„Před kým, bloude, to prcháš? I bohové bydlili v lesích, dlel tam i trójský Paris – nechť Pallas ve městech bydlí, kterým základy dala – my nade vše milujme lesy!“ – Zpěvy pastýřské, Publius Vergilius Maro


O krajině a předcích

Bioarcheologie v České republice, ed. Jaromír Beneš, Petr Pokorný

Bioarcheologie zahrnuje skupinu oborů, které se snaží využít a obohatit myšlenky archeologie i přírodovědného bádání. Díky využívání obou přístupů je možné začít chápat vzájemný vztah mezi krajinou a jejími obyvateli. Tato kniha se zaměřuje na oblast České republiky od nejstarších geologických dob.

Život se stromy, Marie Hrušková, Václav Větvička a spol.

Zajímavá a poutavá kniha vysvětlující význam stromů pro společnost z hlediska přírodovědného i historického. Popsána je důležitost stromů pro koloběh vody a udržování stálého klimatu, památné stromy spjaté s dávnými událostmi a lidovými zvyky apod.

Velké dějiny zemí Koruny české – Lidová kultura, ed. Lubomír Tyllner, kolektiv autorů

Kniha nabízí celistvý přehled lidové tradice včetně všech jejích projevů, zvyků v průběhu roku či během mimořádných i každodenních událostí apod. Dále je popsána lidová hudba, tanec a umění, a to vše s ohledem na národopisné oblasti. Zajímavá je skutečnost, jak krajina (přítomnost určitých druhů rostlin, možnost obživy apod.) ovlivňovala nejen zvyky v daných oblastech, ale i celkový životní styl obyvatelstva.

Muž, který sázel stromy, Jean Giono

Krátký příběh, který pěkně znázorňuje vztah člověka s okolní krajinou. Jeden starý pastýř se rozhodl každý den sázet stromy v krajině, která byla lidskou činností vyschlá, pustá a poslední obyvatelé žili v zášti. Postupem času se díky vzrostlým stromům a lesům začne do krajiny vracet voda, na kdysi vyschlých místech opět tečou potoky a valí se mlha. Muž se mezitím místo pastýře stal včelařem, protože zvířata stromy ohrožovala. Po mnoha letech se díky mužově vytrvalosti začnou do již lesnaté, krásné a živé krajiny vracet lidé, kteří jsou k sobě milí, obnovují sídla a pečují o zahrady – mladí lidé se vrací do znovuzrozené krajiny, deset tisíc z nich našlo štěstí díky deseti tisícům stromů, které starý skromný muž vysázel. Zajímavé jsou i další knihy od stejného autora, například Hlasy země nebo Země zpívá, které všechny ilustrují a barvitě vykreslují silné sepětí mezi lidmi a Přírodou.

Křivoklátsko: Příběh královského hvozdu, Karel Žák, Martin Majer, Petr Hůla a Václav Cílek

Podrobné pojednání o geologii, biologii a lidském ovlivňování významné lesnaté oblasti středních Čech. Kniha obsahuje spoustu nádherných fotografií, z kterých vyzařuje dnes již bohužel velmi vzácný soulad mezi lidmi a krajinou.

Předkové

Autor obrázku: František Ženíšek

Raný středověk

Slované, Magdalena Beranová

Kompletní pohled na dobu raného středověku včetně popisu prvních slovanských států. Kniha obsahuje zajímavé popisy každodenního života našich předků včetně bydlení, řemesel a stravování.

Neslované o počátcích Slovanů, ed. Przemysłav Urbańczyk

O počátcích takzvaných „Slovanů“ se ustálilo několik tezí, které se už dlouho nepřehodnocovaly. Tato kniha se snaží nabídnout současné pohledy na počátky záznamů o Slovanech a vznik a zánik národů obecně.

Stopy zapomenutého lidu: Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii, Libuše Hrabová

Kniha provází čtenáře historií západních Slovanů s hlavním zřetelem na Polabské Slovany, a to od raného středověku až po současnost. Spolu s tím jsou popsány i některé lidové zvyky.

Stěhování národů a východ Evropy, J. Bednaříková, A. Homola a Z. Měřínský

Detailní pohled na dobu stěhování národů a dostupné záznamy o Slovanech s popisem raně středověkých států a jejich souvislostí v evropském kontextu.

Lidové zvyky

Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Eva Večerková

Kniha nabízí popis a přehled lidových zvyků v průběhu koloběhu roku v rámci jednotlivých regionů.

