Čím se hlouběji noříte do minulosti nebo do budoucnosti, tím více je vše nejisté, rozmazané a snové. Vzpomínky na věci, které se odehrály před několika lety, jsou neucelené a hodně ovlivněné tím, jaký pocit jsme tehdy cítili. To samé se netýká jen vzpomínání, nýbrž také předvídání. Naše omezené vědomosti a především naše touhy (pocity) vytváří možnosti, jakými se může náš život a celá budoucnost ubírat. Nejen, že je těžké si mezi nimi vybrat, ale zároveň se skoro vždycky stane něco, co tuto představu naprosto převrátí naruby, něco, s čím jsme nepočítali. To samé se týká i snů a snění, které vytváří možnosti. Divoké možnosti, jaké panovaly v obrovském chtíči na počátku světa mezi nebeským Ohněm a zemskými Vodami, když se chtěly dotknout, ale nemohly. Dávné příběhy a legendy, byť mnohdy založené na skutečné události, jsou stejně jako vzpomínky tímto sněním ovlivněné. A jaká je vlastně moc tohoto snění a odkud pochází? Míchá dohromady naše vědomosti a pocity, touhy, kulturu, ve které jsme se narodili, prostředí, ve kterém žijeme? Je možné ho prožívat i v současnosti za bílého dne? Přitáhnout si minulost a budoucnost do současného okamžiku a na chvíli vše prožívat jinak? Stačí jeden takový krok k tomu, abychom vmžiku přešli hory a doly, abychom si uvědomili něco, co jinak pozorovat nemůžeme? Možná ano. Možná ne. O tom právě možnosti jsou.
