Už od počátků Příroda, její bohové, stromy, zvířátka a ostatní rádi předávali svoji sílu člověku, pokud pro něj byla v daném životě potřebná. Člověk pak mohl sílu získat skrze návštěvu posvátného místa, obřad dospělosti, sen, vidění, zkrátka cokoli, co mu umožnilo být s Přírodou ve spojení. Jsou zde síly slabší a síly silnější, některé dokonce získáváme jen tak, nádechem čerstvého vzduchu, dotekem, samozřejmě jídlem, pitím, koupelí ve vodě života a mnohými dalšími prostředky. Ty silnější síly, které například umožňují účinné léčit nebo být nezranitelný v boji, je potřeba získat skrze přesně provedené obřady, při nichž jediná chybička znamená okamžitou a krutou smrt. Taková je Příroda a Přirozenost. Nejsilnější síly pak vyžadují přímé spojení s duchem a duší člověka, což je ale nemožné provést jinak než skrze smrt. V takových případech člověk vyrazí s povolením od dobrých duchů a starších do lesa, kde ho například Medvěd shodí ze skály, kosti se člověku polámou, on vykrvácí, zemře a ocitne se v jiném světě, kde si bojem nebo důvtipem zaslouží sílu. Pokud vše proběhne v pořádku, síla, v tomto případě Medvěda, přejde do mrtvého těla spolu s duší a duchem člověka. Mrtvé tělo pak vyléčí předkové zaříkáním a kouzly a opět jej obnoví. Šlacha ke šlaše. Ruka k ruce. Noha k noze. V kotli přeměny se potom člověk znovuzrodí s novou silou uvnitř. Po mnoho dní pak bude bláznit, ale nakonec se vše srovná a člověk se zotaví.
Proto, aby se jeden stal Videm, musí vidět. To neznamená nic jiného než získat vidění, popřípadě najít sílu, většinou skrze obřad dospělosti mladého muže. Další podmínkou bytí Videm je, že člověk musí získat pouze dobré vidění nebo dobrou sílu od duchů Přírody, nikoli od vetřelců. Pokud je daný zvířecí nebo rostlinný spojenec moc poskvrněn vetřeleckou mocí, takový člověk, který má jeho sílu, si pak nemůže říkat Vid, ale jen čaroděj. Mnoho sporů bylo vedeno ohledně toho, jestli je Lovec, Hlavy Vid, vlastně Vid, když je tolik ovlivňován výpary ze světů mimo Přírodu. Většina se shodla na tom, že Videm je, protože jeho cesta je posvěcena Pravdy Videm. Ovšem i tak dodnes někteří lidé Lovci říkají jenom Hlava, Černá Hlava, popřípadě Tři Hlavy a nepřidávají slovo Vid. Copak si se záškodníky můžete být někdy v něčem jistí? Vindové mají spoustu příběhů a rad jak poznat, kolik síly Přírody a kolik síly vetřelců se v dané bytosti nachází. Nejjednodušším způsobem je přiložit si část jejich kožichu, peří nebo lísteček na čelo a vnímat sílu. Pocit tepla přináší síla Přírody, pocit smrti a chladu síla vetřelců.
Pokud jsou splněny výše zmíněné podmínky, Videm se tak mohou označovat například léčitelé, bojovníci, vyháněči, křísníci, lovci, rybáři, pastýři, vůdci obřadů, praví kněží a další. Ženy se Videm nenazývají, protože Vindové věří, že jim byla dána dobrá síla již od samého počátku a je jen na nich ji přijmout a správně využít, většinou během obřadu prvních měsíčků. Pokud se tak stane, mohou si říkat lady. O ženy se stará Měsíc, o muže pak většinou Slunce, avšak muži musí spojení hledat, ženy ho již mají, nezahodí-li jej.