Narození a smrt v české lidové kultuře, Alexandra Navrátilová

Představy o narození, smrti a duši prostupovaly lidovou tradicí od samých počátků. Tato kniha nabízí celkový přehled jednotlivých zvyků a slavností vážících se k bájnému přechodu mezi světy v době zrození a skonu.

Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře, Alexandra Navrátilová

V průběhu minulosti i v rámci oblastí či vesnic se představy o lásce, milování a svatbě lišily, ale zároveň vycházely ze společných mýtických počátků. Tato kniha nabízí úvod k jednotlivým lidovým zvykům, u kterých ozřejmuje jejich původ a proměny v průběhu věků.

Rekonstrukce roubených staveb, Jan Pešta

Kniha o roubených stavbách, jejich počátcích (včetně popisu domů z raného středověku), vývoji a jejich využití a opravách v současnosti. Stejně jako památné stromy i lidové budovy ukazují stopy dávných dob.

Lidové představy a příběhy

Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech, Jiří Dynda

Tato kniha obsahuje původní znění a překlady středověkých textů vztahujících se k pohanským představám převážně západních Slovanů.

Perun: historie a typologie slovanského hromovládce, Michal Téra

Zamyšlení nad dostupnými záznamy ohledně slovanského pohanství s popisem možných bohů i jiných bájných bytostí.

Svět slovanských bohů a démonů, Zdeněk Váňa

Přehled výkladů o funkcích možných božských a dalších bytostí ze slovanského prostředí.

Nejstarší české pohádky, Karel Dvořák

Kniha se souborem nejstarších českých zaznamenaných pohádek, které se ve středověku šířily v podobě takzvaných exempel. Mnohé z motivů mají domácí původ, zatímco jiné byly inspirovány vzdálenějšími příběhy (Ezopovými bajkami, indickými vyprávěními apod.).

Pohádky a pověsti našeho lidu, Karel Dvořák

Kniha lidových příběhů sesbíraných v různých českých, moravských a slezských oblastech. Mnohé pohádky a pověsti obsahují prastaré motivy.

Národní pohádky a pověsti, Karel Jaromír Erben
Národní báchorky a pověsti, Božena Němcová

Sesbírané a poutavě převyprávěné české pohádky.

O zbojníkoch a o pokladoch, Jan Kobzáň

Valašské pohádky o zbojnících zaujmou poutavými zápletkami a odkazy na dávné pohanské tradice včetně představ o hromu, skřítcích, prokletých duších apod.

Křivoklátské pověsti, Viktor Palivec

Převyprávěné známé i méně známé křivoklátské pověsti. Nechybí ani popis vesnic a dalších zajímavých míst.

Lidové pohádky Lužických Srbů, Společnost přátel Lužice
Serbske ludowe bajki, Ludowe nakładnistwo Domowina

Zajímavé lužickosrbské pohádky, které se velmi podobají českým a mnohé z nich mají pohanské kořeny. Byť sesbírané mnohem později, některé z nich se tradovaly už ve středověku v rámci zemí Koruny české v podobě tzv. exempel.

Za lesy a za horami – polské národní pohádky,
Janina Porazińska

Sesbírané polské pohádky s mnohými odkazy na lidové představy a zvyky, které mnohdy mají pohanské kořeny.

Slovanské pohádky, Karel Jaromír Erben

Kniha obsahuje soubor vyprávěných příběhů a pohádek ze slovanských zemí, které ozřejmují mnohé lidové zvyky a představy.

Proměny, Publius Ovidius Naso

Básnicky zpracované řeckořímské pověsti od bájného počátku věků až do začátku našeho letopočtu. Krásný přednes doplňuje souhrnný význam díla a jeho vliv na pozdější evropské tradice.

O bozích a lidech, Lúkiános ze Samosaty

Příběhy a zamyšlení, které popisují lidskou mysl a její náchylnost k uváznutí v nepodložených (náboženských) přesvědčeních a planých filozofických hovorech. Lúkiános byl obdivovatelem Epikúra a svým střízlivým úsudkem dokázal překonat nejedno nebezpečí. Jeho tvorbou byli inspirování pozdější autoři, například William Shakespeare (který se mj. inspiroval i Ovidiem).

Příběhy s krajinou a předky spjaté

Stromy vypravují: Příběhy o stromech a lidech, Marie Hrušková a spol.

Sbírka příběhů o nejvýznamnějších českých památných stromech, které odkazují na události v průběhu celé naší historie.

