V předvečer zimního slunovratu vám všem přeji co nejkrásnější chvíle s vaší rodinou a vašimi přáteli, hodně hojnosti do dalšího roku, ať jsme všichni z dobrého dřeva (z-draví; p.ie. su-dorwo), odvážní a veselí – a ať se vzájemně občas zlobíme i objímáme, neboť jedině tak dodržujeme prastarou tradici:
„Po šestidenní cestě ‚hrozným a pustým hraničním lesem‘ po stezce, která byla značena jen záseky na stromech, došla výprava 2. června 1124 na území Pomořanska. Kníže Vartislav s pěti sty jezdci jí vyšel vstříc. Objal biskupa [Otu Bamberského], prohlásil se za tajného křesťana a jednal s ním a s Pauliciem v biskupově táboře. Jeho průvodci mezitím strašili kleriky předstíraným útokem, protože jim bylo zřejmé, že nikdy v životě neviděli pohany a mají strach. Ale nakonec se představili jako křesťané a všichni tvrdili, že šlo jen o žert. Kníže dal pak biskupovi průvodce a slíbili pohostinství na všech svých statcích.“ – Stopy zapomenutého lidu: Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii, Libuše Hrabová 🙂
