Básnička založená na lužickosrbské pověsti Bože sedleško (Horní Lužice) a Bóža łosć (Dolní Lužice).
Stmívá se, jiskra v dáli září,
lesní Vítr koruny Bříz čeří.
Od chaloupky slyším pláč,
kdo jsi, děťátko, vlastně zač?
Do bílého oblečeno,
zlatou září obklopeno,
v jiných světech přebývalo,
hrůzy žalem zvěstovalo.
Jsi snad víla, která už ví,
chaloupka že brzy shoří?
Smrt sama tě sem poslala,
rodiče staré již vzít chtěla?
Znamení to vyslechnu,
oběti bohům přinesu.
Je-li to však jejich vůle,
pak neplač, děťátko moje.
Obrázek: Eva Kramarzová
