Příběhy o krajině a předcích
Pravěká a středověká hradiště jsou často velmi hodnotnými místy nejen z kulturního, ale i z přírodního hlediska. Proč tomu tak je? Kromě toho, že pro hradiště jsou ze strategického hlediska výhodná členitá (geodiverzita), a tedy druhově pestřejší (biodiverzita) místa, byli to právě naši předkové a jejich z dnešního hlediska citlivé stavební úpravy, kteří spontánně provedli […]
Brutnák lékařský je nádherná rostlina, se kterou je spojeno mnoho zajímavostí. Římský učenec Plinius Starší (23/24-79) ve své Naturalis Historia považoval brutnák za bájný „nepenthes“, který smíchaný s vínem zažene veškerý smutek (oblivionem tristitae). Brutnák se skutečně používal k léčení nervových onemocnění stejně tak jako onemocnění srdce, močových cest a při potížích s dýcháním. To poslední potvrzují i […]
Buk je naším původním stromem, který byl naneštěstí z mnohých svých stanovišť vytlačen. Jedná se o nádherný strom s hladkou kůrou, která se kdysi používala k rytí znaků. Díky svým rozložitým hlubokým kořenům dokáže Buk nasávat vodu i z nižších pater půdy a celkově bukové lesy vytvářejí příjemné a na vodu bohaté chladivé prostředí. Popel z Buku má […]
Upřímné poznání Přírody, které se mění spolu s tím, jak se naše znalosti rozšiřují, které neustane v předsudcích a je ochotné každým dnem rozumově i pocitově oceňovat krásu všech těch lesů, hor a potoků, jež nás obklopují, je jednou z nejcennějších životních zkušeností, které můžeme mít. Neboť my jsme Příroda, která poznává sama sebe. „Nemá […]
„Buk tu kdysi přirozeně rostl, vyhovují mu půdní i klimatické podmínky, a navíc je to strom velmi krásný, s nenapodobitelnou atmosférou v každé roční době. Přirozené složení navíc zcela promění barevnost interiéru lesa, kde se díky změně druhové skladby objeví specifické, velmi příjemné měkké světlo. Se změnou druhové skladby dojde přirozeně i ke změně mikroklimatu. Návštěvníci přijdou […]
Lidé v minulosti věřili, že jeřabiny mají kouzelnou moc. Navlékali si je na červené nitě a používali jako ochranné návazy. Jeřabiny slouží jako významná potrava pro lesní ptactvo, které bylo v lidových představách ztotožňováno s dušemi předků. Hojnost plodů pak přímo vybízí ke spojování celého stromu s plodností a ochranou. Stejně jako bílé květy Jeřábu jsou i červené jeřabiny […]
„Pomoc hub by se mohla hodit i milovníkům dobrého vína. Partnerství s mykorhizními houbami zvyšuje odolnost vinné révy vůči parazitům. Pesticidy a další jedy by se mohly stát téměř zbytečnými. Každého, kdo má rád přírodu, potěší, že vína budou díky houbám a rostlinám, které rostou kolem révy, hodnotnější, zdravější a prostě lepší, vždyť vinná réva jako […]
Naše lesy byly kdysi tvořeny převážně biotopy, které se dnes označují jako hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, vápnomilné bučiny, údolní jasanovo-olšové luhy apod., tedy převážně hluboké listnaté hvozdy. Dnes z nich zbyl jen nepatrný zlomek, proto je důležité, abychom je pomáhali zachovat, rozšiřovat a poskytovat jim volný prostor k tomu, aby znovu zaujaly co nejvíce ze […]
„Houbami posedlí Češi a Slováci mají jako většina Slovanů k houbám zvláště blízký vztah. Není tedy divu, že za vůbec největší evropský exemplář pýchavky byla dlouho považována ta, která byla nalezena v severních Čechách: podle autorů Svrčka a Vančury měl parádní kousek nalezený v roce 1955 obvod 212 centimetrů, vážil 20,8 kilogramu a byl 15 dní starý.“ – […]
Žofínský prales je nejstarší národní přírodní rezervací na našem území a zároveň jedním z nejstarších chráněných území v Evropě. O ochraně pralesních porostů rozhodl 28. 8. 1838 tehdejší novohradský hrabě Jiří František August Buquoy: „Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník […]
