Toto je archiv původní stránky, nové články naleznete na https://www.krivoklatskesmesi.cz
U lesního jezera stojí stará hráz dřevěná, na ní leží dvě těla, která osud vzal. Šedé mraky zvěstují bouři, jež v dáli duní, mezi listy stromoví Havrani sedí. Ach, ty duše ubohé, žárem nepochované, milostnou láskou spjaté a krutě zabité. Ach, náš úkol je jasný, dát maso pryč od kostí, hleďte duše drápy vzít a k předkům […]
„V dubovém lese uprostřed vesnice, nastala zima, každý se třese. Černý Kůň po tyčích přešlapuje, věští budoucnost, život ulehčuje. Na jeho hřbetě sedí pán v černém obleku, záškodník, který se vysmívá lidem v pokleku. ‚Jen vyjevte svou slabost, potomci chudých,‘ pravil, ‚a ukažte, že stát při sobě umíte v dobách krutých.‘ V jeho očích se […]
Dne 11. června 1827 byla katolickou církví na index zakázaných knih zařazena „Kritika čistého rozumu“ od Immanuela Kanta. Jdeme spolu na louku k voňavému lesu plném Květeny a mladých stromků, lehneme si k Lískám a splynem v jednoho v tanci deště. Cítím tě, ty zas mě, hladím tě, laskáš mě, nemyslím, a přesto vím, že jsem. Jeden Francouz […]
V jedné ruce obálka, v té druhé lístky se jmény, stojím před velkým rozhodnutím, komu svůj hlas teď dáti mám. Mí předkové umírali, abych dnes tady mohl stát, avšak mým zrakem jestřábím vidím jen špunty v oblecích. Vždyť se vůbec neznáme, nevědí, jak žijeme, Země k nám teď promlouvá, písničku nám zazpívá: Divoký pán Horymír, v srdci žal a hněvu […]
Narodil se sluneční Hrdina, Malý Vid! Přinese teplo a život nám, Mocný Vid! Přichází z podzemní zelené říše, od Matky Země a zeleného Lovce, do nebeských výšin! Narodil se sluneční Hrdina, Malý Vid! Přinese teplo a život nám, Mocný Vid! Malé děťátko, co září radostí, odvahou velkou, vůlí prospěšnou světu k probuzení! Narodil se sluneční Hrdina, […]
Úplněk lovců už přichází, nádech podivna teď nás děsí. Kdo to je tam v dáli před námi? Co to je za divné stvoření? Černý Leši, zastav tu divokou spoušť. Prosím ochraňuj Zemi, ať malého Hrdinu porodí. Leši Lovec už na nás volá: „Pomozte mi sbírat semínka má. Já jsem ten, kdo je pak uschová v zelené říši […]
Vyrazili do svaté země zabrat zpět svou vlast, meče v rukou, kříž na hrudi, odmítali slast, ale to jim nestačilo, chtěli zničit i nás. Vévodové, šlechta, papež zpečetili osud náš: „Vindové jsou jen barbaři, co sedí na zdrojích přírodních. Vyhlasme teď Wendenkreuzzug, započněme Ostsiedlung!“ Co to slyším v dáli výt? To žádný Vlk nemohl být. Mocný Vid […]
Slunce mocně září, sluneční Dárce přichází s mocnou ohnivou silou, nepřemožitelnou. Obilí je zlaté, životem prostoupené a mocnou ohnivou silou, léčivou a pevnou. Už víme, kterým směrem jdem, je to za slunečním Dárcem, za Videm a Živou Ladou! Za Videm a Živou Ladou! Dárce je šikovný, v řemeslech všech je zběhlý, ukazuje nám cestu, zrání a […]
když je svět vzhůru nohama … Jednou šel Belonoš lesem hlubokým, tam potkal Kornona v listím dubovým. „Ale, ale, Belone,“ pravil Kornonoš rohatý, „pročpak jsi dneska tak veselý? Pročpak jsi dneska tak veselý?“ „Povím ti to, Kornone,“ odvětil Belonoš mladý, „mou milou pomuchlal někdo jiný!“ „Nechodila na bodláčí, jedla pouze Kopřivy. A tak nyní v našem domě […]
O původu Vindů (část třetí). Tři velcí hrdinové: Přemysl, Rozrazil, Neklid. V lese roste rostlina s modrými kvítky, a i když je jen malinká, je plná mocné síly. Říkáme jí Rozrazil, pán léčivý, krev čistí, jedy rozráží, pán věčné ochrany. Kdysi dávno přišel k nám v podobě lidské, naši řeč moc neuměl, ale přesto byl jedním z nás. Obry z Východu […]
O původu Vindů (část druhá). V dáli proudí dech mlhavý, skrze stromy chlad přichází. Už jedou, na lodích plujou. Jejich vraždy neznají hranic, mají nás za snadnou kořist. Přivítejme je, šípy pokropme. Jim podobní nám chtěli vládnout, vytlačit nás za řeku Bílou. Tu na Východě, kde neplují lodě. Ale řeka nám pravila: „Běžte zpět do srdce […]
O původu Vindů (část první). Vylezli jsme ze stromů, jó, ho, ho, hó, muž, žena bok po boku, jó, ho, hó, u velkého jezera a z Dubů a Líp, vylezli jsme ze stromů, jó, ho, hó – ho. Avšak břeh je kluzký a jezero velké, brzy do něj spadnou ti, co se mají Vindy stát – […]
Čekanko mladičká, u cesty sedáváš, proč svá modrá kvítka slzami odíváš? Slunce svítí na tvou tvář, smutek rozpouští, neplakej, vždyť není nic, co si to zaslouží. Můj milý se nevrátí, to mi říkají, v mém srdci naděje spí, listy padají. Hrdina na Nebesích se na mě dívá, za horami, řekami můj milý spinká. Tvůj žal […]
Dan ede ku rostúj. Jelen jde k lesu. Bran kule at kenús. Havran letí nad hlavami. Sedáj emom bág, moj wir, Zastav ten boj, můj muži, medu nedegí. medovinu nepij. Tal taisto ag abalús, Vezmi si těsto s jablky, kruw se din ketí. krev tento den ušetři. Biju, biju, kombág wedu! Bojuju, bojuju, bitvu vedu! Suwid dru […]
Dva mladíci šli k řece pokryté vrstvou ledu, tu se ozval dunivý zvuk praskajícího ledu. „Kdo to je, kdo si cestu proráží? To musí být opravdu silný bůh, mocný bůh.“ Najednou se objevila dívka v bílých šatech, záludný úsměv a smích měla na své tváři. „Copak je, co se tak divíte? Cožpak já nemůžu být silný bůh, […]
Z proudu my teď vycházíme, o pomoc bohů prosíme, lesní víly jdou nám vzorem, odívané bílým šatem. Obilí je zdroj života, statečnost, Oheň a Voda, jsou naši mocní spojenci, spolu s Lípami a Duby. O původu Vindů: https://www.vindove.cz/vindove/ The Destiny of Winds (intro) We are now coming out of the current, we are begging for gods’ help, […]
