Jeřabiny

Lidé v minulosti věřili, že jeřabiny mají kouzelnou moc. Navlékali si je na červené nitě a používali jako ochranné návazy. Jeřabiny slouží jako významná potrava pro lesní ptactvo, které bylo v lidových představách ztotožňováno s dušemi předků. Hojnost plodů pak přímo vybízí ke spojování celého stromu s plodností a ochranou. Stejně jako bílé květy Jeřábu jsou i červené jeřabiny […]

Příroda a předci

„I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila a vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla. Poznaly dítky matičku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, mateřídouškou nazvaly.“ Tak praví Karel Jaromír Erben v úvodu své sbírky Kytice. V příbězích snad všech národů se objevuje přímé spojení […]

Korutanští Slované

„Celý řetěz povstání [korutanských Slovanů] můžeme považovat jednoznačně za protest širokých lidových vrstev proti násilné christianizaci, ale příčiny mohly být širší, včetně opozice proti nově zaváděnému zdanění širokých vrstev obyvatelstva, a hlavně odpor proti Bajuwarům, svržení jejich nadvlády i křesťanského knížete ustanoveného z jejich vůle a prakticky jim podřízeného.“ – Stěhování národů a východ Evropy, J. […]

Citát: Víno a houby

„Pomoc hub by se mohla hodit i milovníkům dobrého vína. Partnerství s mykorhizními houbami zvyšuje odolnost vinné révy vůči parazitům. Pesticidy a další jedy by se mohly stát téměř zbytečnými. Každého, kdo má rád přírodu, potěší, že vína budou díky houbám a rostlinám, které rostou kolem révy, hodnotnější, zdravější a prostě lepší, vždyť vinná réva jako […]

O přírodě

Báseň O přírodě (De rerum natura), kterou sepsal římský básník a filozof Titus Lucretius Carus (15. 10. 99 př. n. l. – cca 55 př. n. l.) dodnes udivuje i přední vědce na svou dobu neobyčejně rozvinutým poznáním světa, které uchovávali následovníci Démokrita a Epikúra. Bohužel s nástupem křesťanství a novoplatonismu, jež netolerovaly učení, která […]

Citát: Keltové a syrové rostliny

„U [„keltských“] laténských populačních skupin z jihozápadního okraje Prahy (pohřebiště Praha-Ruzyně a Praha-Jinonice) se průměrná kazivost [zubů] pohybovala kolem 50 %. Při porovnání se současnou populací, u které zcela určitě došlo ke zlepšení ústní hygieny, je toto procento překvapivě nízké a jedno z nabízejících se vysvětlení by mohlo znamenat neznalost rafinovaného cukru, další potom vyšší […]

Lesní biotopy

Naše lesy byly kdysi tvořeny převážně biotopy, které se dnes označují jako hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, vápnomilné bučiny, údolní jasanovo-olšové luhy apod., tedy převážně hluboké listnaté hvozdy. Dnes z nich zbyl jen nepatrný zlomek, proto je důležité, abychom je pomáhali zachovat, rozšiřovat a poskytovat jim volný prostor k tomu, aby znovu zaujaly co nejvíce ze […]

Citát: Pýchavka

„Houbami posedlí Češi a Slováci mají jako většina Slovanů k houbám zvláště blízký vztah. Není tedy divu, že za vůbec největší evropský exemplář pýchavky byla dlouho považována ta, která byla nalezena v severních Čechách: podle autorů Svrčka a Vančury měl parádní kousek nalezený v roce 1955 obvod 212 centimetrů, vážil 20,8 kilogramu a byl 15 dní starý.“ – […]

Rozhovor s lesníkem

„Ta myslivost mě držela dlouhá léta do doby, než jsem nastoupil jako zodpovědnej lesní hospodář. Udělal jsem na polesí jižník, támhle jeden kotlík, druhej kotlík, padesátej kotlík a příští rok jsem do něj nechal zalesit jedli, buk – a na jaře to bylo všechno spasený. Takže mě začala ta otázka myslivosti jaksi nahlodávat, jestli je […]

Smutný příběh keltského podmokelského pokladu

„Nejslavnější poklad zlatých keltských mincí z českého území byl objeven u vsi Podmokly v roce 1771. Až do roku 2012, kdy byl na ostrově Jersey u obce Grouville objeven poklad 70 000 keltských statérů, šlo o největší depot keltských mincí vůbec. Místo nálezu je tradicí dochováno dodnes a je v údolí Podmokelského potoka severně od vsi označeno pomníčkem. K objevu […]

