„Ačkoli byla nenávist ke křesťanům a podhoubí pověr u Ránů silnější než u jiných Slovanů, přece vynikali i mnoha přirozenými dobrými vlastnostmi. Byli totiž velmi pohostinní a rodičům prokazují povinnou úctu. Nikdy byste u nich nenašli žádného nuzáka ani žebráka. Jakmile někdo z jejich řad buď zeslábne nemocí, nebo sejde věkem, je svěřen péči dědicově, u něhož má být opatrován se vší laskavostí. Pohostinství a péče o rodiče jsou u Slovanů první ze ctností. Země Rujanců jinak oplývá plodinami, rybami a zvěřinou. Hlavní město té země se nazývá Arkona.“
– Kronika Slovanů, Helmold z Bosau, 12. století

Doba zmatků nastala, když lidé začali doslova bojovat o přežití a o holý život. Vindové byli vytlačení ze srdce světa, které nyní obývali cizinci. Nikdo nevěděl, že na Východě se vynoří další jezdci na Koních, tentokrát velmi podivní, oškliví a smíchaní s přízračnými tvory z bažin. Když to bohové všechno spatřili, pokusili se lidi uklidnit a utěšit. Nebeskozářivý jako kouzelný dědeček chodil spolu se Slunečním Hrdinou po Zemi, ukazoval lidem, že nikdy nejsou sami, vyprávěl jim příběhy, chtěl, aby oni tvořili své vlastní, aby sebrali odvahu a postarali se o své rodiny. Oba bohové je učili řemeslům, léčili je zaříkávadly, ukazovali jim bylinky. To samé činila i Květinová Dívka s Matkou Zemí, ty lidem navíc pomáhaly s porody, s ochranou a výchovou jejich dětí, a povolaly k tomu i lipové víly, které mile rády přiložily ruku k dílu. Sluneční Hrdina k tomu lidem ve snech ukazoval zlaté kolo, aby jim připomněl koloběh a podstatu samotné Přírody, že Pravda, řád, se nakonec znovu uprostřed možností ustálí a časy se zklidní. Doba to byla divoká i na Jihu, kam postupně začala pronikat moc kříže z pouště, toho kříže, kterému moudří lidé chtěli bránit uctíváním Slunečního Hrdiny v podobě Neporaženého Slunce, se kterým by uctívali i ostatní bohy a duchy podle jejich vlastních zvyků. Avšak na podobné snahy bylo již v této jižní oblasti pozdě. Naopak srdce světa se tyto starosti téměř nedotkly, ale stále tam probíhaly bouře. A velmi kruté bouře.

Zpět na obsah