Víte, kde mají Vánoce svůj původ? 😉
„Počátek a konec ročního cyklu byl umísťován do různých časových období. Pro dávné zemědělce a pastevce severního podnebného pásma byl vždy nejdůležitějším dnem v roce den zimního slunovratu (kolem 21. prosince), příslib nového života. V antickém Římě provázely zimní slunovrat několikadenní bujné saturnálie, jejichž součástí bylo i obdarovávání blízkých osob. Jim předcházely rolnické slavnosti opálie a následovaly lednové kalendy, spojené s počátkem nového kalendářního roku (1. leden v juliánském kalendáři). Od konce 3. století navíc obyvatelé římské říše 25. prosince vzdávali poctu božstvu Vítězného Slunce. Na tomto státním svátku se podíleli také ranní křesťané, dokud jejich biskupové neoznačili tento den dnem narození Krista, Slunce spravedlnosti. Proměnu podstaty svátku vysvětlil sv. Augustin: křesťané neslaví narození Slunce, ale toho, kdo je stvořil. Nejstarší zmínka o oslavě 25. prosince jako dne narození Krista v Betlémě je zaznamenána roku 336 ve Filokalově římském kalendáři. Výpočty církevních autorit zároveň obsadily i další významné astronomické mezníky. Narodil-li se Kristus ve dnech zimního slunovratu, musel být počat o jarní rovnodennosti (okolo 21. 3., svátek Zvěstování Panny Marie 25. 3.) a jeho o šest měsíců starší bratranec Jak Křtitel, narozený o letním slunovratu (okolo 21. 6., svátek 24. 6.), byl tudíž počat o podzimní rovnodennosti (kolem 23. 9., svátek Početí sv. Jana 24. 9.). Veškeré tyto výpočty byly samozřejmě provedeny uměle, protože Bible o datu Kristova narození nepraví zhola nic. Z evangelijního hlediska jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů Velikonoce, dny Kristova utrpení a slavného zmrtvýchvstání, ale jejich datum přirozeně vyplývalo ze samotného Kristova příběhu a souviselo s termínem dávného židovského svátku Pesach. Lidovému vnímání byl odpradávna daleko bližší lidský příběh matky a novorozeného dítěte než těžko pochopitelný příběh ukřižovaného a zmrtvýchvstalého boha.“ – Cyklus výročních svátků a obyčejů, Velké dějiny zemí Koruny české – Lidová kultura, ed. Lubomír Tyllner, kolektiv autorů
Autor obrázku: Giovanni Battista Tiepolo
