„Ať to byl kdokoli z bohů, jenž utřídil směsici hmoty: rozťav ji tak a rozťatou spořádav do článků světa, jal se pak nejprve sbalovat Zem v tvar veliké koule, aby tak ze všech stran se jevila docela stejnou.“
– Proměny (I. kniha), Publius Ovidius Naso
Celá Příroda je jedna velká pavučina protkaná různými světy. Tato pavučina je pak rozprostřena uvnitř obrovského vajíčka, jehož středem prorůstá strom světů, statný Dub. V koruně tohoto stromu sedí zlatý Orel, zelené lístečky sahají po nebeském Ohni, na němž jsou ve dne vidět Vody Země, neboť Oheň a Voda nemohou být jeden bez druhého. Kolem kořenů onoho stromu tečou do hlubin malé pramínky, u nichž se plazí zemní had. Mezi korunou a kořeny je pak třetí část, kmen, u něhož běhají Jeleni a další zvířátka. Celé vajíčko je jakoby kulaté a skrze jeho střed, jeho žloutek, jsou všechny tři části propojeny. Každá z těchto tří částí obsahuje kousek veliké pavučiny Přírody, v níž jsou protkány vlastní světy, které Vindové někdy nazývají podsvěty. V běžné řeči jsou tři části vajíčka nazývány říše, nadsvěty nebo prostě světy. U koruny stromu světů se nachází nebeská říše, u kmene zemní říše, pod kořeny pak zelená podzemní říše.
Zelená podzemní říše je zajímavá tím, že drží celé vajíčko, celou Přírodu, pohromadě. Pramení v ní vody, stromy se jí dotýkají svými kořeny a čerpají tak sílu. Zvířátka, semínka, a samozřejmě i lidské duše v ní mohou přenocovat v přímém náručí Matky Země. V zelené podzemní říši se nachází plno lesů s mechovým podložím, studánek, jeskyní, řek, ale i obrovských zelených plání s vysokou trávou. V jednom jejím světě mají svůj příbytek Lovec se Smrtkou. Ti jsou v přímém spojení se světem draků a s nejhlubšími, nejtemnějšími podstatami Přírody. Proto mají moc vším otřásat a přenášet duše mezi světy. V zelené podzemí říši jsou i očistné kotle Matky Země, do kterých duch nebo duše, kteří nabrali spoustu nečistoty a nerovnováhy a kteří jsou celí špinaví, rozlámaní a oškliví, mohou vstoupit a znovu se obnovit do krásy. Sem musí přijít každá duše, která přijde o tělo. Kotle představují samotné lůno Země, podobně jako podzemní sauny. V zelené podzemí říši žijí i lesní mužíci, trpaslíci a některé víly. Je tam také sídlo předků spolu s jezírky jejich moudrosti.
Zemní říše ve středu obsahuje světy, v kterých právě žijeme, takže mezi nimi jsou samozřejmě i světy Vindů. V této říši se vytváří příběhy duchů a duší, celá Příroda se zde projevuje, tvoří a plní úkoly. Se zelenou podzemní říší je zemní říše spojena hlubokými tůněmi, s nebeskou říší pak vysokými horami. Protože se nachází ve středu vajíčka, koloběh se tu otáčí velmi rychle. Často se různé světy promíchávají, a tak vlastně dochází ke změně ročních období a samozřejmě počasí. V některých světech v této říši žijí víly, v jiných lidé, a často je velmi jednoduché mezi nimi přecházet, zvláště v obdobích, v jakých se konají sluneční a měsíční oslavy, například v době Rozkvětu, v které je navíc velmi blízko nebeská říše, a v době Uvadání, jež umožňuje bližší spojení s předky, a tedy zelenou podzemní říší. Dalšími vhodnými dobami jsou například svítání a stmívání, kdy září Ranní nebo Večerní Hvězda. Časy duchů, v poledne a o půlnoci, jsou velice kouzelné, ale zároveň i nebezpečné, protože bytosti z různých světů mohou někdy na sebe vzájemně špatně působit, ať už to je nebo není jejich záměrem.
Nebeská říše oplývá sytými barvami a světlem, jaké přináší oheň. Po Hvězdách chodí duše, které přes žloutek vajíčka přešly z nejhlubší hlubiny zelené podzemní říše na nejvyšší vrchol říše nebeské. Když nakonec po Hvězdách přejdou přes dráhu duší a zastaví se u Lůny, aby se posilnily a napily jejího mléka před přijetím nového těla na Zemi, sestoupí do koruny stromu světů a uloží se na vhodném místě v zemní říši, kde si s pomocí motýlků a malých ptáčků vyberou své rodiče, s kterými je většinou v minulém životě spojovalo příbuzenství. Tak se často předkové stávají znovu dětmi. V nebeské říši dlí duhy, které sají a přináší vodu, když jí je na Zemi hodně. Jsou zde hromové bytosti, mraky, sídlo Otce Nebe, Bouřného Vida, a pochopitelně i sídlo Větru, Větrnice a Měsíce, manžela Lůny, jenž bdí nad vodami. Jeden svět v této říši je velice krásný, až oči přecházejí. Ten svět se jmenuje Země Jablek. V něm má svůj domeček Slunce, Mocný Vid, a jeho žena Květinová Dívka. Malé příjemné lesíky s potůčky živé vody doplňují rozlehlou travnatou oblast, na níž rostou v nekonečných zástupech Jabloně, jež nesou zlatá jablka nesmrtelnosti. Je to kraj věčného mládí a věčného života. Mocný Vid tam pracuje na svých políčkách a spolu s Květinovou Dívkou přináší život celému světu. Nedaleko v lese, poblíž žloutku vajíčka, bydlí sám Dědeček Příroda, Pravdy Vid. Pochopitelně i v těchto světech žijí různé víly a bytosti, například ohnivý zlatý pták.
Naneštěstí do všech světů Přírody pronikají jako jedovaté výpary také vetřelci, které je potřeba vyhánět, když začnou škodit Přírodě místo toho, aby jí pomáhali. Nejvíce pochopitelně útočí na samé základy Přírody. Pronikají ze světů mimo Přírodu skrze skořápku vajíčka do Přírody, nejčastěji skrze jeho nejspodnější část, a dostávají se tak do míst poblíž světů v zelené podzemní říši, kde dlí Lovec se Smrtkou. Ovšem, jak známo, vetřelci mohou pronikat skrze skořápku, kde se jim jen zamane, nemusí to být spodem. Světy Přírody jsou jako jedna velká pavučina uvnitř vajíčka, v němž roste strom světů, statný Dub. Chcete-li mezi světy cestovat, musíte vyrazit vpřed. Někam se dostanete jednoduše, například pouze tak, že vyrazíte po cestě. Do dalších světů lze proniknout pouze v určitý čas a na určitém místě, do jiných pak skrze les, šípkový keř, hlohový keř, jezero nebo strom, který představuje strom světů. Do některých se dá vstoupit pouze tehdy, jste-li čistí, do jiných může vstoupit pouze váš duch a duše. Jen blázen by si myslel, že například měsíční bytosti potká tak, že si nasadí ptačí křídla a ve špatném stavu mysli poletí do výšky. Tam najde jen to, co Příroda chce, aby našel. Avšak pokud posvátným způsobem vyjde na vysokou horu, dotkne se stromu světů a projde skrze šípkový keř, dostane se do měsíční krajiny, kde stříbrná záře vládne vodám a zeleným paloučkům, na nichž rostou neobyčejné houby. Tělo, mysl, duch, duše a celá bytost musí být v jednotě.
