Básnička vznikla na motivy lidových zvyků sesbíraných Karlem Jaromírem Erbenem.
O půlnoci chodí panny
k třpytící se studánce.
Sbírají tam mnoho bylin,
které mluví o lásce.
Oj, ho, ho – které mluví o lásce!
O půlnoci chodí panny
prosit Měsíc z vrchů skal,
aby jim dal půvab, sílu,
zaplašil tak všechen žal.
Oj, ho, ho – zaplašil tak všechen žal!
O půlnoci chodí panny
do zahrady stromem třást.
Chtějí se ptát na milého,
kouzlem lásky ho pak zmást.
Oj, ho, ho – kouzlem lásky ho pak zmást!
O půlnoci chodí dívky
spolu smát se, povídat,
o kouzlech a nočním snění,
jak mladíky pochytat.
Oj, ho, ho – jak mladíky pochytat!
O půlnoci chodí dívky
lákat chlapce do sítí.
Každý den se chytne jiný,
jejich touhy rozlítí.
Oj, ho, ho – jejich touhy rozlítí!
O půlnoci chodí dívky
do lesů šátečky prát.
Kolik milých měla která,
netřeba se dále ptát.
Oj, ho, ho – netřeba se dále ptát!
