„Kult stromu měl v Drevansku zcela konkrétní podobu uctívání posvátného stromu, což je doloženo více zprávami z 18. století, a toto uctívání souvisí s podobou vsi. Uprostřed kulaté návsi bylo místo pro tzv. křížový strom. Tento strom skáceli v lese všichni muži ze vsi, z nichž každý musel alespoň jednou tnout sekerou, aby všichni nesli stejnou vinu. Pak přivezli strom do vsi, vztyčili jej uprostřed návsi, nahoru upevnili kříž a železného kohouta a ověnčili jej šátky. Při slavnostech se pak okolo stromu tančilo a byl políván pivem. Tančit kolem stromu musely nevěsty, které se přivdaly do vsi. Také dobytek, než byl vyhnán na jaře na pastvu, byl honěn okolo stromu. Když některé dobytče strom vyvrátilo, muselo být zabito. Teprve když se strom sám rozpadl, byl nahrazen za stejných obřadů novým. Kult stromu, doložený i jinde, měl zmírnit hněv lesa, který člověk kácel a žďářil pro svá pole, a zajistit mu bezpečné cesty lesem. V Drevansku zřejmě souvisel i s ochranou, kterou lesy krajině poskytovaly, a umožnily tak jejím obyvatelům přežít v klidu až do 18. století.“ – Stopy zapomenutého lidu: Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii, Libuše Hrabová
