Stál jsem tehdy nehybně u zahradní Jabloně, zrak upřen skrze tmavě zelené listí na vzdálenou zalesněnou stráň na konci údolí, jímž šumivě protékala řeka. Vše kolem mě mělo svůj smysl, neboť jsem sám vždycky tvrdil, že je důležité umět používat rozum i cit, zvídavě zkoumat, ale nehnat se za něčím, co nemá pevné kořeny. Vše má přeci svůj čas. I ta Jabloň musela postupně přirozeně vyrůst ve statný strom rodící ovoce. Nikdo to nemohl uspíšit. Vždyť i nyní mi zatahující se modravě šedá Obloha dávala čas, abych se šel schovat. Abych se nezamokřil. Jenže já chtěl znovu pocítit tu sílu, cítit to osvěžení … v dáli se ozval hrom. Zavřel jsem oči. Déšť se spustil velmi rychle, že to určitě překvapilo i samotnou Jabloň, která pod tíhou přiběhnuvších kapek začala třepotat svými pevnými větvičkami. Najednou mi došlo, kde jsem v kódu udělal chybu, navíc takovou ošemetnou, že bych na to těžko kdy mohl přijít sám. Záblesk. Síla. Celý den jsem se pečlivě učil a zkoušel programovací techniky, vlastně mnoho dní za sebou. Ani jsem nevěděl, jestli to všechno budu kdy potřebovat … ale ta síla mi radila, dodávala odvahu a vytrvalost. Možná ke mně přistupovala i za temné noci, kdy jsem ležel zachumlaný v teplé peřině. Vždyť kdo všechno spolu se mnou přemýšlí v mém spánku? Nepamatuji si jediný sen, a přesto jsem večer usnul a druhé ráno jsem už věděl, kde vznikla další chyba, co se mám dále naučit. Vzduch. Vítr na otevřeném poli, vůně květin a promáčené slámy se smísila s vůní lesa. Někdo skrze to všechno promlouval, a bylo jich více. Věděli, že pak díky jejich pomoci budu mít před ostatními náskok na budoucí těžké vysoké škole, a to i přes to, že toto povolání zatím nikdo z mého rodu nedělal, že nemusím mít vrozené nadání ani stoprocentní chuť ho vykonávat. Že nebudu muset trávit nad školou dlouhé noci, a přesto se tam udržím, přesto získám dovednosti plynoucí z tohoto povolání a něco vytvořím, něco vyzkoumám, někam postoupím – přesně jako ten strom, který pomalu a přirozeně roste, který se prodírá skrze plodivou Zem, aby přijmul paprsky Slunce. Ano, díky jejich pomoci.