Staré středověké kroniky psali zpravidla křesťanští duchovní ze svého pohledu. Je proto zřejmé, že jejich text je u starých Slovanů plný narážek na „ďábelské“ pohanské náboženství, zavrženíhodné předsudky, kruté lidské oběti hlavně z řad křesťanů apod. Proto je občas příjemné, když narazíte i na zdánlivý pohled z druhé strany, kdy pohané tvrdí přesně to samé o křesťanech. Doba to byla z dnešního pohledu naší společnosti krvavá a stejně jako dnes platilo, že ten, kdo chtěl najít záminku, aby potlačil nebo vykořistil toho druhého, ten si ji našel.
„Nemáme s vámi nic společného. Otcovských zákonů se nevzdáme, jsme spokojeni se svým náboženstvím. U křesťanů jsou zloději, jsou lotři, kteří lámou nohy a oslepují. Křesťan vůči křesťanu se dopouští všech druhů zločinů i msty. Pryč s takovým náboženstvím!“ – obyvatelé Štětína, životopis Oty Bamberského podle Herborda, 12. století
Obrázek: Jan Matejko
