivým úsudkem dokázal překonat nejedno nebezpečí, například se postavit samozvanému věštci Alexandrovi (cca 105-170), který si svými promyšlenými intrikami dokázal vydobýt postavení a ošálit […]
Pokud nám zájem o naše předky a dávné příběhy může v dnešní době něco nabídnout, pak je to nalezení našich kořenů, úcta k Zemi, krajině a Přírodě. Spolu s tím se může jednat i o silné národní uvědomění, což například dokazuje lotyšská skladba Lec, saulīte (Vstaň, Slunce) od skladatele Raimondse Tigulse. Jedná se v podstatě o moderní pohanskou […]
Víte, kde mají Vánoce svůj původ? 😉 „Počátek a konec ročního cyklu byl umísťován do různých časových období. Pro dávné zemědělce a pastevce severního podnebného pásma byl vždy nejdůležitějším dnem v roce den zimního slunovratu (kolem 21. prosince), příslib nového života. V antickém Římě provázely zimní slunovrat několikadenní bujné saturnálie, jejichž součástí bylo i obdarovávání blízkých osob. […]
Obrázek zachycuje bitvu u Chlumce (1126), kdy kníže Soběslav porazil německého krále Lothara III. Mezi poraženými byl i pozdější braniborský markrabě Albrecht I. Medvěd, který ovládl území kmene Stodoranů a zúčastnil se křížové výpravy proti Polabským Slovanům (Wendenkreuzzug). „Dobrý svój jazyk plodí, nevěrný o svém jazyku nerodí. Země jest máti každého, ktož jiej nepřeje, nejmám […]
„Motiv vtělení duše do stromu nacházíme v mýtech, ve slovesném a písňovém folkloru. Často se vyskytuje představa, že strom má vlastní duši nebo že je provázán s celým životem člověka, který jeho podetnutím zahyne. Proto měl dřevorubec před kácením prosit strom za odpuštění, aby se duše nemusela v jeho pařezu dál soužit … Podle lidového podání se duše […]
I v Praze lze najít přírodní zajímavosti s nádechem dávné minulosti. Například mnohé pražské studánky nekončí pouze ve stokách, ale vyvěrají na povrch v místech, kde byste to nejméně čekali. Zajímavé jsou také památné a významné stromy, které jsou pochopitelně chráněné. Kromě toho existuje v Praze i několik přírodních rezervací. Jednou z nich je Prokopské […]
„Středověcí rytíři odvrhli odkaz starověkého Říma a budovali si vlastní svět křesťanských válečníků. Důvod katastrofálních hygienických poměrů tkvěl ovšem nejen v celkovém kulturním a hospodářském úpadku společnosti, ale byl v podstatné míře také důsledkem zcestné ideologie hlásané církví. Pouze ten, kdo byl chudý, hladový a špinavý, byl považován za pokorného, jehož spasí bůh. Bohatství, rozmařilost (a tedy […]
V povídce Zlaté srdce jsou kromě popisu života před tisícem let uvedeny odkazy na dnešní dobu, a dokonce i na řešení, která nám pohled do minulosti může dnes nabídnout, například v souvislosti se stoupajícím suchem a jeho příčinami. A jako v dávných příbězích, i zde je přesun mezi světy možný cestou do lesních hlubin … […]
Johann Parum Schulze (1677 n. l. – 1740 n. l.) byl navzdory svému německému jménu jedním z posledních Drevanů, což byl kmen Polabských Slovanů, jehož území se rozkládalo kolem Lüchowa v dnešním Německu, v oblasti nazývané Wendland. Díky původně lesnaté krajině a jistému odloučení si Drevané udrželi svůj jazyk a pozůstatky lidových zvyků až do novověku. Johann Parum […]