„Zanikne teprve tehdy i báseň Lucretiova (báseň o lásce k Přírodě, radosti, o upřímném poznání a o tom, že se hmota skládá z atomů), až pak jednoho dne záhuba postihne svět.“ – Lásky, Publius Ovidius Naso Co se stane, pokud nebudeme mít k Přírodě úctu? Co se stane, když místo upřímného poznávání světa a povahy věcí kolem nás […]
„Tehdejší lidé věřili, že jim posvátný strom může zprostředkovat spojení s bohem a naznačit jim božskou vůli. V takovém stromě viděli svoji jistotu, proto se k němu obraceli ve chvílích, kdy se potřebovali o někoho nebo o něco opřít. Nedovolili mu ublížit ani ulomením větvičky, protože věřili, že jeho poškozením by škodili sami sobě. Chránili ty výjimečné, posvátné […]
„Obroda bukových lesů, naší původní vegetace, bohužel likviduje s kulturními zásahy spjaté Tetřevy a Borůvky. Je to tak špatně? Nikoli. Tyto druhy budou pouze vytlačeny do své rodné domoviny a na oplátku tak naši vzácní obyvatelé bukových lesů získají nazpět svůj původní životní prostor. Nakonec bychom mohli říci, že pomalu dochází k obnovení rovnováhy. Nebýt jednoho ale […]
„Konkrétně u Jelenů může přikrmování vést dokonce nepřímo k vyhladovění. To se událo v zimě na přelomu let 2012 a 2013, kdy napadlo hodně sněhu. V mém rodném okrese Ahrweiler vzrostly jednotlivé populace tak, že zvířata po sobě málem šlapala. Hladová zvěř se objevovala zemědělcům ve stájích a ujídala krmení Kravám. Jeden kolega mi dokonce poslal obrázek Laně, […]
„Ve střední Evropě máme zase Vlky a já bych rád řekl: „Bohudík!“ Staré ruské přísloví totiž praví: „Kde je Vlk, tam roste les.“ Tato zvířata sice stromy nesázejí, zabraňují však jejich přílišnému spásání. Pupeny malých semenáčků v zimě končívají v hladových žaludcích Srn a Jelenů, jejichž počet se především následkem krmení v zájmu lovu razantně zvýšil. Lesní půdu […]
Plodnost v dešti aneb Bouřný Otec a Matka Země „Všimli jste si někdy, jak rostliny, zejména tráva vypadá pěkně zeleně po bouřce? Není to optický klam. Jsou opravdu zelenější jako výsledek elektrických výbojů v ovzduší, které uvolňují 78 % dusíku obsaženého ve formě vodního roztoku. Déšť a blesky jsou činitelé zúrodňování. Pokaždé, když blesk osvítí Zemi, vybije […]
Na ČT1 běžel velmi zajímavý díl pořadu Kouzelné bylinky, který je nyní ke zhlédnutí online. Pokud vás zajímají bylinky a trocha historie jedné z nejúžasnějších pohanských kultur světa, pak se rozhodně podívejte. I ostatní díly pořadu jsou velice pěkné, v některých je pak více bylin z naší zeměpisné oblasti. 🙂 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/216562220450015-recko-zeme-bohu-a-bylinek/ Například díl o Růžích: […]
„U ryb lze prokázat dokonce i hormon oxytocin, který u lidí upevňuje nejenom mateřské štěstí, nýbrž i lásku mezi partnery. Štěstí a láska u ryb? To alespoň v dohledné době nebude možné potvrdit, avšak proč ‚v případě pochybností’ vždycky argumentujeme ‚v neprospěch obžalovaného’? Věda se ohledně emocí u zvířat vyjadřovala negativně tak dlouho, až už se […]
„Samozřejmě že se v pozadí neskrývá záměr, nýbrž spíše jistá nevědomá předpojatost: zvířata nám jsou bližší než rostliny. Mají stejně jako my oči a nohy – a hlad. Je snazší se vcítit do jejich situace a potřeb – koneckonců i my sami náležíme k říši zvířat. Zřejmě proto nám sotva přijde na mysl, že bychom někdy obě […]
„Když se bodrý, rozvážný Buk před 4000lety navracel z Jihu, byl les už obsazen Duby a Lískami. To mu nikterak nevadilo – jeho strategii už známe. Snese víc stínu než ostatní stromy, takže může bez problému vzejít u jejich nohou. Ta trocha světla, kterou Duby a Lísky propustí k Zemi, malým dobyvatelům stačila k tomu, aby směřovali neustále […]
Někdo může tvrdit, že je zemědělství nebo chov nepřirozený, avšak i mezi zvířaty jsou velmi zkušení chovatelé – Mravenci. Ti kvůli sladké medovici chovají Mšice, které si přenesou do své „farmy“ blízko svého mraveniště. A Mšice mají samozřejmě vycvičené. Poklepají na ně tykadlem, čímž je přinutí medovici vyloučit podobně, jako my třeba dojíme Krávy. Mravenci […]
