„Každý, a myslím tím úplně každý, bude věřit tomu, čemu chce věřit. To nelze změnit.“ – Lado

Bylo, nebylo, v budoucích světech a budoucích časech vytáhl adept v bílém plášti zpod odkopané hroudy hlíny prazvláštní věc. „Mám to!“ zvolal nadšeně, „tady je to také!“ Ostatní přihlížející jen nevěřícně tleskli dlaněmi. Přední badatel, který stál po adeptově pravici, začal tu podivnou věc důkladně prohlížet. „Je celá černá,“ počal potichu mluvit, „v rozích zaoblená, vpředu má ohromnou černou obrazovku, nad níž se nachází malý reproduktor a kamerka … no zkrátka, je to skutečně ono.“ Lidé úžasem vydechli. „Nerozumím tomu,“ navázal adept, „tyhle věci nacházíme po celém světě, v Americe, Africe, Asii … ale že na ni narazíme i ve střední Evropě, to mi skutečně hlava nebere.“ Vzadu stojící historik se nadšeně usmíval. „Proč?“ zeptal se, „konečně to potvrzuje mé domněnky a historické důkazy.“ „Ano,“ vložil se do rozhovoru opět přední badatel, „naši vědci zjistili, že všechny tyto zaoblené přístroje pochází z Číny, což znamená, že kdysi dávno muselo být v Číně jakési velitelství tohoto světového etnika, které kdysi pokrývalo prakticky celou planetu.“ Historik si promnul dlaně. „Přesně,“ doplnil, „před velkou katastrofou máme jen málo historických materiálů, ale zachovalo se nám video, které ukazuje návštěvu jakéhosi středoevropského prezidenta do Číny. To znamená, že tehdy asi tento prezident jel do Číny, kolébky tehdy světového etnika zaobleného přístroje, podat hlášení o stavu místní provincie. Všechno sedí, konečně i archeologie potvrdila tyto nezvratitelné důkazy.“ „To jsem nevěděl,“ znejistěl adept, „že před velkou katastrofou byli lidé na světě takhle sjednocení a že to všichni byli etničtí Číňané.“ „Důkazy nelžou,“ ujistil ho přední badatel, „pravděpodobně tento zaoblený přístroj v Číně nejen vyráběli, ale také ho tam vymysleli, jelikož neexistují důkazy, které by tvrdily opak. Je to zkrátka nejpravděpodobnější a nejjednodušší vysvětlení.“ Adept se zarazil. „A kdy vlastně,“ zeptal se, „ty přístroje používali?“ „Datování je nepřesné,“ odpověděl zamyšleně přední badatel, „ale myslím, že někdy mezi léty 1850 až 2100.“ Adept si povzdechl a sklopil hlavu. „Myslel jsem,“ řekl potichu, „že naši předkové žili jinak, že třeba měli vlastní stát a že odolávali nájezdům z Východu i ze Západu. A oni to zatím byli jazykově a kulturně Číňané.“ „Proto nesmíš věřit pohádkám,“ odvětil historik, „navíc to asi ani naši předkové nebyli, protože po velké katastrofě se tu prokazatelně usadil někdo jiný, kdo rozhodně nebyl Číňan.“ Zamyslel se. „Vidíš,“ dokončil, „jedině naše moderní věda dokáže odhalit absolutní pravdu, jelikož je vlastně smyslem existence lidstva tuto pravdu hledat a hýčkat ji, neboť jedině skrze ni můžeme nalézt věčnou spásu. A tou absolutní pravdou v našem případě je, že zde žijící lidé byli rovněž součástí čínské globální kultury zaobleného přístroje, která vládla celému světu.“ Přední badatel souhlasně a hrdě pokýval hlavou.