Někdo může tvrdit, že je zemědělství nebo chov nepřirozený, avšak i mezi zvířaty jsou velmi zkušení chovatelé – Mravenci. Ti kvůli sladké medovici chovají Mšice, které si přenesou do své „farmy“ blízko svého mraveniště. A Mšice mají samozřejmě vycvičené. Poklepají na ně tykadlem, čímž je přinutí medovici vyloučit podobně, jako my třeba dojíme Krávy. Mravenci si samozřejmě své hospodářství chrání před svými nepřáteli, například před Beruškou, která Mšice ke zdraví našich rostlin obyčejně pojídá. Nedá se říci, že by Mravenci byli přehnaně mírumilovní, neboť Mšicím ukousávají křidélka, aby je nenapadlo z „farmy“ odejít. 🙂
(v lužické srbštině) „Čorne pućne Mrowje žeru najradšo mjedźik Šmicow a Čerwjowkow. K tomu sej mrowje tute insekty kaž ‚domjace zwěrjata‘ dźerža a škitaja je před njepřećelemi, na přikład Božim słónčkom. Mrowje donjesu Šmicy a Čerwjowki samo na rostliny w bliskosći jich mrowišća, zo njebychu k nim daloko běhać trjebali.“ – Zwěrjata, Přewodnik po Přirodźe