„Staré příběhy nemají sloužit jako fakta, nýbrž především mají pomocí obrazů popsat sílu, která se na daném místě nachází. Měly by nám zároveň říci, jak k ní a ke svému životu máme přistupovat.“
Mnoho příběhů jsem byl nucen doplnit reáliemi (pozn. divné vědecké slovo, co znamená: skutečnostmi, věcmi) ze světa Vindů, protože bez nich by dnešní člověk mohl jen pramálo pochopit některé pohnutky a vzorce chování, které jsou pro vindskou kulturu specifické (pozn. další divné vědecké slovo, co v tomto případě znamená: běžné). V jednom případě je doplněné vysvětlování dokonce delší než samotný příběh (viz poznávací příběh Zpívání radosti), ale to je výjimka. Dále bylo potřeba upravit nebo rozšířit samotný text, aby člověk ze západní společnosti pochopil, jaké myšlenky se aktérům příběhů nebo vypravěčům honily hlavou. Zde jsou poznámky k některým příběhům a popřípadě jejich doplněním:
Obecné poznámky
U Vindů se často vyskytuje slovo Pravda, nicméně toto slovo nemusí nutně znamenat to samé co dnes. Pravda (Prave/Prove) označuje spíše přímost, upřímnost, spravedlnost a osobní čest, než nějaká absolutní fakta, proto k Pravdě v protikladu stojí Křivda. Tato spravedlnost/čest je navíc považována za prapůvodní pocit, který bychom dnes asi přirovnali k pocitu „dobrého svědomí“ a sounáležitosti. Když se řekne Pravda, žádný Vind si to nespojuje se společenskými, náboženskými ani vědeckými fakty (koncept absolutní pravdy ani koncept metodického dokazování v souladu s axiomy u Vindů nikdy neexistoval).
Naučný příběh: Čekání na smrt
Přidaná narážka na „dokonalost“ se v naučném příběhu přímo nabízí, když vezmeme v potaz dnešní posedlost „dokonalými produkty“, kdy každý trávník musí být stejný (stejně pustý bez přirozených rostlin), každý mobil musí být „dokonale“ vybroušený a stejný jako všechny ostatní, nejen designem, ale i hrubostí použitého materiálu, atd.
Poznávací příběh: Hrátky lesů vladyky
Co se týče pojmu „vindský čtyřlístek“, původně se jednalo o prastarý obřad, při kterém tři ženy (znak trojitosti Květinové Dívky; často jsou nazývány Bělinka, Růžička a Květinka) předaly sílu jednomu bojovníkovi, který pak v bitvě získal nadpřirozené schopnosti. Až později byl přidán sexuální podtext, nicméně i tak milostný čtyřlístek zahajovaly vždy ženy a nikdy ne muž (proto je Lovcovo prohlášení pro Vindy úsměvné).
Poznávací příběh: Živá a mrtvá voda
Druh obřadu dospělosti, který je v tomto příběhu mimo jiné popsán, zahrnuje cestu do jiných světů nebo to, čemu se říká hledání síly, popřípadě vidění. Mladík při něm spolupracoval se spojenci/dobrými duchy a pomocí určitých vlastností prokázal, že je hoden toho, aby si říkal Vid. Podle filozofie Vindů má každý tři části osobnosti, kde jedna je ta pravá, ta v Rovnováze, a jíž se říká „chléb“ (hodný bratr). Ostatní dvě jsou pak nerovnováhy, extrémy, „těsto“ a „uhel“, neboli „nedopečený chléb“ a „připálený chléb“ (dva zlí bratři). Těch posledních dvou se člověk musí při obřadu dospělosti zbavit a je to základní předpoklad, aby se mohl stát Videm. Jedná se o velice komplikovanou a kulturně specifickou záležitost, zjednodušeně lze však říci, že „chléb“ je upřímný, nevinný, odvážný a trochu záludný a je představován krásou, přímostí (Pravdou). „Nedopečený chléb“ je pak zbabělost a jedování se (zloba), „připálený chléb“ pak namyšlenost a krutost. Obě tyto nerovnováhy jsou představovány ošklivostí, pokřiveností (Křivdou).