Citát: Východní Keltové

„Keltské skupiny překročily Karpaty v časném třetím století před naším letopočtem a přesunuly se až do údolí Dněstru v dnešní Ukrajině. Laténské předměty v těchto místech mají daleko od vzácných, zvláště v údolí Dněstru a později podél Dněpru. Předně jde o skvělé válečné vybavení, zvláště o meče a bronzové přílby v knížecích hrobech, nicméně skromnější […]

Dobytí Říma a evropské kultury

„Západní část římské říše takové štěstí jako Byzanc neměla. Zaplavili ji Germáni, kteří zcela rozvrátili dokonale fungující správní i hospodářský systém země. Vznikala izolovaná germánská království, ale většina z nich měla jepičí život. Spolu s mocenským úpadkem šlo ruku v ruce vojenské násilí a chaos. Jedinou silou, která si udržela správní strukturu a současně uchovala zlomky antické vzdělanosti, […]

Boj Polabských Slovanů

„Za vlády Oty I. Velikého se hned po jeho nástupu na trůn stal roku 937 markrabím Srbské marky na Labi Gero (od 937-965), jenž se snažil nevybíravými prostředky pokračovat v další expanzi Říše na východ a anexi dalších slovanských území. Přitom postupoval při upevňování a rozšiřování své moci i obsazování nových teritorií velice krutě a vyvražďoval […]

Povstání

„Syn hraběte Siegfrieda z Walbecku, kronikář a merseburský biskup Dětmar napsal ještě za života Boleslava Chrabrého: ‚Jeho lid však třeba hlídat jako stádo dobytka a k užitku knížete ho podobně jako tvrdohlavého Osla možno přivést jen tvrdými tresty‘ … Rodící se šlechta nesnesla centralizační tendence ústřední knížecí moci a nastalá anarchie vyvrcholila lidovým povstáním hlavně venkovského lidu, […]

Keltské ženy

„Od té doby pokaždé, když se Keltové radili o válce a o míru, činili tak společně se svými ženami a nechali je také rozhodovat své neshody se spojenci. Ve smlouvě s Hannibalem ženy ustanovily, že budou-li mít Keltové nějakou stížnost na Kartágince, budou rozhodčími kartáginští místodržitelé a velitelé v Hispánii, a budou-li mít stížnost Kartáginci na Kelty, […]

Žofínský prales

Žofínský prales je nejstarší národní přírodní rezervací na našem území a zároveň jedním z nejstarších chráněných území v Evropě. O ochraně pralesních porostů rozhodl 28. 8. 1838 tehdejší novohradský hrabě Jiří František August Buquoy: „Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník […]

Caesar

Když je ten apríl, povím vám zajímavý příběh. Jednou šel jeden Říman jménem Gaius Julius Caesar se svým doprovodem na výlet k nám do Hercynského pralesa. Vzali si s sebou otroky, svačinku začínající vajíčkem a končící jablkem, načež se jednoho krásného dne uvelebili ve stínu velikého Dubu, jehož kořeny se zvedaly do úchvatných výšek. V […]

Bojovníci v lese (citát)

„V listnatých lesích byli Slované byzantskému vojsku obzvláště nebezpeční, protože houštiny vyhovovaly jejich způsobu boje a Slované se v nich dokázali velmi dobře ukrýt. Proto tzv. Pseudo-Maurikios koncem 6. století doporučoval, aby se výpravy proti Slovanům vedly raději v zimě, kdy jsou stromy bez listí a neposkytují dobrý úkryt. Byzantským vojskům dělaly jisté potíže přechody přes řeky, stavba […]

Příroda a poznání (citát)

„Zanikne teprve tehdy i báseň Lucretiova (báseň o lásce k Přírodě, radosti, o upřímném poznání a o tom, že se hmota skládá z atomů), až pak jednoho dne záhuba postihne svět.“ – Lásky, Publius Ovidius Naso Co se stane, pokud nebudeme mít k Přírodě úctu? Co se stane, když místo upřímného poznávání světa a povahy věcí kolem nás […]

Paměť stromů (citát)

„Tehdejší lidé věřili, že jim posvátný strom může zprostředkovat spojení s bohem a naznačit jim božskou vůli. V takovém stromě viděli svoji jistotu, proto se k němu obraceli ve chvílích, kdy se potřebovali o někoho nebo o něco opřít. Nedovolili mu ublížit ani ulomením větvičky, protože věřili, že jeho poškozením by škodili sami sobě. Chránili ty výjimečné, posvátné […]

