Toto je archiv původní stránky, nové články naleznete na https://www.krivoklatskesmesi.cz
„Netrvalo to dlouho, přiletěly tři Labutě, a proměnivše se v panny, začaly se svlékat a bílá roucha uložily blíže Libora. Ta nejkrásnější ale pověsila skvostný závoj zrovna nad jeho hlavu. Když slyšel Libor, že se ve vodě šplouchají, natáhl ruku a vzal závoj s větve dolů; ale listí zašustilo, panny se lekly, skočily na břeh, hodily přes […]
Pověst z knížky O zbojníkoch a o pokladoch od sběratele Jana Kobzáně: V tych liptálských horách, jak sa praví Na sklepiskoch, tam za starých časů také bývali préj zbojníci. A velikých pokladů tam nazhúžvjali a měli jích v tých svojích sklepoch tájných. Pod zemňů. A víte, to byly tý Ondrášovy sklepy … Ale nigdo o […]
„Nebo sa stalo, že nekerý [zbojník] zas narychlo musél od ních utécť a vrátiť sa nemohl. A aj v cuzím světě umřél. Tož potom co? Poklad ostál v Zemi. Ale tá duša jeho, teho člověka, sa k něm musela vrátiť a ten poklad na tom místě za trest strážiť a sa při něm trápiť, pokáď […]
Uprostřed Křivoklátských hvozdů nastalo svítání, Slunce nad korunami vysokých Dubů, Habrů a Buků osvětlovalo širé okolí. Hle, tu s šátečkem v ruce královský lovčí roklinou jde – v hlavě si přehrává radu od mudrce. Toho, jenž se v léčivých bylinách vyzná, který žije v osamělé chaloupce a téměř s nikým se nevídá. Tomu se svěřil ohledně svého snu. Miluje vroucně dceru […]
Njerozumitaj sej – z Lužice (ze sbírky Serbski směch, sesbíral Pawoł Nedo) Holanski wowčer ćěrješe wowcy na pastwu. Přińdźe wjelk a wza jemu wowcu. Jako wowčer pozdźišo swojemu němskemu knježkej wo swojim njezbožu powědaše, nasta tute serbsko-němske rozrěčowanje: Wowčer: Knježe! Wjelk je mi wowcu wzał! Knježk: Wos! Wowčer: Pos nic ale wjelk! Knježk: Willst du […]
Bída – z Polska (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Vsuvka: V lidových tradicích se často vyskytuje pověšení, zaseknutí nebo zařezání ducha nemoci nebo neštěstí do stromu, dřívka či špalku, a to nejčastěji pomocí doprovodného zaříkání. Kdo pak škodlivého ducha omylem vysvobodí, přenese jeho vliv na sebe. Zchudlý hospodář měl hezkou dcerušku, kterou sobě […]
„Nemáme s vámi nic společného. Otcovských zákonů se nevzdáme, jsme spokojeni se svým náboženstvím. U křesťanů jsou zloději, jsou lotři, kteří lámou nohy a oslepují. Křesťan vůči křesťanu se dopouští všech druhů zločinů i msty. Pryč s takovým náboženstvím!“ – obyvatelé Štětína, životopis Oty Bamberského podle Herborda, 12. století Stara liška – z Lužice (ze […]
Duch pohřbeného – z Polska (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Šel jeden chudý mládenec do města silnicí, a nalezl u brány pode zdí mrtvolu lidskou nepochovanou; kdo tudy šel, plivnul po ní. Mladík neměl mnoho v kapse, ale co měl, rád dal na pohřeb, by na mrtvého neplili a neházeli po něm kyji. […]
Hadí koruna (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Jedna matka měla malou dcerušku. Ta dceruška dostávala každé ráno k snídani misku mléka, a vždycky k ní chodil had a jedli spolu, a když snědli, šla dceruška k matce a řekla jí: „Maminko! Dej ještě, sísa mi snědla.“ Matka nevěděla, jaká to sísa, a dala jí ještě; […]
Vodník – slovinská verze (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Mezi Pustým hradem a Vidovcem po pravém břehu řeky Sávy je daleký široký les bukový, a po levém břehu pole Radolské a Mošenské. Podlé toho bukoví přebýval v Sávě vodník. Byl postavy veliké, a chytal rád ženské na Mošenských nivách. Hluboko v Sávě bylo jeho […]
Vlkodlak (ze sbírky Slovanské pohádky od K. J. Erbena) Jeden nádeník jedenkrát vyčíhal, jak hospodář se převrhl za humnem přes kládu i udělal se vlkem a běžel do lesa. „Počkej!“ pomyslil si, „tak se taky převrhnu; co z toho bude?“ Šel a převrhl se. I stal se taky vlkem a běžel do lesa. Dlouho po lese […]
