O původu Vindů (část druhá).
V dáli proudí dech mlhavý,
skrze stromy chlad přichází.
Už jedou, na lodích plujou.
Jejich vraždy neznají hranic,
mají nás za snadnou kořist.
Přivítejme je, šípy pokropme.
Jim podobní nám chtěli vládnout,
vytlačit nás za řeku Bílou.
Tu na Východě, kde neplují lodě.
Ale řeka nám pravila:
„Běžte zpět do srdce světa,
cizince vyhnat a sobě poddat.“
Synové Jelena, synové Havrana,
pojďme spolu zacpat jim cestu,
ať nemůžou na Jih plout ani jít zpět na Sever,
s bojovým křikem vyražme, lodě spalme na popel.
Winds and Foreigners (teutons)
About the origin of Winds (part two).
In the distance a misty breath is flowing,
through the trees coldness is coming.
They are now arriving, they sail on boats.
Their murders know no limits,
they take us for an easy prey.
Let us welcome them, let us cover them with arrows.
Those, who are similar to them, wanted to rule over us,
to push us beyond the White river.
The one in the East, where boats do not sail.
But the river told us:
“Go back to the heart of the world,
to expel the foreigners and place them under your dominion!”
Sons of the Deer, sons of the Raven,
let us come together to block them the way,
so they cannot sail to the South neither go back to the North,
with the war cry let us set off and burn the boats down to ashes.
