„A tak, milé děti, můžete Pravdy Vida spatřit jako Dědečka s dubovým věnečkem na hlavě, bílými zářivými vlasy jako nebeské denní světlo, s velikou dřevěnou holí nebo lískovým proutkem. Na rozdíl od Bouřného a Mocného si nepamatuji, že bych ho kdy viděl se zbraní.“ – Lado
Stoupání po lesnatém kopci,
zpěv Drozda na velikém Smrku,
neukryje domeček pána času,
dvanácte ohňů kolem modly.
„Přítomnost není jen minulostí dána,
avšak budoucností je též ovlivněna,
neboť koloběh se stále točí,
míchá přítomnost, minulost s budoucností.“
Pravdy Vid hůl dubovou do ruky bere,
Bouřný Zemi vláhou pokryje,
věčné ohně stále hoří,
nikdy je nic nezastaví.
