V dávných dobách, kdy byl český stát ještě neznámým pojmem, panovalo v našich končinách mnoho místních vladyků. Ti byli voleni na velikém sněmu v dubovém háji nebo v dlouhém sněmovním domě (dnes tam stojí svatovítská kaple), kde se lidé snažili vyzvědět vůli bohů. Po poradách a věštbách se všichni přítomní za jiskrné noci vydali k posvátnému jezírku, u něhož stála vícehlavá socha bájného boha, jemuž jeho kněží přinášeli oběti. Chtěli si ho naklonit, žádat od něj ochranu pro svůj kmen i pro nového vladyku … Takhle to mohlo před více jak tisíci léty vypadat na hradišti Stará Kouřim, které je skutečně zahaleno velikým tajemstvím a dějinami sahajícími až do časů, které daly vzniknout našim dávno zapomenutým předkům. Dnes tuto minulost připomíná vrch s patrnými valy, které jsou z jedné strany obklopeny řekou Kouřimkou. Jejich různá podoba pamatuje dobu kamennou, opevněné sídliště řivnáčské kultury a, podle nedaleké informační cedule, dobu kultury se šňůrovou keramikou, únětickou, starolužickou, i dobu kultury pozdněknovízské a halštatské. Nejvíce stop zanechala doba staroslovanská s největším významem ve střední době hradištní, tj. hlavně v 9. – první polovina 10. století. To zmiňuji také proto, že se jedná o mé oblíbené doby a archeologické kultury. Když se pak sjednocoval český stát a synové Bořivoje (včetně svatého Václava, ale především Boleslava) porazili místní zličské vladyky, hradiště Stará Kouřim zaniklo a již nikdy nebylo obnoveno.


Kaple na návrší hradiště, kde dřív stával sněmovní dům

Nedaleko místa, kde kdysi stával sněmovní dům, se nachází oblast s náboženským významem, které vévodí dnes již naneštěstí pravidelně vyschlé Libušino jezírko. Cesta k němu po turistickém okruhu směrem od západní strany působí vskutku kouzelně, neboť začíná v lužním lesíku podél říčky, stoupá lesem do kopce až na prostornou louku s množstvím rostlin a ochranných šípkových keřů. V okolí se našel i vícehlavý kouřimský idol, který je umístěn v kolínském muzeu. Další nálezy je možné spatřit přímo v Kouřimi v muzeu na náměstí (expozice byla v době naší návštěvy naneštěstí rekonstruována, tedy nepřístupna). Krásný dojem z tohoto místa kazí pouze občasné výkřiky trápených zvířat z nedalekých jatek, což mi najednou místo pocitu posvátnosti vtisklo do hrudi otázku, kam až je tvor, co údajně umí rozumně uvažovat a hodnotit své jednání, schopen zajít a podobné „moderní“ nesmysly kvůli svým choutkám na denní bázi podporovat. Ale když si není vědom svých kořenů, své minulosti a možná ani hradišť či mohyl (například jedna krásná se nachází nedaleko tohoto místa u obce Chotouň; jde asi o hrob velmože bylanské kultury z doby halštatské), jak by si mohl vážit krajiny a jejích obyvatel? Myslím si však, že podobná místa, jakým je tato posvátná oblast na starokouřimském hradišti, pomáhají tomu, abychom si naše kořeny a skrytou sílu našich předků, která v nás stále proudí, uvědomovali.


Vyschlé Libušino jezírko v posvátné oblasti

U hradiště se pak nachází takzvaný Lechův kámen, kde se prý podle pověsti (zachycená například kronikářem Václavem Hájkem z Libočan) usídlil bratr praotce Čecha jménem Lech, než pak odešel na území dnešního Polska. Na tomto kameni prý pomocí kouře dával Čechovi znamení o tom, kde se nachází (odtud prý název města Kouřim). Ať tak či onak se pravděpodobně skutečně jednalo o nějaký druh pohanského obětiště s výhledem do okolí (dnes je pěkný hlavně pohled na Kouřim a kostel svatého Štěpána). Na vlastní oči je možné se o zázračných schopnostech tohoto kamene přesvědčit následovně: Kdo tento „kamínek“ se zadrženým dechem na jedné noze třikrát obskáče, tomu se zjeví hodnotný poklad. Dalším zádrhelem je, že se to musí vykonat o Štědrém dni. Pochybuji, že je něco takového vůbec fyzicky možné.


Lechův kámen, zvaný Veliký, byl v minulosti ctěný

Další velikou zajímavostí je, že Kouřimí prochází větev takzvané Čertovy brázdy, což byla pravděpodobně pravěká obchodní cesta, podle pověstí však založená svatým Prokopem. Dnes jsou její stopy výrazné pouze na určitých místech (například jižně od Radlic). Údajně nejkrásnější úsek severně od Kouřimi před obcí Chotouň u Lipské hory byl však v minulém století pod vládou hloupých ignorantů, které nezajímala minulost ani ochrana půdy natož krajiny (ani nejnovější technologie), zničen a proměněn v rozsáhlé polnosti/lány. Brázda prochází i územím další kouřimské zajímavosti, kterou jednoznačně doporučuji navštívit. Jedná se o Muzeum lidových staveb, kam bylo převezeno mnoho lidových domů (především z 18. – 19. století) z celých Čech, dokonce i z Týřovic na Křivoklátsku.


Z Muzea lidových staveb na kraji Kouřimi

Muzeum/skanzen pořádá různé události pro veřejnost, především oslavy nejvýznamnějších výročních křesťanských svátků, které buď mají původní pohanský základ, nebo obsahují pohanské motivy a pozůstatky dávných zvyků. Jedná se například o oslavy letnic či dožínek.


Dožínkové prostření

Kouřim je vlídné městečko západně od Prahy s hezkým městským parkem a „středověkým“ vzezřením, které tvoří zbytky hradeb a úzké uličky – například ulička s názvem Růžová, jež velmi připomíná pražskou Zlatou uličku. Z Prahy do Kouřimi a zpět je velmi dobré autobusové i vlakové spojení, proto neváhejte a toto zajímavé místo navštivte. 🙂


Pohled z návrší hradiště


Hložinky a Dobromysl na pařezu poblíž Dubu na návrší hradiště