Hrdina Fionn

V souvislosti s irskými oslavami svatého Patrika se sluší připomenout bájného hrdinu s kouzelnými schopnostmi a vůdce družiny bojovníků chránících Irsko, který se jmenoval Fionn. Jeho syn Oisín (Ossian) se podle pověstí po návratu z jiných světů přímo se svatým Patrikem setkal, načež spolu vedli rozhovor, při kterém Oisín naprosto nechápal smysl křesťanství a jeho učení o nebi a […]

Slušný život (citát)

„Venuše vskutku řídí celý svět, a to zaslouženě. Spravuje říši nepodřízenou žádnému bohu. Dává zákony Nebesům, Zemi a svým rodným vlnám – skrze svou vůli zachovává živočišné a rostlinné druhy. Stvořila veškeré bohy (byl by to dlouhý úkol je vyjmenovat), dala plodinám a stromům jejich příčiny, dohromady svedla surová lidská srdce a naučila je spojení […]

Vlastní moc Přírody (citát)

„Obroda bukových lesů, naší původní vegetace, bohužel likviduje s kulturními zásahy spjaté Tetřevy a Borůvky. Je to tak špatně? Nikoli. Tyto druhy budou pouze vytlačeny do své rodné domoviny a na oplátku tak naši vzácní obyvatelé bukových lesů získají nazpět svůj původní životní prostor. Nakonec bychom mohli říci, že pomalu dochází k obnovení rovnováhy. Nebýt jednoho ale […]

Důsledek nepřirozeného přikrmování (citát)

„Konkrétně u Jelenů může přikrmování vést dokonce nepřímo k vyhladovění. To se událo v zimě na přelomu let 2012 a 2013, kdy napadlo hodně sněhu. V mém rodném okrese Ahrweiler vzrostly jednotlivé populace tak, že zvířata po sobě málem šlapala. Hladová zvěř se objevovala zemědělcům ve stájích a ujídala krmení Kravám. Jeden kolega mi dokonce poslal obrázek Laně, […]

Vlci ve střední Evropě (citát)

„Ve střední Evropě máme zase Vlky a já bych rád řekl: „Bohudík!“ Staré ruské přísloví totiž praví: „Kde je Vlk, tam roste les.“ Tato zvířata sice stromy nesázejí, zabraňují však jejich přílišnému spásání. Pupeny malých semenáčků v zimě končívají v hladových žaludcích Srn a Jelenů, jejichž počet se především následkem krmení v zájmu lovu razantně zvýšil. Lesní půdu […]

Setkání

Myslíte, že je možné se pouhým pobytem a následným spánkem na posvátném místě uprostřed divoké Přírody setkat s bytostmi, které na onom místě mají bránu do jiných světů? Pokud ano, chtěli byste to zkusit? Avšak dejte si pozor na to, že to většinou nemusí dopadnout podle vašich představ. 😉   „Cú Chulaind pokračoval v chůzi, […]

Eduard Štorch o době bronzové u nás

Z doslovu ke knížce V šeru dávných věků od Eduarda Štorcha: V Čechách byl tehdy trojí národ. Přirozený útvar země však nepřeje odděleným oblastem, a proto brzy nastalo míšení, z něhož nakonec vzniklo obyvatelstvo kulturně dosti jednotné. Jisté je, že se to nestalo leckdy bez bojů. To byl vnější podněcovatel tehdejších dějin. Vnitřní nutkání lidských dějů jsou především dvě: […]

Císař a církev

„Pangermánský plán centrální Evropy a panství nad Evropou a světem je modernizováním středověkého císařství německo-římského: říše Karla Velikého na počátku 9. stol. je prvým pokusem organizace Evropy; na Asii a Afriku se tentokráte jasně nepamatovalo, ale hranice říše na Východ byly posunuty až k Byzanci. Karel pokračoval v idejích římského světového impéria, sloučiv římský imperialismus, podstatně militaristický, […]

Citáty: Kráva a slunovrat

„Symbióza, spojující člověka a skot, je prastará. Všude, kde žijí pospolu, je Kráva považována za posvátné zvíře. U východoafrických pastevců jsou nejkrásnější písně a básně věnovány skotu; v Indii je Kráva uctívána jako vlastní matka; a u nás patřila mezi osazenstvo domu, ‚chléb milosti’ měla ve starých časech jistý. Tato smlouva mezi zvířecí duší a člověkem […]