„Původně se také [slovanští] Ránové nevěnovali pirátství, ale především obchodu se zemědělskými produkty, jež ve Skandinávii představovaly hlavní obchodní artikl a byly později směňovány nejen za mince a arabské stříbro, ale také za zbraně, šperky i další produkty. Z relace arabsko-židovského cestovatele Ibráhíma ibn Ja’kúba v jeho díle Dikr as-Saqáliba (Zpráva o Slovanech) z doby kolem roku 965 se dozvídáme o dálkových plavbách slovanských mořeplavců k Rusům, do Konstantinopole, a dokonce snad i na Atlantik, neboť se zmiňuje o ledových horách, na nichž slovanští plavci někdy ztroskotávají.“ – Stěhování národů a východ Evropy, J. Bednaříková, A. Homola a Z. Měřínský