Naše studánky – Pověsti – legendy – místopis, Petr Kovařík

Nádherná knížka spojující výklad pověstí s popisem známých českých studánek. Dozvíte se i mnohé o původu našich nejstarších pověstí.

Křivoklátským královským hvozdem, Otomar Dvořák

Podrobné a čtivé pojednání o Křivoklátsku spolu s uvedením skoro zapomenutých příběhů a pověstí, které se k jednotlivým místům, hradům, skalám a lesům váží.

Babička, Božena Němcová

Známá povídka ozřejmující některé lidové zvyky v průběhu roku i během přelomových událostí v životě jedince a společnosti.


Autor obrázku: Konstanty Górski

Krajina

Autor obrázku: Peder Mørk Mønsted

Lesy a přirozený ráz krajiny

Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu, Milan Košulič st.

Kniha poskytuje kompletní odborný úvod do fungování lesa a současných pozorování ohledně přirozeného koloběhu života ve středoevropských pralesích. Čtenářům je nabízen biologický, genetický i hospodářský pohled na les v souvislosti s klimatickými změnami i různými vlivy prostředí. Vysvětlovány jsou poznatky ohledně klimaxových a pionýrských dřevin, sukcese, zmlazování, přirozené obnovy a jejího využití, některých významných druhů stromů, škodlivosti uměle chované zvěře v lesích, evoluce a nevhodného genetického posunu při ovlivňování lesů ze strany lidí apod.

Krajina a lidé, Petr Petřík, Jana Macková, Josef Fanta (eds.)

Tato kniha nabízí přehled současných vědeckých poznatků o přirozených procesech v krajině, půdě, vodě, lesích apod. Kromě zhodnocení historického vlivu člověka a současného stavu kniha nabízí možná řešení do budoucna, především krajinné plánování, přirozené a Přírodě blízké lesní hospodaření s využitím původních druhů stromů odolných ke klimatickým změnám, navrácení mokřadů a říčních niv schopných zadržovat vodu (v době sucha i při povodních), dále pak omezování stlačování půdy (kterou stlačuje hlavně těžká technika), vodní i větrné eroze, eutrofizace a jedovatých látek atd., aby byla krajina schopná poskytovat cenné ekosystémové služby i našim potomkům.

Starobylé výmladkové lesy, Antonín Buček, kolektiv autorů, Radomír Řepka, Luboš Úradníček, Tomáš Slach, Petr Maděra

Kniha popisuje přírodní a historické souvislosti výmladkových a středních lesů, které mají veliký biologický i lesnický potenciál a které byly v minulosti na našem území hojně využívány, a to už od pravěku. Kniha také slouží jako úvod do geobiocenologie.

Ekosystémová a krajinná ekologie, Pavel Kovář

Kniha slouží jako úvod do (krajinné) ekologie. Obsahuje spoustu zajímavých zamyšlení, shrnutí historického vývoje vědy i různých přístupů vztahujících se k biologii, ekologii, krajině a Přírodě obecně.

Tajný život stromů, Tajná síť přírody, Moudrost lesa apod., Peter Wohlleben

Čtivě napsané knihy srozumitelně popisující základní přírodní procesy v lesích, které jsou bohužel často ignorovány. Knihy ozřejmují původní podoby převážně listnatých středoevropských pralesů, zástinu při růstu stromů, mykorhizy, škodlivého vlivu uměle přemnožené zvěře a další principy na pomezí ochrany Přírody a šetrného hospodaření s lesem.

Tajný život hub, Robert Hofrichter

Kniha poskytuje poutavý i odborný úvod do světa hub a jeho neoddělitelné provázanosti se světem rostlin a světem zvířat. Po jejím přečtení je možné alespoň částečně pochopit, jak důležité jsou houby pro jednotlivé ekosystémy i pro náš každodenní život.

Můj první les, Peter Wohlleben

Kniha se zabývá výběrem, koupí a pěstováním Přírodě blízkého lesa s ohledem na zachování přirozeného prostředí pro naše potomky, zisk (a maximální využívaní přirozených přírodních procesů ve prospěch majitele), odpočinek a citový prožitek. Text doprovází nádherné fotografie.

Přírodní děje

O přírodě, Titus Lucretius Carus

Prastará báseň s poznatky o Přírodě, které jsme dokázali plně využít až v dnešní době (popis důkazu existence atomů, volný pád, relativita, intuitivní předpoklad nervové soustavy apod.). Kniha slouží rovněž jako úvod do učení Démokrita a Epikúra.

Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, Jaroslav Svoboda

Kniha obsahuje praktické rady k založení samozásobitelské zahrady v souladu s přírodními procesy, které jsou rovněž v knize čtivě rozepsány (např. sukcese, mykorhiza atp.). Samozřejmostí jsou vlastní bohaté zkušenosti autora včetně jeho odvážných názorů a popis některých nejvýznamnějších (i léčivých) rostlin, jejich požadavků na prostředí a spolupráce či nesnášenlivosti s jinými rostlinnými druhy (rostlinná společenstva), stejně tak jako významných živočichů. Kniha zároveň slouží jako úvod do permakultury.

Podrobné doplnění spolu s návodem a obrázky poskytuje kniha Zelenina z ekozahrady pro radost i soběstačnost, Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová. O permakultuře a trvalé udržitelnosti obecně pak pojednává kniha plná zkušeností s názvem Zahrada k nakousnutí – Permakultura podle Seppa Holzera, Sepp Holzer.

O parazitech a lidech, Jan Votýpka, Iva Kolářová, Petr Horák a kol.

Velmi čtivá a poučná kniha o vzájemném vlivu mezi parazity a jejich hostiteli, jejíž součástí je i uvedení historických souvislostí. Kniha rovněž obsahuje názorné obrázky a fotografie.

Magie reality, Richard Dawkins

Kniha čtivě vysvětluje nejnovější vědecké poznatky na pozadí bájných příběhů, které si lidé po celém světě vyprávěli.

Léčivé rostliny

De Materia Medica, Pedanius Dioscorides

Stará kniha s úžasnými pozorováními a po tisíciletí sbíranými vědomostmi o bylinách.

Nasbíráno mezi Jány aneb o lidovém léčitelství, Vanda Vrlová
Devatero kvítí a ještě některé další byliny, Vanda Vrlová

Roztomilé knížky o lidových zvycích v oblasti bylinného léčitelství spolu s recepty a popisem jednotlivých rostlin.

Léčivé rostliny v současné medicíně, Luděk Jahodář

Odborně zpracovaná kniha poskytuje úvod do dnešní fytoterapie a využití léčivých rostlin (včetně popisu účinných látek), jejichž řazení je inspirováno Mattioliho herbářem. Velmi poučná je také kniha Rostliny způsobující otravy od stejného autora.

Klíč ke květeně České republiky, ed. Zdeněk Kaplan

Důležitý a podrobný klíč k určování našich rostlin.

Posvátná a léčivá bylinná piva: Tajemství dávných kvašení, Stephen Harrod Buhner

Kniha popisuje zvyky a praktické zkušenosti s dávným řemeslem výroby nejrůznějších bylinných piv, které naši předkové využívali v lidovém léčitelství či v rámci obřadů.

Zdraví z boží lékárny a Moje léčivé rostliny, Maria Treben

Knihy od Marie Treben slouží jako praktický úvod do lidového bylinného léčitelství spolu s popisem rozsáhlých zkušeností autorky.

Léčivé rostliny prastaré bohyně: Jak se v pohádkách vrátit k pradávným duchovním kořenům, Wolf-Dieter Storl Ph.D.

Zajímavá zamyšlení ohledně některých pohádkových příběhů a jejich vztahu k původním pohanským bájím, a to včetně popisu rostlin s nimi spjatých.

Čarodějná medicína, Wolf-Dieter Storl Ph.D., Christian Rätsch, Claudia Müller-Ebeling

Tato kniha uvádí čtenáře do antického i středoevropského „čarodějnictví“, do kterého jsou zahrnuty popisy nejdůležitějších léčivých i halucinogenních rostlin, lidového léčitelství, porodu, babictví apod.

Čarovná moc rostlin a Jsem součástí lesa, Wolf-Dieter Storl Ph.D.

Knihy s odvážnými zamyšleními a zkušenostmi autora, který se zajímá o středoevropské léčivé rostliny a zvyky s pohanskými kořeny.

Tajemné a kouzelné stromy: Pověsti a legendy, Martina Drijverová

I když je knížka určená především pro děti, obsahuje zajímavé informace o lidových zvycích vázaných k jednotlivým druhům stromů.


Staré kroniky

Kroniky jsou zajímavé tím, že se nejen snaží zachytit různé dobové události, ale zároveň jsou plné propagandy daného státu, náboženství či zájmové skupiny.

