O víkendu 15. 7. až 17. 7. 2016 proběhl v Budyni nad Ohří festival s názvem Keltský kruh. Jelikož jsem šel v sobotu 16. 7. zrovna neprozřetelně kolem, řekl jsem si, že se tam na chvíli zastavím. Když jsem vstoupil do areálu hradu, kolem nějž se festival odehrával, byl jsem velmi mile překvapen množstvím různých stánků, keltskou vesničkou a řemeslníky. Vzhledem k tomu, že jsem dorazil jako jeden z prvních (jak jinak), měl jsem spoustu ničím nerušeného času si vše pořádně projít a prozkoumat. Styčnými body se mi po rychlém zmapování oblasti staly stánek se staročeskými plackami, pódium na nádvoří a lukostřelecký koutek za keltskou vesničkou. Co se týče keltské vesničky, musím říci, že vypadala moc pěkně. Při vstupu do ní měl stánek mistr, který vytvářel krásné výrobky z kožešiny, načež následovali kovářští mistři, tvůrci mincí, apod. U jednoho kovářského mistra, který moc hezky a poutavě mluvil, jsem si pak vyslechl povídání o bronzových zbraních, přestupu na železo (což bylo způsobeno jak jinak než vyčerpáním mědi a cínu, tedy bronzu, a hledáním jiné suroviny). „Když došla měď a cín,“ pravil keltský kovář, „měli na výběr – buď se vrátit ke kamenům, nebo vyzkoušet ten podivný černý kov. No a všichni víme, jak to dopadlo.“ Pro doplnění ještě zmínil, že se nějakou dobu dovážela měď a cín například z Británie. Své povídání pak zakončil zmínkou, že u žen různé šperky a u mužů zbraně dávaly najevo jejich postavení ve společnosti. Železné meče s natepanými ocelovými plátky pak přímo přirovnal k dnešním drahým autům. Dále v keltské vesničce, světe div se, měli svůj stánek i Římané. Rozpoznal jsem je hned ráno, kdy ještě neměli brnění, a to podle přiléhavých krátkých jemných bílých sukniček. Až jsem se z čistě praktického hlediska divil, že něco takového mohou nosit, protože si myslím, že třeba mě by zespod hodně obtěžoval studený severní Vítr.
Na druhé straně areálu za hrnčíři i stánkem s kořením pak měl své místo další mistr, tentokrát tvůrce koncovek, pastýřských píšťal a různých druhů fujar. Už při vstupu na festival mě to tam táhlo a něco mi v hlavě říkalo, abych si nějakou píšťalku koupil. Znovu jsem si vyslechl poutavé povídání, kdy jsem měl možnost si různé nástroje vyzkoušet. S mistrem jsme pak společně na pastýřské píšťalky zahráli dvě oktávy s přefukem a já poznal, že se na ně hraje moc pěkně. Nicméně nejvíc můj zrak upoutala napůl koncovka a napůl poloviční fujara. Když jsem ji vzal do ruky a zahrál na ni pár tónů, úplně si mě získala a vybrala jako nějaká kouzelná hůlka. V mysli jsem se přenesl doprostřed hlubokého lesa, vršek této píšťaly pouštěl nápěvy směrem k Nebesům, spodní část se pak spojovala se Zemí. Pocítil jsem přítomnost Pána Lesů. Když jsem navíc zjistil, že je ta píšťala z Bezu, mocného léčitele, stromu života, smrti a Matky Země, který vše špatné odesílá skrze kořeny k očistě, řekl jsem si, že něco tak zajímavého a na mě nezvykle temnějšího musím mít. Věděl jsem, že se mi tato „investice“ z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí.
Množství stánků mě opravdu překvapilo. Myslím, že počet byl zhruba úplně stejný jako na Keltské noci v Plumlově, která se koná pravidelně koncem července a která je jinak mnohem větší (a která je také nejen „keltská“, ale i „slovanská“ díky úžasným hudebníkům jako je Percival nebo Tomáš Kočko s Orchestrem). V hudební části Keltského kruhu se v tento den napřed představila nová a svěží kapela Wynn, která mně hned první písničkou připomněla poslední dodatek k nejmenované počítačové hře také částečně založené na středoevropských lidových tradicích (pro nadšence: ano, je to Zaklínač), a to hlavně melodií a harmonikou. Pak byly představeny irské tance, zahrála kapela Jolly Buskers, večer měli hrát Dálach a Poitín, což jsou všechno na české „keltské scéně“ velmi známé kapely. V průběhu odpoledne jsem pak byl nucen festival opustit. Celkově na mě zanechal parádní dojem, několik staročeských placek v žaludku a prý projímavý hruškový mošt. Budu se moc těšit na další podobné události tady na (nebo kolem) tradičním území kmenového svazu Čechů, kde se mi zdá všechno být blízko, a moc držím všem nadšencům palce s jejich pořádáním. 🙂
