„Úměrně tomu, jak rostlo mé pojednání, rostl i obdiv pro starou dobu, a čím větší množství rostlin mi ještě zbývá, tím vhodnější mi připadá vzdát hold péči dávných lidí ve vyhledávání bylin i jejich laskavosti, s jakou nám vědomosti o nich odkázali. Snad by se mohla zdát překonána štědrost samé Přírody, kdyby ty objevy byly toliko lidským dílem. Nicméně je jasné, že tato věc byla prací bohů, neb alespoň jejich vnuknutím, i když to byl vlastně člověk, kdo objevoval, a že ona, Matka všech tvorů, tyto léčivé rostliny nejen zrodila, ale dala nám i poznat.“ – Naturalis Historia (XXVII. kniha), Plinius starší


cesko ukus polska luzica

Kontaktní e-mail: info@vindove.cz


2 týdny

Vindové

Čerstvě uveřejněný záznam přednášky biologa a bioarcheologa docenta Petra Pokorného, který zkoumá vztah krajiny a lidí od počátku čtvrtohor (paleoekologie). Představuje třetí generaci předních českých badatelů věnujících se tomuto tématu a myšlenkovému směru, druhou generaci představuje například Václav Cílek a první známý přírodovědec s neuvěřitelným rozhledem Vojen Ložek. Knížky všech těchto vědců vřele doporučuji. 😉 Tato poučná přednáška je zaměřená na klimatické změny, které se nás všech týkají. ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 týdny

Vindové

Vážení přátele, ze včerejšího křtu knihy "Zlaté srdce: Příběh o krajině a předcích" je již uveřejněný záznam! Přesněji se jedná o první část, která zahrnovala prezentaci, čtení úryvků a krátkou diskusi. 😉 ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

1 měsícem

Vindové

Už tuto sobotu. 😉 ... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

2 měsíci

Vindové

Lidé se odjakživa pozastavovali nad nezávislostí a nočními toulkami jejich kočičích souputníků. To platilo zvláštně v minulosti, kdy byla krajina řidčeji osídlená a dostat se z místa na místo trvalo mnohem déle než dnes. Není divu, že se různě v Čechách vyprávělo o nočních kočičích setkáních na vzdálených místech, kde přes den klidní a zádumčiví miláčci pomlouvali své lidské pány (či spíše sluhy), načež se pouštěli do divokých tanců. Stejně jako při setkáních s jinými napůl bájnými bytostmi i kočky věděly, když je někdy zpoza křoví nenápadně sledoval náhodný lidský kolemjdoucí. Na rozdíl od mnohem nebezpečnějších čertů, větrných duchů či jihoslovanského Vlčího pastýře však kočky člověka nepotrestaly, nýbrž ho využily, aby předal vzkaz jiným kočkám, které se z nějakého důvodu nedostavily na sněm. A jak takový kočičí sněm vypadal? O tom vypráví část jednoho příběhu z okolí Třeboně:

K takovému sněmu nahodil se jednou hajný a nemálo se podivil, když spatřil, any kočky po stromech sedíce na rozličné nástroje hrají a jiné dole houfně podle hudby křepčí. Také zpívaly před muzikanty následující píseň: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít. S česnekem, cibulí, ať nás hlava nebolí.“ Při posledních dvou verších, které se několikráte opakovaly, spustila hudba ten nejrychlejší kvapík a kočky se daly do nejprudšího rejdění, byly pak tancem tak rozpálené, že jim oči jenjen jiskřily. (z knihy Pohádky a pověsti našeho lidu, texty uspořádal Karel Dvořák)
... Zobraz víceZobraz méně

Zobrazit na Facebooku

Přemysl „Lúán Rélta“ Černý

„Kroky zastav, cizinče, a raději přemýšlej.
Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla,
kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ *

Zobrazit profil

„K práci ho [Ovidia] nevedla zbožnost, neměl ani vřelejší náboženský nebo morální vztah k své látce. Lákaly ho především vnější formy, ruch a pestrost slavností, jež mohl popisovat, a obsah bájí, jež mohl vyprávět.“ – předmluva, Ferdinand Stiebitz, O lásce a milování, Publius Ovidius Naso

Odkazy: Vindové (Facebook) – Vindové (YouTube) – Vindové (aplikace)


* Kroky zastav, cizinče/teutone, a raději přemýšlej. Nezamýšlím na tebe vojnu ani zla. Kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Krokь kazi, teud’á, lubo přemyšlь. Nezamyšlǫ na ta vojьn vni zla. Křьžь my sę neklan(amy), gost’ь vit(amy).
Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl. Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav. Křesomysl, Neklan, Hostivít.