V připravované knize Zlaté srdce se budou nacházet vzpomínky na dávné události, které jsou pevně spjaty s minulostí naší krajiny. Jejich popis se může místy zdát být tajemný, ale přesto všechny nakonec začnou dávat smysl, k jehož rozluštění překvapivě pomůže zábava, procházky po lesích i kouzla každodenního života. Pokud vás kniha a její vydání zajímá, […]
Buk je naším původním stromem, který byl naneštěstí z mnohých svých stanovišť vytlačen. Jedná se o nádherný strom s hladkou kůrou, která se kdysi používala k rytí znaků. Díky svým rozložitým hlubokým kořenům dokáže Buk nasávat vodu i z nižších pater půdy a celkově bukové lesy vytvářejí příjemné a na vodu bohaté chladivé prostředí. Popel z Buku má […]
Niklot (1 090 n. l. – 1 160 n. l.) byl knížetem Obodritů, jednoho ze svazů Polabských Slovanů, který se rozkládal na území dnešního Meklenburska. Jelikož němečtí velmožové toužili po nových územích a hospodářských ziscích, které nabízely, povedlo se jim proti Polabským Slovanům prosadit Venedskou křížovou výpravu (Wendenkreuzzug). Využili skutečnosti, že se většina Polabských Slovanů ještě […]
Upřímné poznání Přírody, které se mění spolu s tím, jak se naše znalosti rozšiřují, které neustane v předsudcích a je ochotné každým dnem rozumově i pocitově oceňovat krásu všech těch lesů, hor a potoků, jež nás obklopují, je jednou z nejcennějších životních zkušeností, které můžeme mít. Neboť my jsme Příroda, která poznává sama sebe. „Nemá […]
„Obraz se proměnil. Radoslava najednou stála uprostřed zarostlých bažin, v nichž umírali vojáci. Spatřila hnědovlasého Vladovoju, jak se s rákosovou trubičkou v ústech vynořil ze zaplavených vod a nožem sekal své nepřátele. Císař stál uprostřed svých vojáků, kteří byli padli do nastražené léčky. Jeho srdce zaplavila zoufalost. ‚Bohové s tebou, císaři,‘ promluvil zničehonic známý hlas. Císař se otočil. Před […]
„Původně se také [slovanští] Ránové nevěnovali pirátství, ale především obchodu se zemědělskými produkty, jež ve Skandinávii představovaly hlavní obchodní artikl a byly později směňovány nejen za mince a arabské stříbro, ale také za zbraně, šperky i další produkty. Z relace arabsko-židovského cestovatele Ibráhíma ibn Ja’kúba v jeho díle Dikr as-Saqáliba (Zpráva o Slovanech) z doby kolem roku 965 […]
„Radoslava se hlasitě zasmála. ‚Tak schválně,‘ pravila a upřeně se na Děku zadívala, ‚kdo tam bude dřív?‘ Ještě, než to stačila dopovědět, děti se vší svou rychlostí rozeběhly dolů vesnicí směrem k návsi. Vítr od řeky sílil a zdál se být poněkud studený. To však Radoslavě nevadilo, pořádně si utáhla svůj červený pás a vyrazila směrem […]
Břečťan je mnohými tajemstvími opředená popínavá rostlina, která žlutě kvete na podzim. Černé bobule pak postupně dozrávají až do jara, čímž se celý stálezelený Břečťan zdánlivě vymyká slunečnímu koloběhu. Díky své bujaré síle byl spojován s nesmrtelností, ale také s hady, neboť se sám jako zelený had rád plazí kolem kmenů vysokých stromů. Dnes se využívá na […]
„Buk tu kdysi přirozeně rostl, vyhovují mu půdní i klimatické podmínky, a navíc je to strom velmi krásný, s nenapodobitelnou atmosférou v každé roční době. Přirozené složení navíc zcela promění barevnost interiéru lesa, kde se díky změně druhové skladby objeví specifické, velmi příjemné měkké světlo. Se změnou druhové skladby dojde přirozeně i ke změně mikroklimatu. Návštěvníci přijdou […]
