Čekanko mladičká, u cesty sedáváš,
proč svá modrá kvítka slzami odíváš?

Slunce svítí na tvou tvář, smutek rozpouští,
neplakej, vždyť není nic, co si to zaslouží.
Můj milý se nevrátí, to mi říkají,
v mém srdci naděje spí, listy padají.

Hrdina na Nebesích se na mě dívá,
za horami, řekami můj milý spinká.

Tvůj žal je veliký, můj však nesmírný,
před tebe teď poklekám, o pomoc prosím.

Copak může bolest tvá být větší než ta má?
Mysl tvou jsem prohlédla, chceš mě natrhat.

Co bych já měl z tvých kvítků, když je tvůj duch opustí?
Můj syn doma umírá, jen ty ho uzdravíš.

Dotkni se mě šetrně – plátěným šátkem,
kvítka sbírej pečlivě – a za ruku mě vem.
Proč děti trpět musí? Já ho uzdravím,
v době ranních červánků život probudím.

Čekanko mladičká, u cesty sedáváš,
proč svá modrá kvítka slzami odíváš?

The Chicory (ballad)

Chicory, young little one, you are sitting by the roadside,
why do you dress your little blue blossoms with tears?

The Sun is shining on your face, dissolving sorrow,
do not weep, for there is nothing that deserves it.
My dear one will not come back, that is what they say to me,
in my heart the hope sleeps, leaves are falling.

The Hero in Heavens is looking at me,
beyond mountains and rivers my dear one sleeps.

Your grief is huge, however, my own one is immense,
before you I am now kneeling and begging for help.

How can your pain be greater than my own?
I uncovered your mind, you want to pick me up.
What would I have from your little blossoms, if your spirit left them?
My son is dying at home, only you can heal him.

Touch me gently – with a linen scarf,
pick the little blossoms carefully – and take me by the hand.
Why do children have to suffer? I will heal him,
during the time of morning aurora I will awaken life.

Chicory, young little one, you are sitting by the roadside,
why do you dress your little blue blossoms with tears?