Poznávací příběh: Kouzelná studánka
Tento příběh je plný zásadních učení Vindů, ovšem pro dnešního člověka, nezkušeného v řeči znamení a mytologii, může být vyčerpávajícím. Jediným lékem je přečíst tento příběh vícekrát a přemýšlet nad ním, popřípadě napřed přečíst ostatní příběhy, a potom až tento.
Poznávací příběh: Slib Bílé a Červené řeky
Woda bude asi severský Odin, ale nejsem si tím jistý. Naopak Baldůri bude skoro určitě severský Baldr. Protože nejoblíbenějšími vindskými bohy muži byli/jsou Pravdy Vid a Mocný Vid, není přijetí těchto dvou bohů ze severské mytologie překvapující, protože Odin (i když lepší by byl asi Týr) se vzdáleně podobá Pravdy Vidovi, zatímco Baldr je v mnohých ohledech podobný Mocnému Vidovi, hlavně povahou a spojením se Sluncem, světlem a čistotou. V římské mytologii by pak Pravdy Vid byl podobný bohům Dis Pater + Jupiter + Vulkán (i když je toto spojení zvláštní) a Mocný Vid bohům Mars + Apollon, ale naštěstí se řeckořímské kulty mezi Vindy nedostaly (s výjimkou římského křesťanství pochopitelně).
Vážný příběh: O spojení dvou
Poslední odstavec příběhu jsem označil kurzívou, protože se jedná o Ladovu přidanou poznámku (vím to určitě).
Vážný příběh: Pravda, Křivda a měniči
Tento příběh byl určen pro předávání vědomostí mezi vyháněči.
Vážný příběh: Veliká bitva
Vindové nečekají na soudný den jako křesťané nebo na Ragnarök jako Seveřané. Hlavní zúčtování podle nich proběhlo už na samém Počátku během Veliké bitvy. „Číslo tři“ včele se Sluncem, Mocným Videm, jsou od té doby hlavní aktivní bozi, i když pochopitelně ostatní bohové také přetrvali a nadále ve stejné míře plní svůj úděl (pro Vindy jsou totiž bohové Přírody nesmrtelní, takže koncept nějaké jejich smrti, jako třeba během Ragnaröku, není). Stejně tak přetrvali i vetřelci a zlí duchové, nicméně Křivdy pán byl poražen a navždy vyhnán.
Podle Vindů je Příroda taková, jaká by měla být, jediný problém jsou lidé, kteří odmítli pomoc slunečního Kohouta a urazili víly (viz vážné příběhy o původu lidstva), což je důvod, proč se jim Vindové ve svých životech snaží omluvit a odvděčit. Navíc jsou lidé lehce ovladatelní vetřelci. Dá-li se vůbec hovořit o tom, že Vindové čekají na nějaké další zúčtování, pak je to zúčtování Přírody s lidmi, po němž bude zlo z lidských srdcí vyhnáno. Nicméně zúčtování na božské úrovni již proběhlo na samém Počátku.
Vážný příběh: Zrození lidstva
Sošky vindských bohů a duchů jsou rovněž dělány ze dřeva. Vzhledem k tomuto příběhu by použití jiného materiálu bylo považováno za směšné (většinou).
Podle Vindů měli lidé ze začátku hnědé vlasy v barvě kůry stromů. K jiným barvám pak podle Vindů došlo především v důsledku křížení víl a lidí. Hnědé vlasy mají hlavně víly ze zemní říše, černé vlasy hlavně víly ze zelené podzemní říše a zlaté vlasy hlavně víly z nebeské říše. Většina Vindů měla/má hnědé vlasy, protože zemní říše je nejblíže, ale téměř vždycky se jedná o směs, v které jedna barva převládá. I barvy vlasů bohů tomuto rozdělení ve většině případů odpovídají.
Vážný příběh: Sluneční Kohout
Přidaný úryvek:
„Souhlasím,“ řekl třetí, „jediný možný postup, jak něco prozkoumat, je to rozbít a rozebrat. Co na tom, že je to možná živé.“
Dovolil jsem si přidat lišáckou poznámku, která naráží na dnešní přístup nejen ve vědě, ale třeba i v kosmetickém průmyslu, kde se otevřeně experimentuje na živých zvířatech a ostatních částech Přírody. Mezi další příklady patří například rozebírání a znesvěcování hrobů při vědeckém výzkumu.