Kroniky od nepřejících cizinců – ale alespoň žili vedle Vinidů (věděli, o koho jde) 😛

Gótské dějiny / Římské dějiny, Jordanes

Knihy o válkách, Prokopios z Kaisareie

Historia Francorum či Fredegarova kronika

Historia Langobardorum codicis Gothani

Moissacká kronika

Dějiny Sasů, Widukind z Corvey

Kronika, Dětmar z Merseburku; trochu vtipné

Činy biskupů hamburského kostela, Adam Brémský

Kronika Slovanů, Helmold z Bosau;
přijde mi, že se Helmold upřímně snaží Slovany pochopit

Knýtlinga sága (Sága Knutových potomků)

Gesta Danorum (Činy Dánů), Saxo Grammaticus

Kroniky od Řeků a Římanů – nevěděli nic 😯

„A na této straně Germánie není nikoho, kdo by mohl říci, že se dostal na počátek toho lesa – i když urazil cestu šedesáti dní – nebo kdo by se byl doslechl, na kterém místě začíná.“ – Zápisky o válce galské, Gaius Julius Caesar

Protože nic nevěděli, seznam jejich kronik tímto končí. Velmi inspirativní však může být kniha Germania od Publia Tacita, Geographica od Strabóna či Geographia od Klaudia Ptolemaia. … Zajímavý souhrn zmínek týkajících se hlavně současného českého území obsahuje kniha Antické písemné prameny k dějinám střední Evropy od D. Bartoňkové a I. Radové.

Kroniky vzniklé na zakázku z Hradu

Kosmova kronika česká, Kosmas

Zajímavé pověsti poskytují také Gallus Anonymus a mnich Nestor.

Hezké básničky

Kronika tak řečeného Dalimila či Kronika boleslavská

Pěkný souhrn z různých pramenů s uvedením původního znění úryvků přestavuje kniha Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech od Jiřího Dyndy. Některé záznamy starých kronikářů jsou vskutku úsměvné.


Veliká vzácnost

Veliká vzácnost je německy psaná kronika z 18. století od jednoho z posledních Drevanů, kmene patřícím k nejzápadnějším Slovanům sídlícím mezi lesy nedaleko Hamburku, s názvem Die Wendland-Chronik. Obsahuje osobní názory, pohledy a příběhy autora, popis zvyků (hlavně kult stromu), a dokonce slovníček s konverzacemi (jak si například v drevanštině namluvit děvče) i s jednotlivými frázemi a pokyny (třeba typu „ženo, běž domů“, „tady stojí pivo“, atp.). Autor se jmenuje Johann Parum Schultze. Je to bývalý rychtář jedné drevanské okrouhlice (Süthen).


Knihy o podobných národech a dávných dobách 😳

Velmi zajímavé a odborné čtení osvětlující pěkné lidové představy poskytuje knížka Keltské mýty od Mirandy Green a Keltové – mýtus a realita od Stefana Zimmera (editor). Dále doporučuji podrobnou a poučnou publikaci Národního muzea Keltové: Čechy v 8. až 1. století před Kristem.

Zajímavé pohledy a zamyšlení, která boří staré nepravdy (především o přímém přiřazování archeologických „kultur“ etnikům), obsahuje kniha Germáni (The Early Germans) od Malcolma Todda. Kromě Germánů jsou zmíněni právě Slované (a Venedové), Baltové a mnozí další. Doplněním je článek docenta Vladimíra Salače Podmokelská skupina: Překonaný koncept archeologie 20. století? který vyšel v rámci Archeologických rozhledů.

Naturalis Historia, Plinius Starší
I když byl Plinius Říman jako poleno, jeho stýskání po „starých mravech“, bylinném léčitelství a síle vlastní původní kultury je úžasné. Kritizuje dobovou rozmařilost, ničení Přírody, těžbu, drahé nesmyslné léky, Indii, Arábii, dokonce i Řecko, odkud si Římané a před nimi Etruskové nakopírovali bájesloví, které překrylo jejich původní. Jeho popis různých částí Přírody je velmi podrobný a mnohdy z dnešního pohledu mile úsměvný. Hrdý válečník Plinius zemřel, když vyrazil badatelsky pozorovat výbuch Vesuvu v době, kdy láva pohltila Pompeje. Nechť je mu přičteno ke cti, že se se svými loďmi prý pokoušel některé lidi zachránit. Jeho myšlení a cítění je velice aktuální i dnes. … Zajímavá jsou také díla (dopisy) jeho synovce Plinia Mladšího.

Metamorphoses (Proměny), Ovidius
Další větší „dílko“, tentokrát umělecky a přenádhernou řečí zpracované. Je v něm popsáno vše od počátku světa až po Ovidiovy časy přesně podle toho, jak tehdy Ovidius rozuměl řeckořímskému bájesloví. Jedná se vskutku o velmi podrobné a celistvé shrnutí celé mytologie. Vedle Proměn je zajímavý také Fasti/Kalendář, básnicky popisující náboženské a lidové zvyky.

Mabinogi (např. vydání The Mabinogion (Classics))
Velmi barvité staré velšské pověsti ovlivněné bohatými představami, skutečnostmi a tamní Přírodou; jsou mnohokrát ústně předávané, ovlivňované a přepisované. „Mabinogi“ může doslova znamenat „Příběhy o potomcích bohů“.

Červená kniha z Hergestu (sestavená ve 14. století)
Klenot z Walesu, obsahuje dávné příběhy, v nichž se odráží lidová tradice, bájesloví a mýtická minulost tamního národa a z nichž mnohé byly zahrnuty do Mabinogi, dále pak různé básně, triády, poučky a velké množství převážně bylinných receptů od mýtického rodu královských léčitelů z vísky Myddfai, jehož základem byl svazek mladého pastýře s moudrou vílou, znalkyní léčivých rostlin. Lepší zevrubné shrnutí lidové moudrosti si lze jen těžko představit.

Irské cykly (např. ve vydání Early Irish Myths and Sagas (Classics), Gods and Fighting Men, Cuchulain of Muirthemne), Lebor Gabála Érenn + Bájné plavby do jiných světů (edice Memoria medii aevi)
Čtyři cykly irské mytologie; snad jediné místo, kde se kromě zpráv od antických nadšenců objevují „druidové“ (druí) a „druidky“ (bandruí), kteří zde vystupují jako královští rádci a (často nemilosrdní) čarodějové v jednom. V příbězích se neodmyslitelně pojí skutečnost s představami. Tyto pradávné příběhy jsou nádherné, kouzelné, plné hrdosti, romantické a idealistické. V porovnání s těmito „keltskými“ jsou „antické“ pověsti mnohem více ponuré. Například zatímco v Iliadě je představa smrti neurčitá a spíše záporná („duše zabitého bojovníka sestoupila do hlubin podsvětí, smutná, že opouští mladé tělo“), tak v irských cyklech je krásně líčená: v jiných světech jsou lidé krásní a, cituji, „bílí jako sníh s červenými tvářemi jako Náprstník“. Jiný svět je zkrátka plný mladých lidí, kteří jsou bez nemocí a kteří mají dostatek jídla a pití všeho druhu.

Odysseia, Homér
Velmi pěkný příběh o statečnosti. Když se mi na škole tento veršovaný příběh dostal do rukou, nemohl jsem si pomoct a následující dny jsem věnoval pouze důkladnému čtení. V Odyssee jsou zmíněny i některé silně tabuové věci, například z nutnosti vykonaný obřad vyvolávání mrtvých.

Ilias, Homér
Na rozdíl od Odyssey je tady příběh nic moc, avšak ty proslovy a hned na začátku obřad usmiřování Apollóna je bezvadný a jeho popis zhltnete s nadšením najednou. Pěkné je vylíčení potrestání Achillea bohem řeky, dohady mezi božskou rodinkou a konečné hry a soutěže mezi bojovníky, které Achilleus uspořádal o svou kořist.

Greek Mythology: Classic Myths of Ancient Greece, Alexander Kostas
Pěkný, krátký, duchaplný a celistvý souhrn řecké představivosti a bájesloví.

Pěkné jsou Listy hetér (obsahují odkazy na každodenní antický život) a další knihy z Antické knihovny.

O irsko-keltském právu pak pojednávají například knížky The Lost Laws of Ireland od Catherine Duggan nebo The Brehon Laws: A Legal Handbook od Laurence Ginnella.

O Přírodě, vědě a poznání, které bylo na dlouhou dobu zapomenuto, mluví knížka O přírodě, jejímž autorem je Titus Lucretius Carus, který žil v 1. století př. n. l. a který „předpověděl“ mnohé současné poznatky.



Šípkové (a také hlohové) keře byly pokládány za brány do jiných světů